Pravidla pro lidi pracující z domova

30. ledna 2006, 00:00 - Mgr. Ilona Kindlová
30. ledna 2006, 00:00

Řada našich pracovníků čím dál tím víc pracuje z domova (administrativní práce, manažerské činnosti, analýzy a podobně). Mají v takovém případě nárok na stravenky stejně jako ostatní zaměstnanci? (Rádi jim je poskytneme, jde spíše o to, aby nám to pak kontrola nekritizovala).

Pracovní dobu mají - stejně jako ostatní zaměstnanci - 40 hodin týdně. Jedná se však o pružnou pracovní dobu během dne. Jak se v takovém případě posuzují případné příplatky za práci přesčas a za víkendovou práci? Kamila Horová

Vaše otázky se týkají kategorie zaměstnanců, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něj vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují. Těmto zaměstnancům nenáleží příplatek za práci přesčas ani příplatek za práci ve svátek, popřípadě ani další složky mzdy stanovené mzdovým předpisem, tj. ani za práci o víkendu. Vyplývá to z § 267 odst. 2 písm. c) zákoníku práce.

Rozsah poskytování stravování zaměstnancům je upraven v § 140 zákoníku práce. Podle výše citovaného ustanovení jsou zaměstnavatelé povinni umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemají vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Ustanovení § 83 definuje směnu jako část stanovené týdenní pracovní doby (§ 83a odst. 5) bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Tedy: jelikož zaměstnanci, kteří pracují z domova, mají v pracovních smlouvách sjednánu pracovní směnu, mají nárok i na umožnění stravování, popřípadě stravenek.

V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit bližší vymezení okruhu zaměstnanců (například včetně bývalých zaměstnanců), kterým se stravování poskytuje, organizaci tohoto stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud nejsou tyto otázky upraveny obecně nebo pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním předpisem. Jestliže tedy ve vnitřním předpise uvedete, že i domáčtí zaměstnanci mají nárok na stravenky, a to pouze za odpracovanou směnu, budou mít i tito zaměstnanci nárok na příspěvek na stravování. Ten může činit maximálně 55 procent ceny hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však 70 procent stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. a zákona č. 125/1998 Sb. Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci vyšší hodnotu, nemohl by příslušný rozdíl zahrnout do daňových výdajů a musel by ho hradit ze svého zisku.

Mgr. Ilona Kindlová, advokátka KŠD ŠŤOVÍČEK advokátní kancelář, v. o. s.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče