Pravdoláska a Paroubek

18. ledna 2008, 16:10 - Petr Bušta
18. ledna 2008, 16:10

Kapitola CXI

O Jirkovi bez Jirky * Padni, komu padni? * Vidíme, také to tak vidíme * Nové lidovecké logo * Zlatá éra igelitek končí

O Jirkovi bez Jirky

Jak se během nedávné televizní debaty ukázalo, Jan Švejnar, kandidát na českého prezidenta, nezná heslo, které od vzniku Československé republiky zdobí prezidentskou standardu, tedy Pravda vítězí. Je to smutné a cosi o samotném kandidátovi vypovídá.
Je spíše otázkou, zda se mu po jeho nedávných veřejných vystoupeních nezalíbilo heslo jiné, zdánlivě svým obsahem podobné, tedy Pravdoláska vítězí.
Čím více se blíží termín volby, tím častěji na veřejnost (z různých zdrojů) pronikají informace, že Jan Švejnar mnohé své aktivity týkající se kandidatury na post českého prezidenta koordinuje s bývalým prezidentem Václavem Havlem.
Jednou z věcí, kterou prý Václav Janovi radí, je, aby ve svých aktivitách více zdůrazňoval sblížení se Stranou zelených a aby postupně, krok po kroku, nenápadně odsouval do pozadí podporu ČSSD a Jiřího Paroubka. Právě toho Paroubka, kterému se nejdříve sám Václav Havel s povzdechem vlichocoval, jak by se jim v této zemi spolu dobře vládlo (Havlovi v prezidentském, Paroubkovi v premiérském křesle), aby se od něj pak po aféře CzechTek v roce 2006 víceméně distancoval.
Bude zajímavé sledovat prezidentské klání do posledního dne, zejména postoj Jiřího Paroubka. Je-li však předseda ČSSD alespoň takovým taktikem jako Havel, lze očekávat, že i přes hlasitě proklamovanou podporu Švejnara možná rychle vystřízliví a zjistí, že heslo Pravda vítězí, které vlálo nad Pražským hradem – s výjimkou let nacistické okupace – téměř 90 let, je přece jen solidnější značka než Pravdoláska vítězí.

Padni, komu padni?

Možná že komunističtí poslanci a senátoři nepodpoří kandidaturu Jana Švejnara, protože tento ekonom byl v roce 1990 u zrodu lustračního zákona. „Důležitým problémem, se kterým se v období přechodu střetneme, bude potřeba zamezit či alespoň minimalizovat možnosti těch skupin osob (stranických funkcionářů různých stran, ředitelů podniků atd.), které by si mohly na základě svého výsadního postavení, či alespoň monopolu na informace přisvojit majetek, jenž bude po odstranění centrální kontroly lehce zcizitelný, či dokonce ekonomické renty z něj. Toto 'vykořisťování' může nabýt různých podob (koupě části státních podniků manažery za nízkou cenu, zakládání polofiktivních společných podniků se zahraničními partnery za účelem odčerpání kapitálu z bývalého státního podniku, výkup pozemků atd.),“ napsal Švejnar ve své studii Strategie ekonomické přeměny Československa, kterou publikoval před osmnácti lety.
Ikonou takového státního podniku byl například Chemapol v čele s mocným generálním ředitelem Václavem Junkem. Ten od Václava Havla koupil v lednu 1997 polovinu pražské Lucerny za 200 milionů korun. Vyčetl Švejnar tento cynický obchod svému příteli Havlovi? To nevíme, ale není to pravděpodobné.
Švejnarovi dnes také vůbec nevadí, že ten, kdo ho za prezidentského kandidáta vymyslel, byl předlistopadovým funkcionářem jedné z těch stran, o kterých ve své studii hovoří? Jiří Paroubek v roce 1970 vstoupil do Československé strany socialistické (ČSS), která byla součástí Národní fronty. Současný předseda sociální demokracie zastával různé stranické funkce, a v únoru 1982 byl dokonce zvolen do Ústředního výboru ČSS.

Vidíme, také to tak vidíme

Poslanec Jan Vidím trefil hřebík na hlavičku. Šéf sekretariátu nejvyšší státní zástupkyně Josef Pavlík stejně jako vedoucí 4. oddělení Inspekce ministra vnitra Jan Vaněček by měli svým nadřízeným písemně vypracovat služební vyjádření, o čem tolikrát a opakovaně jednali s Miroslavem Šloufem. Na tuto informaci má jejich nadřízený právo. Ještě lépe a obecně: tuto informaci by si měli nadřízení vyžádat vždy, dozvědí-li se i ne zcela věrohodným způsobem o ne zcela věrohodných kontaktech svých podřízených. Mají to učinit v rámci kvalitního výkonu svých vedoucích funkcí. Nepožadují-li však po svých podřízených vysvětlení podezřelých mimoslužebních kontaktů, jsou sami zralí na okamžité odvolání.
Takový písemný záznam má jednu velkou výhodu. Dosvědčuje nadřízenému, že podnikl v rámci svých (v tomto směru nevelkých) pravomocí nezbytné kroky, jak vyjasnit případná podezření, jež by takovéto kontakty mohly vrhnout na jím spravovanou instituci. Takové písemné záznamy mají i velký potenciál. Prokáže-li se, že podřízený svému nadřízenému lhal nebo neuvedl celou pravdu, zakládá to velmi dobrý důvod pro razantní pracovně/služebně právní opatření. O zpochybnění bezpečnostní způsobilosti dotyčného (se všemi pracovně/služebně právními důsledky) ani nemluvě.
V rámci důslednosti a stejného postavení občanů před ústavou klademe nyní veřejně otázku: Žádali o takové služební vyjádření nejvyšší státní zástupkyně a ředitel Inspekce ministra vnitra? Žádali o takové služební vyjádření - ohledně „setkání ve čtyřech“ - příslušní nadřízení státních zástupců Zlatuše Andělové a Renáty Vesecké a soudce Pavla Kučery? Jestli ještě nikoliv, není nejvyšší čas?

Nové lidovecké logo

Československá a křesťanská a demokratická a lidová strana a unie hledá nové logo. Ač to z názvu nevyplývá, hledá jenom jedno. Vzhledem k nevyjasněnému, a tudíž problematickému renomé jejího předsedy by se jím mohla stát nadějně naditá igelitka, partajní mluvou „igelitka v naději“. Ostatní neobjasněné šmouhy na předsedově pověsti, údajným harašením počínaje, nabízejí k vizualizaci témata sice velmi výstižná a až překvapivě přiléhavá, leč v týdeníku EURO stěží publikovatelná.
V souvislosti s posledními verbálními aktivitami předsedy Čunka se totiž se zvýšenou naléhavostí vynořují jisté otázky. Nebyl náhodou Čunek již u toho, když byli vsetínští Romové sestěhováváni do jednoho „ghetta“, které se pak stalo oním pověstným „vředem“? Nebyl tedy náhodou již u samého zrodu problému, který nyní navrhuje řešit naprosto opačným způsobem, nikoli sestěhováním Romů, nýbrž jejich asimilací? Kolika Čunkových experimentů typu pokus-omyl na živých obyvatelích této země se ještě dočkáme? Hodláme se jich vůbec dočkat? Nestačilo to již?
A dále: proti sestěhování Romů do dejme tomu památkově chráněných centrálních oblastí našich měst nemohou památkáři v zásadě namítat nic, co by bylo v souladu s ústavou a Listinou základních práv a svobod. Podle schématu, který se pravidelně v Česku objevuje, to jsou však - shodou okolností? - z hlediska realitních kanceláří a developerských firem velmi (či nejvíce) lukrativní městské oblasti, do kterých však památkáři nedovolí nijak „kreativně“ (alespoň z hlediska betonové lobby) zasáhnout. Vhodně vybraní Romové však domy „vybydlí“ a pak se už nedá skutečně dělat nic jiného než shromažďovací experiment ukončit a nahradit ho asimilačním. A protože město na opravy vybydlených objektů prostředky nemá ani omylem, nezbývá - přes platonický odpor památkářů - dát souhlas k asanaci. A už je vlak ve správných kolejích a už nabírá na rychlosti.
A pak že jsou Romové neužiteční. Proto ta naditá igelitka.

Zlatá éra igelitek končí

Na světě existují vlády, jejichž existence je přímo závislá na rozdávání igelitek, ale jsou i země, kde se politici rozhodli s igelitovými taškami důrazně zatočit. Proto na konec Palubního deníku zařazujeme zprávu z Pekingu, kterou přinesl deník Právo. Čínská komunistická vláda rozhodla, že zlatá éra rozdávání igelitových tašek od 1. června letošního roku končí. A když o tom rozhodli už i v Číně, navrhl totéž i Bursík. Můžeme tedy doufat, že zlatá éra igelitek končí i v Česku.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče