Pravděpodobný výdělek?

11. prosince 2006, 00:00 - Jana Dušková, Petr Kučera
11. prosince 2006, 00:00

Jak mám určit průměrný výdělek (a tak vypočítat například náhradu mzdy nebo odstupné) zaměstnanci, který dlouhodobě nepracoval? A přináší nějaké změny nový zákoník práce?Průměrný výdělek se stanoví ve smyslu § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění.

Jak mám určit průměrný výdělek (a tak vypočítat například náhradu mzdy nebo odstupné) zaměstnanci, který dlouhodobě nepracoval? A přináší nějaké změny nový zákoník práce?

Průměrný výdělek se stanoví ve smyslu § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění. Rozhodující pro výpočet je vždy mzda dosažená zaměstnancem, která mu byla v rozhodném období (předchozím kalendářním čtvrtletí) zúčtována k výplatě a jeho skutečně odpracovaná doba v tomto rozhodném období. Jestliže však zaměstnanec v příslušném kalendářním čtvrtletí neodpracoval alespoň 22 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl. Pravděpodobný výdělek lze stanovit více způsoby. Zpravidla se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl - tedy kalkulací ze základní mzdy a odměn, jež by dostal, kdyby ve skutečnosti u zaměstnavatele pracoval. Druhou možností je použití průměrného výdělku jiných zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou nebo obdobnou práci. Právní předpisy bližší postup nestanoví, zaměstnavatel si proto může zvolit vlastní metodu. Musí při tom však respektovat zásadu, že nikdo nesmí výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvému dni následujícího kalendářního čtvrtletí (dalšího rozhodného období) a používá se beze změny po celé další rozhodné období. To znamená, že pokud pracovní poměr zaměstnance končí například 30. září, použije se pro výpočet např. odstupného průměrný výdělek zjištěný za druhé kalendářní čtvrtletí, protože za třetí kvartál se již nezjišťuje; zjišťoval by se, kdyby zaměstnanec pracoval ještě 1. října. Podrobnější pravidla už obsahuje nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), který s účinností od 1. ledna 2007 mimo jiné nahradí i dosavadní zákon o mzdě. V paragrafu 355 je uvedeno: Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Richard W. Fetter právník

Mohlo by vás zajímat

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

Hry pro příležitostné hráče