Praha řeší problémy pěti kruhů

19. března 2007, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
19. března 2007, 00:00

OLYMPIJSKÉ HRY V ČESKUKe kandidatuře hlavního města na uspořádání olympijských her v roce 2016 nebo 2020 je zase o něco blíže. Radní minulý týden podpořili podání přihlášky k Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jasno také začíná být o tom, kde by mohla vzniknout nová sportoviště.

OLYMPIJSKÉ HRY V ČESKU Ke kandidatuře hlavního města na uspořádání olympijských her v roce 2016 nebo 2020 je zase o něco blíže. Radní minulý týden podpořili podání přihlášky k Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jasno také začíná být o tom, kde by mohla vzniknout nová sportoviště.

Pokud by Praha uspěla mezi dalšími kandidáty a dostala za úkol uspořádat hry letní olympiády v roce 2016 (případně později), šlo by o největší nejen sportovní, ale obecně společenskou událost v historii samostatného státu. Do České republiky by přijely tisíce sportovců, desetitisíce členů jejich doprovodu a statisíce návštěvníků her.

Otázka zní jasně: Je v silách České republiky podobnou akci uspořádat? Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že ano. „Na základě objektivních průzkumů se Praha ve spolupráci s kraji může o pořadatelství ucházet,“ míní pražský primátor Pavel Bém. Znějí ale také kritické hlasy, že se na naše poměry jedná o naprosto megalomanský projekt, který bude stát stovky miliard korun.

OLYMPIÁDA NA ČTVRTÝ POKUS

Současná snaha uspořádat v Praze olympijské hry je již čtvrtým pokusem dostat olympiádu do české metropole. Poprvé se o hrách v Praze mluvilo krátce po jejich znovuzrození ve dvacátých letech minulého století. Podruhé pak po druhé světové válce, kdy měla vyrůst sportoviště na Maninách a sídliště Invalidovna včetně hotelu Olympik se postavily pro plánované hry.

O další kandidatuře Prahy se uvažovalo v souvislosti s olympiádou v roce 1980, tehdy však z politických důvodů dostala přednost Moskva. Současné úvahy o kandidatuře rozdělily veřejnost na dva tábory. Podle průzkumů veřejného mínění mírně převažují příznivci her, kteří se ale obávají zbytečného dalšího zadlužení České republiky.

PŘÍPAD LONDÝNA VARUJE

Podle současných předběžných odhadů počítá magistrát s tím, že by se samotné náklady na pořádání olympijských her v Praze mohly vyšplhat až ke 135 miliardám korun. Pražský primátor Pavel Bém tvrdí, že překročení této částky nehrozí. O náklady by se podle jeho slov podělili stát, hlavní město, soukromí investoři a sponzoři. Vedle částky na samotné pořádání her je ale třeba dát přes 400 miliard korun zejména do pražské dopravní infrastruktury. Což jsou ale peníze, které se musejí investovat tak jako tak.

Případ Londýna, kde se budou konat hry v roce 2012, ukazuje, že původní plány jsou jedna věc a skutečnost věc druhá. Už teď je jasné, že třeba investice do rozvoje infrastruktury budou stát britskou kasu v přepočtu o 100 miliard korun více, než byl původní odhad. Zvyšují se i náklady na bezpečnost. Primátor Bém je ale klidný: „Když jsme debatu o olympiádě začínali úplně na začátku, jasně jsem řekl, že do toho půjdeme pouze tehdy, bude-li ekonomicky výhodná. Analýzy a rozbory ukázaly, že výhodná bude.“

DOPAD PRO CELOU ZEMI

Otázkou do diskuze je také účast státu na přípravě olympiády a zejména olympijských sportovišť, jestliže vláda musí kvůli plánovanému zavedení eura začít výrazně šetřit. „Všechny původní odhady finančních nákladů na olympijské hry bývají podhodnocené. Mám strach, že to nakonec bude stát mnohem více,“ staví se na stranu odpůrců olympiády náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová. Nutné je také zdůraznit to, že v případě úspěchu nepůjde o olympiádu pražskou, ale českou.

Sportovci by totiž rozhodně nesoutěžili pouze v Praze, ale v dalších českých, moravských a slezských městech. Předběžně se počítá například s Plzní, Brnem, Ostravou, Olomoucí či Teplicemi. Z těchto plánů mohou mít radost zejména stavební firmy, protože se jim blýská na velmi tučné roky. Skoro všude by se totiž musely vybudovat nové stadiony, sportoviště, ale i dálnice a železnice.

Starostové těchto měst a hejtmani dotčených krajů očekávají diskuzi o možné olympiádě v jejich městě či kraji.

PODNIKATELÉ SE TĚŠÍ

Právě stavebníci a ubytovatelé či poskytovatelé dalších služeb, jako jsou třeba restaurace a podobně, záměr pražské radnice uspořádat olympiádu v Praze vítají. „Je to velká příležitost k zviditelnění naší země a jejího hlavního města a k podpoře turistického ruchu do budoucích let,“ míní například šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Podle jeho slov by se pořádáním her jen urychlila výstavba dopravní infrastruktury, která se jednou vybudovat stejně bude muset. Jedná se zejména o pražský dálniční okruh, ale i o městský silniční okruh.

Výrazně by prý olympiáda pomohla i regionům, kde nyní často chybějí ubytovací kapacity. To je třeba i případ Brna, které zejména v době konání velkých mezinárodních veletrhů z hlediska ubytovací kapacity doslova praská ve švech. Prostory pro účastníky her by následně sloužily jako tolik potřebné nové moderní byty. Podle Matyáše by olympiáda přispěla k tomu, že by se česká dopravní infrastruktura konečně přiblížila k evropskému standardu.

STUDIE FAVORIZUJÍ LETŇANY

Od obecných úvah se diskuze pomalu přesouvají k tomu důležitějšímu - pokud olympiáda ano, tak kde? Pražský magistrát si nechal udělat nové studie o proveditelnosti her v jednotlivých částech Prahy a nejreálnější pro vybudování centra her se jeví dvě lokality - Letňany a Strahov.

Jedna ze studií počítá s tím, že by olympijská vesnice měla být v západní části Letňan a mediální vesnice ve Kbelích. Další studie se zabývají skloubením olympijských sportovišť s budoucím veletržním areálem v Letnaňech a plaveckým areálem na Maninách. Studie zpracovaná firmou MottMacDonald vyčíslila náklady na stavbu výstaviště, městské arény, z níž by v době her byl ceremoniální stadion, olympijského areálu a následných úprav po hrách na přibližně 10,6 miliardy korun.

Řadou variant plaveckého areálu na Maninách se zabývá analýza PricewaterhouseCoopers. Celkové náklady by se pohybovaly zhruba od 1,8 do 3,1 miliardy korun. Podle návrhů by mohla vzniknout jedno, případně dvě plavecká centra. Dostavěl by se bazén Šutka a opravilo Podolí. Srovnávají se také varianty, jak by měl maninský areál fungovat mimo hry. Pokud by to měly být jen bazény, musely by se platit z veřejných peněz a vydělaly by si pouze na provoz. V případě zábavního akvaparku by mohl být využit i soukromý kapitál, z provozu by se za určitých podmínek mohla navrátit investice.

NEZATRACUJE SE ANI STRAHOV

Skupina renomovaných architektů, kteří se věnují sportovním stavbám, ale bojuje za to, aby centrum her bylo na strahovském stadionu - kdysi sletovém a později spartakiádním. „Tento areál je mimořádnou polohou a sportovní historií ideálním místem pro ústřední olympijský areál včetně ceremoniálního stadionu,“ tvrdí architekti v čele s Arnoštem Navrátilem, profesorem Fakulty architektury pražské ČVUT. Strahovu na rozdíl od Letňan ale chybí kapacitní doprava. Do Letňan totiž už příští rok povede metro.

Šanci Strahovu dává i primátor Bém. „Otevřenou diskuzi o strahovském stadionu vítám. Sestavíme expertní skupinu, která posoudí projekty a záměry z architektonického i urbanistického hlediska,“ uvedl Bém, který považuje stadion za hodně bolavé místo metropole. Stejný názor, že je Strahov ostuda Prahy, má i Petr Hulinský, bývalý Bémův náměstek pro sport a člen Českého olympijského výboru. „Přesto považuji Letňany za vhodnější lokalitu,“ trvá na Letňanech.

KAM SE SPORTOVCI?

Je ovšem otázka, kde budou bydlet účastníci a návštěvníci her. Jednou z možností je vybudovat olympijskou vesnici v Bubnech. Zdejší chátrající areál loni koupila od Správy železniční dopravní cesty zhruba za miliardu korun společnost Orco Property Group.

Dalších až dvacet miliard chce tato společnost do místa investovat. „Počítáme s vybudováním bytů, oddechových ploch, sportovišť, s obchodním centrem a kancelářskými plochami vysokého standardu,“ uvádí Aleš Vobruba z této společnosti. Studie ovšem nabízí značně odlišnou představu, která počítá jen s obytnými, v průměru sedmipodlažními stavbami. Základním předpokladem ovšem je, že by se město se společností Orco dohodlo. Podle neoficiálních informací ale firma plány měnit nehodlá.

Druhým místem, které studie navrhuje pro stavbu olympijské vesničky, jsou Letňany. I zde je přitom hned několik problémů. Pro olympijskou vesničku se počítá s rozlohou zhruba 300 tisíc čtverečních metrů. Problém je ale v tom, že část této čtvrti je chráněnou přírodní památkou, neboť zde žije kolonie syslů obecných. Ti by výstavbu olympijské vesnice nepřežili. Navíc ve stejném místě se počítá s vybudováním zázemí pro veletrhy a výstavy.

Další lokality pro výstavbu olympijské vesnice by se hledaly na území Prahy jen velmi obtížně.

HLÁSÍ SE PRVNÍ MĚSTA

Možná kandidatura Prahy na olympijské hry zaměstnává radní nejen v metropoli, ale i v dalších městech, kde by se mohly uskutečnit některé soutěže. Například Jihlava má zájem o fotbalový turnaj. Podle jihlavského primátora Jaroslava Vymazala už zdejší radní kývli na nabídku přípravného výboru pro pořádání olympiády v Praze.

Pokud by plán vyšel, znamenalo by to úplnou dostavbu jihlavského fotbalového stadionu a výstavbu parkovacího domu poblíž stadionu u městského nádraží. Současný stadion druholigové Vysočiny Jihlava má kapacitu 4025 diváků. Investice v řádu jedné miliardy korun by neměla zatížit rozpočet tohoto města. „Projektu věřím, bylo by nezodpovědné takovou šanci odmítnout,“ dodává Vymazal.

OLYMPIJSKÁ PRO A PROTI

+ zviditelnění Prahy a Česka v zahraničí

+ příliv velkého množství turistů a jejich peněz

+ zlepšení infrastruktury nejen v Praze

- hrozba dalšího zadlužení státu

- velké bezpečnostní riziko

- nejsou peníze na důležitější věci

- stát musí šetřit, aby splnil kritéria pro zavedení eura

VÝHODY A NEVÝHODY STRAHOVA

+ napojení na centrum

+ záchrana chátrajícího stadionu

+ využití i po olympiádě

- špatná dopravní dostupnost

- havarijní stav stadionu

- davy lidí přímo v centru Prahy

VÝHODY A NEVÝHODY LETŇAN

+ stavba „na zelené louce“

+ prostory využije plánované výstaviště

+ dopravní dostupnost a parkovací možnosti

- velká vzdálenost od centra

- chybějící infrastruktura

- řada prostor by byla na jedno použití

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče