Pragolaktos mění mléčné toky

02. dubna 2010, 16:37 - Táňa Králová
02. dubna 2010, 16:37

Z německého koncernu Müller se stává největší odběratel suroviny z Česka

Za zády má pražský trh s více než milionem spotřebitelů a silného vlastníka, německý mlékárenský koncern Müller. Dost dobré zázemí k tomu, aby Mlékárna Pragolaktos po dřívějších marných pokusech o resuscitaci ožila. Od roku 2005, kdy Müller vstoupil do podniku v pražských Kyjích, do něj nalil kolem sta milionů korun. Letos chce investovat další desítky milionů.

Krabice pro řetězce „Dlouho o nás nebylo slyšet, ale pět let se v Pragolaktosu hodně pracovalo. Teď je dominantním výrobcem trvanlivého mléka na českém trhu. Vyváží ho také na Slovensko a do Německa.“ K takové současnosti mlékárny se hlásí její ředitel Vladimír Kadlec a „spojka“ na německého vlastníka Alfred Miller. „Pragolaktos jako samostatný výrobní podnik koncernu posiluje. Chceme růst, plány jsou velké, ale musíme vždy přihlížet k situaci na mléčném trhu,“ říká Miller. Nyní v závodu běží sedm linek na trvanlivé mléko, prostor je ještě na další. Za měsíc mlékárna vychrlí kolem dvaceti milionů krabic. Zákazníci, kteří neluští údaje na obalu, přitom netuší, že kupují české mléko od pražského výrobce. Zboží totiž prodává pod značkami obchodních řetězců. Na krabicích může být třeba Pilos pro Lidl, Vian pro Kaufland či Tesco. Trvanlivé mléko má zůstat pro Pragolaktos stěžejním výrobkem, nikoli však jediným, jako je tomu nyní. „V prvním kroku chceme začít se zhodnocováním smetany,“ naznačuje bez dalších podrobností ředitel Kadlec. Konkurenci nechce předem prozrazovat příští plány při rozšiřování sortimentu. Rozhodně ho neobohatí jogurty, protože je vyrábí německý Müller. Aby s nimi více prorazil na českém trhu, zřídil v Praze vlastní pobočku pro marketingovou podporu.

Vykoupí jako Madeta S posilováním Pragolaktosu roste i jeho žízeň po surovině. O přítok dostatečného množství se stará Alfred Miller, dnes ještě coby šéf organizační složky Müller Sachsen. Ta mléko od českých zemědělců sváží dvěma zpracovatelům: do evropského mlékárenského kolosu v Leppersdorfu u Drážďan a do Pragolaktosu. „Abychom dále pozvedli výrobu v Praze, pracujeme na restrukturalizaci v rámci koncernu,“ oznamuje Miller. To znamená sloučit pro nákup mléka dvě společnosti – Pragolaktos s ročním obratem tři miliardy korun a Müller Sachsen v Rychnově u Jablonce nad Nisou s obratem dvě miliardy korun. „V současnosti jsme s denním výkupem kolem milionu litrů jedním z největších odběratelů mléka v Česku,“ tvrdí Miller, když sčítá surovinu sváženou do Drážďan a do české metropole. A také pro mlékárny firmy Alimpex Food Milana Kincla, který má v Pragolaktosu čtvrtinový podíl.
Madeta, která je tuzemskou mlékárenskou jedničkou, postupně o surovinu přichází, naposledy od letošního dubna. Zemědělci, nespokojení s cenou, kterou jim Madeta platí, totiž přelili část dodávek do Klatov a do bavorského Chamu, kam mléko vyvážejí už od připojení Česka do Evropské unie. Tehdy také drážďanská mlékárna začala se svozem mléka z českých stájí. Protože na rozdíl od některé tuzemské konkurence platila vždy včas a lépe, dodavatelů postupně přibývalo. Ještě za loňský rok odvezly cisterny do saské mlékárny kolem 200 milionů litrů. Ale časy se mění.

Přetahovaná o surovinu „Jak posiluje Pragolaktos, zůstává víc mléka v Čechách. Do Německa ho budeme vozit nadále, ale může to být jen 100 až 130 milionů litrů za rok,“ počítá Miller. Zpočátku se setkával s kritikou, že drážďanská mlékárna – největší zpracovatel v Evropě schopný přijmout 4,7 milionu litrů mléka denně – odčerpává z České republiky surovinu, když přidanou hodnotu by jí mohli dávat tuzemští mlékaři. K tomu se německý majitel právě teď přiklání – do Pragolaktosu denně zamíří 700 tisíc litrů, za hranice každý den odteče kolem 300 tisíc litrů místo 550 tisíc litrů, odvážených ještě před rokem. K přesměrování mléčného toku velí i ekonomické důvody. Šéf Müller Sachsen nezastírá, že surovina dovážená z východočeského Jaroměřska a Poličska do nejmodernějšího závodu v Sasku byla jednou z nejdražších v celém koncernu. Proto se s dodavateli z této oblasti po vzájemné dohodě rozloučili. Obzvlášť poté, co tito partneři avizovali, že se zpracováním mléka ve vlastní režii vůbec nemají problém. „Podobně Müller kvůli vzdálenosti pouštěl mléko v Polsku a Braniborsku. Jediný cent v ceně mléka, který zemědělec pomalu ani nepocítí, znamená pro mlékárnu milion eur,“ vyčísluje Miller. Jak roste poptávka po mléku od Pragolaktosu, poohlíží se nákupčí ze severních, středních, východních a části západních Čech po odlehlejších okresech. Konečnou není Pardubicko a Královéhradecko, část suroviny putuje do pražské mlékárny i z Vysočiny. V rajonech pak loví víc mlékařů, nejžíznivější je teď Madeta. Kdo akutně shání mléko, bude muset připlatit. Na to už zemědělci dlouho čekají. „Po tom, co se dělo v posledních dvou letech, je každá prognóza pouhé věštění. Ale cena šest korun za litr je snad už definitivně za námi,“ poznamenává Miller. Jako největší nákupce mléka však nemůže nahlas sdělovat cenové představy.

BOX:
Pragolaktoské zmrtvýchvstání Na počátku 80. let byl Pragolaktos moderní mlékárnou specializovanou na mléčné výrobky a mražené krémy. Po privatizaci ho střídající se majitelé přivedli „zu grunt“. Kdeže zůstaly kupříkladu plány plzeňské investičně výrobní skupiny Kovopetrol nebo nizozemské Nutricie. Před sedmi lety převzal kontrolu nad Pragolaktosem Alimpex Milana Kincla. Ten v roce 2005 přepustil 51 procent akcií Pragolaktosu německému koncernu Müller, jenž má nyní v mlékárně v pražských Kyjích podíl 75 procent. Zbytek drží Kincl. Oba partneři se vždy uměli doplňovat. Müller dříve vypomáhal se svozem mléka do mlékáren, které ovládal Alimpex. Ten na oplátku distribuoval zboží drážďanské mlékárny do českých obchodů. Nyní dostává krabicové mléko z Pragolaktosu na nezávislý trh.
Müller je rodinná firma, která začínala jako malý podnik, až vyrostla v největší privátní mlékárenskou společnost v Německu. Mlékař Theobald Müller dál posiluje na evropském potravinářském trhu ve spojení s pekařem Heinerem Kampsem. Do svého impéria přidávají různé menší potravinářské značky a plánují další expanzi po celé Evropě. Nemohou se však shodnout na tom, jak dál ve společném podniku. Zatímco mladší Kamps by chtěl na burzu, 70letý Müller se tomu vždy bránil. Firmu by nejraději kontroloval a řídil sám.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče