Pragmatik s titulem z Harvardu

27. března 2008, 15:14 - Kateřina Menzelová
27. března 2008, 15:14

Z výsledků prezidentských voleb mají radost Američané i Číňané

Mohlo-li něco v poslední době potěšit amerického prezidenta George Bushe i čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa, pak to byly prezidentské volby na Tchaj-wanu. V těch minulý víkend zvítězil kandidát Kuomintangu, osmapadesátiletý právník Ma Jing-ťiou. Ma svou předvolební kampaň postavil na programu ekonomického a částečně i politického sbližování s Čínou. Bushova administrativa si proto může oddechnout. Zmírní se napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, a klesne tedy pravděpodobnost, že by Amerika musela zasahovat do případného vojenského konfliktu. Odstupující prezident Čchen Šuej-pien z Demokratické pokrokové strany, který zastával úřad osm let, zdůrazňoval nezávislost Tchaj-wanu na Číně a komplikoval tím čínsko-americké vztahy.

Potěšený Bush

Krátce po vyhlášení volebních výsledků v tiskovém prohlášení Bush konstatoval, že volby „poskytují novou šanci pro Čínu a Tchaj-wan vyřešit své spory“. Právě otázka Tchaj-wanu byla nejcitlivějším bodem v americko-čínských vztazích. Peking pokládá Tchaj-wan za součást Číny a opakovaně varuje, že ostrov napadne, když oficiálně vyhlásí nezávislost. Ta se fakticky vztahuje už k roku 1949, kdy pod vedením Kuomintangu vznikla na ostrově Čínská republika, zatímco kontinentální Čína, ovládaná komunistickou stranou, vyhlásila Čínskou lidovou republiku (ČLR).
Washington přislíbil, že kdyby mezi Čínou a Tchaj-wanem vypukl ozbrojený konflikt, pomohl by Tchaj-wanu s obranou. Odstupující prezident Čchen Šuej-pien z Demokratické pokrokové strany, která podporuje politiku nezávislosti, frustroval Bushův kabinet a zvyšoval obavy z možné srážky Tchaj-wanu s Čínou. „Není pochyb o tom, že si v Bushově administrativě všichni oddechli,“ konstatoval pro deník International Herald Tribune Jonathan Pollack, profesor asijských studií na U. S. Naval War College. Ve stejném duchu hovořila i Dana Perino, tisková mluvčí Bílého domu, která prohlásila, že Bushe výsledek voleb potěšil.
Vyhlídka na zlepšení vztahů mezi Tchaj-wanem a Čínou není jediným důvodem Bushova optimismu. Američané si jsou dobře vědomi, že případná roztržka s Čínou by zhoršila jejich vyjednávací pozici při řešení mezinárodních konfliktů, například v severní Koreji, v Iráku, Íránu nebo v súdánském Dárfúru. Všude tam potřebují nejlidnatější zemi světa jako spojence.

Přímé lety, méně bariér

Nově zvolený tchajwanský prezident Ma, pro něhož se vyslovilo téměř 60 procent voličů, se ve své předvolební kampani zaměřil na budoucnost vztahů s Čínou. Slíbil, že přehodnotí Čchenovu politiku, která zdůrazňovala nezávislost na Číně. Naopak chce těžit z čínského ekonomického boomu. Pragmatický postoj k Číně ukázal Kuomintang již před volbami. V parlamentu strana zablokovala některé z plánů odstupujícího prezidenta, jež by mohly Číně vadit. Šlo například o odmítnutí nákupu amerických zbraní v hodnotě několika miliard dolarů. K prioritám Ma Jing-ťioua, který se ujme úřadu 20. května, patří zavedení přímých letů mezi Tchaj-wanem a ČLR a otevření přímého lodního spojení. Až dosud je veškeré dopravní spojení umožněno pouze „s přestupem“, nejčastěji v Hongkongu. Zjednodušit by se mělo cestování z Číny na Tchaj-wan. Pravděpodobně budou odstraněny bariéry pro čínské investory na Tchaj-wanu. Ekonomové očekávají, že nově zvolený prezident, který pochází z Hongkongu, vystudoval práva na Harvardu a několik let zastával funkci primátora Tchaj-peje, bude více mezinárodně orientován než jeho předchůdce, jenž se zaměřil především na vnitřní otázky ostrova.
Je zřejmé, že navázání přímého dopravního spojení s Čínou pomůže tchajwanské ekonomice. Není však všelékem. Je důležité odstranit řadu restrikcí, které omezují možnosti Tchaj-wanu stát se regionálním centrem služeb a obchodu. Tchaj-wan získal světové renomé za produkci IT výrobků, ostatní odvětví však zaostávají. Na tom se negativně podepsalo mimo jiné napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem.

Přidala i burza

Volební výsledky přivítali investoři. Index tchajwanské burzy TAIEX přidal během následujícího dne po volbách čtyři procenta a posiloval i v dalších dnech. Obchodníci totiž očekávají, že se podaří zlepšit politické i ekonomické vztahy s Čínou, což pomůže hospodářskému růstu Tchaj-wanu. Největší zájem měli investoři o akcie firem, které podnikají v oblasti turistiky a stavebního průmyslu. Těsnější ekonomické vztahy s Čínou mají zaručit hospodářský rozvoj. V minulém roce vzrostla ekonomika ostrova o 4,4 procenta. Příjmy střední třídy však stagnují. „Ačkoli si tchajwanská ekonomika jako celek vedla dobře, existuje všeobecně rozšířený názor, že kvalita života na Tchaj-wanu v posledních letech poklesla,“ konstatoval pro Taiwan Review Liou I-čchou, asistent katedry politologie na Chengchi University. Nově zvolený prezident nazval svůj ekonomický plán 633. To symbolizuje dosažení šestiprocentního ekonomického růstu, příjem na hlavu, který se nyní pohybuje kolem šestnácti tisíc amerických dolarů, by se měl zvednout na 30 tisíc a nezaměstnanost by měla do roku 2012 klesnout na tři procenta ze současných čtyř, jež uvádějí oficiální statistiky. Skutečná míra nezaměstnanosti ale může být mnohem vyšší. Čína je pro Tchaj-wan strategickým partnerem. Navzdory vyhrocené rétorice se mezi nimi v posledních dvou desetiletích rozvinuly čilé obchodní vztahy a tchajwanské společnosti za tuto dobu investovaly na pevnině až sto miliard dolarů. Většina průmyslu byla přestěhována kvůli výrobním nákladům do Číny a stovky tisíc Tchaj-wanců našly v Číně zaměstnání. Z celkového objemu zahraničních investic Tchaj-wanu proudí do Číny více než 70 procent, přičemž v roce 2000 to byla zhruba třetina. Na vývoz do Číny včetně Hongkongu připadá více než 40 procent z celkového objemu.

Ne sjednocení.

Paradoxem je, že Ma Jing-ťiou se stal vůbec prvním tchajwanským prezidentem, který zvítězil kampaní, v níž propagoval sbližování s Čínou. Vítězství kandidáta Kuomintangu však dle politologů neznamená, že by voliči rozhodovali především na základě přístupu k Číně. „Toto vítězství není signálem, že by obyvatelé Tchaj-wanu chtěli sjednocení nebo že by zbožňovali Kuomintang,“ konstatoval pro International Herald Tribune politolog Emile Sheng, který vyučuje na prestižní tchajpejské Soochow University. A dodává, že odstupující prezident dovedl ekonomiku do zmatku a získal nálepku člověka, který si zahrává s ohněm a toleruje korupci. To, že tchajwanští voliči se v prezidentských volbách nevyslovili pro sjednocení s Čínou, ukazují také výzkumy veřejného mínění. Drtivá většina obyvatel Tchaj-wanu je proti sjednocení s Čínou. S tím by v případném referendu souhlasilo pouhých deset až patnáct procent z nich. I z toho lze usuzovat, že vítězství kandidáta Kuomintangu je spíše vyjádřením nevole k dosavadnímu prezidentovi a k Demokratické pokrokové straně než podpory rychlým námluvám s Čínou.
Ma prohlásil, že během jeho vládnutí žádná jednání o sjednocení nebudou. Tím uklidnil mnoho voličů, kteří se po nedávném potlačení protičínských demonstrací v Tibetu obávali, aby se Tchaj-wan nestal další „autonomní“ oblastí Číny. Ma Jing-ťiou potvrdil, že je připraven podepsat s Čínou mírovou smlouvu, aby ukončil válečný konflikt, který mezi oběma zeměmi formálně trvá už 60 let. „Uzavřeme mírovou smlouvu,“ ujistil nový tchajwanský prezident veřejnost. „Nebudeme popírat jejich existenci, ale také nemůžeme uznat jejich moc nad Tchaj-wanem,“ prohlásil po svém zvolení. Jeho vyjádření naznačuje, že v politické oblasti se žádný obrat o 180 stupňů konat nebude. Vítěz prezidentských voleb již dříve Čínu několikrát otevřeně kritizoval. Odsoudil čínskou politiku vůči Tibetu a řekl, že kdyby chtěl dalajláma navštívit Tchaj-wan, bude vítán. Prohlásil též, že podporuje snahu dalajlámy o autonomii Tibetu v rámci Číny. Ma Jing-ťiou chce sice umožnit přímé dopravní spojení s Čínou, on sám se však do nejlidnatější země svět nechystá. Dle jeho vyjádření jsou prezidentské návštěvy především ceremonií. Mnohem produktivnější jsou, jak tvrdí pragmatik s titulem z Harvardu, kontakty odborníků.

Prezidentské volby

V roce 1987 bylo na Tchaj-wanu zrušeno stanné právo. O rok dříve byla uznána existence politické opozice a zahájena politická reforma. V lednu 1989 byl vyhlášen Zákon o registraci politických strana masových organizací, čímž byla zavedena do politického života Tchaj-wanu pluralita. Do té doby fungovala na ostrově pouze jedna strana - Kuomintang -, která během své vlády vytvořila totalitní systém. První přímé prezidentské volby se na Tchaj-wanu uskutečnily v roce 1996. Tehdy vyhrál kandidát Kuomintangu. Ve dvou následujících - v roce 2000 a 2004 - zvítězil kandidát Demokratické pokrokové strany. V zatím posledních prezidentských volbách získal nejvíce hlasů kandidát Kuomintangu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče