Pracujeme stále více, ale na vyspělý svět to ještě nestačí

20. října 2003, 00:00 - MIROSLAV MELICHAR
20. října 2003, 00:00

OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ VYUŽITÍ PRACOVNÍ DOBY JE PODLE ODBORNÍKŮ 85 PROCENT. V ČESKU SE SICE SITUACE POMALU ZLEPŠUJE, PŘESTO VŠAK NA KONCI ROKU ZŮSTANOU DVĚ PĚTINY PRACOVNÍ DOBY NEVYUŽITY.

Produktivita v ČR je nejvyšší z postkomunistických zemí a stejná jako ve Francii

Devětatřicet procent pracovní doby vyplní zaměstnanci ve vyspělých zemích neproduktivní činností. V České republice je to ještě o jedno procento více. Při 225 pracovních dnech v roce stráví tedy tuzemští zaměstnanci 90 dní v práci úplně zbytečně. Vyplývá to z mezinárodní studie produktivity pro rok 2003, vypracované společností Czipin & Proudfoot Consulting. Průměrný nárůst produktivity ve středoevropských státech je vyšší než v členských zemích EU. Tato relativní výhoda však nedokáže vyrovnat pomalý ekonomický vývoj. „Údaje zmezinárodního prostředí i z České republiky ukazují na pozitivní, nicméně pomalý růst produktivity,“ říká Klaus D. Harrer, generální ředitel Czipin & Proudfoot Consulting, a pokračuje: „Při pohledu na ekonomiku Evropské unie a střední Evropy můžeme dobře vidět, že zdaleka nedosahují optimální úrovně produktivity ve výši 85 %. Údaje z České republiky a trendy vypadají slibně, nicméně mimo významné rezervy v produktivitě je zde ještě problém pomalého ekonomického rozvoje, který je pro rychlost růstu kritický.“ Hlavní překážkou zvyšování produktivity není, jak by se mohlo zdát, nějaká lenost pracovníků, ale především skutečnost, že jsou firmy špatně vedeny. Zdaleka se to netýká jen České republiky, zjištění platí obecně. „Často se stává, že řídící pracovníci pozdě poznají problémy a pozdě na ně reagují,“ říká šéf Czipin & Proudfoot. N edostatečné manažerské plánování (a kontrola) snižuje podle studie produktivitu o 36 pracovních dnů. Neodpovídající supervize způsobuje 23denní ztrátu a špatná pracovní morálka desetidenní. Důsledkem nedostatečné komunikace je ztracených pět dní, problémy s IT přinášejí šestidenní ztrátu, zatímco nevhodná kvalifikace představuje osm dnů ztráty na pracovníka v průběhu jednoho roku. „Přitom takové produktivní hvězdy, jako například České dráhy, vůbec nejsou součástí našich průzkumů,“ říká ředitel Czipin & Proudfoot. Údaje za Českou republiku ukazují postupné zlepšování: ztracená pracovní doba byla 43 % v roce 2001, 41 % v roce 2002 a letos klesla na 40 %. Produktivita práce v českých firmách je vyšší než ve srovnatelném Maďarsku a pohybuje se na srovnatelné úrovni s Francií, Španělskem nebo Velkou Británií. „Zaostává ovšem za Německem, USA či Austrálií,“ říká Harrer. Mimo rostoucí produktivitu jsou dalším důležitým faktorem absolutní hospodářské výsledky země. Harrer říká: „Na druhé straně trend růstu stále dosahuje vyšší míry, tj. nižší efektivity, než průměr Evropské unie v absolutních číslech. Podíváme-li se na údaje, není natolik zřejmé (zato ale stejně důležité), že k téměř identickému růstu míry produktivity dochází v rámci výrazně odlišných údajů o HDP. Proto, aby došlo i k absolutnímu snížení ztráty, je třeba v zemích střední a východní Evropy ještě zvýšit rychlost růstu produktivity. V oblasti produktivity jsou velké rozdíly mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími. Vysoce produktivní je automobilový, strojírenský a chemický průmysl. Na opačném konci pomyslného žebříčku figurují firmy z potravinářství a papírenského průmyslu. „Platí, že vyšší produktivitu mají společnosti pod zahraniční kontrolou a firmy, které se orientují na export,“ tvrdí šéf Czipin & Proudfoot. P roduktivita práce je významným faktorem úspěšnosti země. Její zvyšování však zpravidla pracovní místa spíše likviduje, což je patrné i na současném vývoji v ČR, především pak v jejím průmyslu. „Z toho ovšem neplyne, že budeme-li vytvářet nová pracovní místa, budeme méně produktivní. Na druhou stranu ale neproduktivní firmy stejně nakonec skončí v likvidaci,“ poznamenal Harrer.

Rozdíly v růstu produktivity

země střední a východní Evropy vs EU, 1995-2002 (v %)

Ceny, mzdy a produktivita v ČR a v EU

Česká republika Evropská unie

cena Opelu Astra 10 000 EUR 10 000 EUR

průměrná hodinová mzda 2 EUR 15 EUR

růst produktivity 2,2 % 2,6 %

pracovní doba, potřebná 5000 hod. 666,6 hod.

k nákupu Opelu Astra (31 měsíců) (4 měsíce)

Pramen: Czipin & Proudfoot

Globální srovnání produktivity

produktivní pracovní doba v letech 2001, 2002, 2003 (v %)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče