Pracujeme stále více, ale na vyspělý svět to ještě nestačí

20. října 2003, 00:00 - MIROSLAV MELICHAR
20. října 2003, 00:00

OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ VYUŽITÍ PRACOVNÍ DOBY JE PODLE ODBORNÍKŮ 85 PROCENT. V ČESKU SE SICE SITUACE POMALU ZLEPŠUJE, PŘESTO VŠAK NA KONCI ROKU ZŮSTANOU DVĚ PĚTINY PRACOVNÍ DOBY NEVYUŽITY.

Produktivita v ČR je nejvyšší z postkomunistických zemí a stejná jako ve Francii

Devětatřicet procent pracovní doby vyplní zaměstnanci ve vyspělých zemích neproduktivní činností. V České republice je to ještě o jedno procento více. Při 225 pracovních dnech v roce stráví tedy tuzemští zaměstnanci 90 dní v práci úplně zbytečně. Vyplývá to z mezinárodní studie produktivity pro rok 2003, vypracované společností Czipin & Proudfoot Consulting. Průměrný nárůst produktivity ve středoevropských státech je vyšší než v členských zemích EU. Tato relativní výhoda však nedokáže vyrovnat pomalý ekonomický vývoj. „Údaje zmezinárodního prostředí i z České republiky ukazují na pozitivní, nicméně pomalý růst produktivity,“ říká Klaus D. Harrer, generální ředitel Czipin & Proudfoot Consulting, a pokračuje: „Při pohledu na ekonomiku Evropské unie a střední Evropy můžeme dobře vidět, že zdaleka nedosahují optimální úrovně produktivity ve výši 85 %. Údaje z České republiky a trendy vypadají slibně, nicméně mimo významné rezervy v produktivitě je zde ještě problém pomalého ekonomického rozvoje, který je pro rychlost růstu kritický.“ Hlavní překážkou zvyšování produktivity není, jak by se mohlo zdát, nějaká lenost pracovníků, ale především skutečnost, že jsou firmy špatně vedeny. Zdaleka se to netýká jen České republiky, zjištění platí obecně. „Často se stává, že řídící pracovníci pozdě poznají problémy a pozdě na ně reagují,“ říká šéf Czipin & Proudfoot. N edostatečné manažerské plánování (a kontrola) snižuje podle studie produktivitu o 36 pracovních dnů. Neodpovídající supervize způsobuje 23denní ztrátu a špatná pracovní morálka desetidenní. Důsledkem nedostatečné komunikace je ztracených pět dní, problémy s IT přinášejí šestidenní ztrátu, zatímco nevhodná kvalifikace představuje osm dnů ztráty na pracovníka v průběhu jednoho roku. „Přitom takové produktivní hvězdy, jako například České dráhy, vůbec nejsou součástí našich průzkumů,“ říká ředitel Czipin & Proudfoot. Údaje za Českou republiku ukazují postupné zlepšování: ztracená pracovní doba byla 43 % v roce 2001, 41 % v roce 2002 a letos klesla na 40 %. Produktivita práce v českých firmách je vyšší než ve srovnatelném Maďarsku a pohybuje se na srovnatelné úrovni s Francií, Španělskem nebo Velkou Británií. „Zaostává ovšem za Německem, USA či Austrálií,“ říká Harrer. Mimo rostoucí produktivitu jsou dalším důležitým faktorem absolutní hospodářské výsledky země. Harrer říká: „Na druhé straně trend růstu stále dosahuje vyšší míry, tj. nižší efektivity, než průměr Evropské unie v absolutních číslech. Podíváme-li se na údaje, není natolik zřejmé (zato ale stejně důležité), že k téměř identickému růstu míry produktivity dochází v rámci výrazně odlišných údajů o HDP. Proto, aby došlo i k absolutnímu snížení ztráty, je třeba v zemích střední a východní Evropy ještě zvýšit rychlost růstu produktivity. V oblasti produktivity jsou velké rozdíly mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími. Vysoce produktivní je automobilový, strojírenský a chemický průmysl. Na opačném konci pomyslného žebříčku figurují firmy z potravinářství a papírenského průmyslu. „Platí, že vyšší produktivitu mají společnosti pod zahraniční kontrolou a firmy, které se orientují na export,“ tvrdí šéf Czipin & Proudfoot. P roduktivita práce je významným faktorem úspěšnosti země. Její zvyšování však zpravidla pracovní místa spíše likviduje, což je patrné i na současném vývoji v ČR, především pak v jejím průmyslu. „Z toho ovšem neplyne, že budeme-li vytvářet nová pracovní místa, budeme méně produktivní. Na druhou stranu ale neproduktivní firmy stejně nakonec skončí v likvidaci,“ poznamenal Harrer.

Rozdíly v růstu produktivity

země střední a východní Evropy vs EU, 1995-2002 (v %)

Ceny, mzdy a produktivita v ČR a v EU

Česká republika Evropská unie

cena Opelu Astra 10 000 EUR 10 000 EUR

průměrná hodinová mzda 2 EUR 15 EUR

růst produktivity 2,2 % 2,6 %

pracovní doba, potřebná 5000 hod. 666,6 hod.

k nákupu Opelu Astra (31 měsíců) (4 měsíce)

Pramen: Czipin & Proudfoot

Globální srovnání produktivity

produktivní pracovní doba v letech 2001, 2002, 2003 (v %)

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5…
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Technologie
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít