Pracovní trh v novém kabátě

22. září 2009, 04:13 - <a href="http://www.lobby.cz">Lobby.cz</a>
22. září 2009, 04:13

Rok 2009 čelí výzvám – je zřejmé, že podniky, které se nepřizpůsobí změnám trhu, neobstojí. Pracovní trh prochází řadou změn a impulzů, firmy, které budou schopny projít krizí lépe než ostatní, získají lepší startovací pozici pro konjunkturu.

Autor: Jan Třeštík

Znamená to ale výrazně zvyšovat produktivitu práce a hodně se zaměřit na rozvoj zaměstnanců a inovace, vítězi budou společnosti, které budou pružně a rychle reagovat.

Společnosti jsou oproti minulosti ve výhodě – počet lidí bez práce se za druhé čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil téměř o 114 tisíc a míra nezaměstnanosti vzrostla o 6,4 procenta, což je nejvíce od roku 1999, to nahrává firmám, které dříve jen s obtížemi nacházely kvalitní pracanty. Zahraniční investoři z výrobních oblastí, kteří dříve lokálním společnostem přetahovali kvalitní pracovníky, se z Česka spíše stahují a lidé si čím dál více uvědomují, že stabilita je pro ně lepší než atraktivní plat v nejistotě. Český trh práce a přístupy k hledání zaměstnání a na druhé straně přístup firem k zaměstnancům se tak posunují ke zdravějšímu jádru. Lidé se více zajímají o situaci své firmy, sledují vývoj trhu, společnosti naopak přestaly nabízet závratné platy či benefity. Menší výrobci si zase oddechli, že je mezi kandidáty větší konkurence, a jejich požadavky na plat nerostou, zároveň více touží po pořádku a organizují výrobní procesy tak, aby se ušetřilo. „Více se přijímají lidé na dobu určitou, lidé akceptují i částečné úvazky i to, že jejich náplň práce je daleko rozsáhlejší a náročnější,“ říká Markus Klos, zakladatel pracovního portálu a personální společnosti jobsinprague.cz a zároveň organizátor největšího veletrhu pracovních příležitostí v Praze JOBDAYS.

DŮLEŽITÉ TERMÍNY Z PRAXE
Outplacement – služba, která je poskytována zaměstnancům, kteří opouštějí firmu z organizačních důvodů. Její podstatou je psychická podpora propuštěným, zahrnuje i poradenství včetně praktických doporučení při hledání nového uplatnění na trhu práce (nácvik prezentačních dovedností, zvládnutí pohovoru či orientace na trhu práce). Personální marketing – specializované oddělení (pracovník), které má na starosti nejen nábor lidí, ale i image firmy a její prezentaci potenciálním zájemcům o práci. Pokud ve společnosti cítíte, že potřebujete více komunikovat se svými zaměstnanci, přijměte interního specialistu, jenž bude zaměřen na udržení nejlepších lidí a posílí jejich motivaci. Tento expert připravuje firemní bulletin, tlumočení sdělení managementu a poskytuje zpětnou vazbu od pracovníků k vedení. Pokud se ale potřebujete zaměřit na potenciální kandidáty, angažujte externího specialistu, který se stará o získání zaměstnanců a vytváří dobrou pověst firmy na trhu. HR outsourcing – servis vhodný pro malé společnosti, kde by výstavba vlastního personálního oddělení byla finančně a časově nákladná. Externí pracovník či firma vám na klíč zajistí jak nábor zaměstnanců, tak zaměstnavatelský servis (pracovně-právní dokumenty), organizaci školení i poradenství v oblasti vzdělávání. a

Mění se i role personálních společností pro klienta – zatímco v minulých letech bylo jejich úlohou obsazení pozic na různé úrovně uchazečů, momentální převis poptávky za strany uchazečů úplně mění situaci. Firmy se do náboru pouštějí vlastními silami a personálku využívají pouze na specializované, hůře obsaditelné posty. A navíc spolupracují jen s těmi poradenskými firmami, které jim nabídnou „něco navíc“, ať již v podobě personálního marketingu či dalšího zviditelnění firmy. „Progresivní personální společnosti se mění, hledají nové kanály jak směrem ke klientům, tak i ke kandidátům o práci. Dobrá poradenská firma si buduje portfolio zkušených zaměstnanců, využívá sociálních sítí pro budování dobré značky klienta, pořádá akce, kde se zaměstnavatelé mohou potkat a vyměňovat si vzájemné zkušenosti,“ líčí Klos.

Vítězi a poražení

Letošní rok je náročný zejména pro firmy z automobilového, sklářského či textilního průmyslu a jejich subdodavatele. „Lidé si však více váží práce, vymycují se klasické české neduhy, jako je nespokojenost s prací a stěžování si na šéfa, zaměstnanci tolik nemění místa, postupně klesá trend tzv. job hopperů aneb lidí, kteří každý rok hledali nové uplatnění. Pokud člověk má specializaci a jednoduše něco umí, na pracovním trhu uspěje,“ konstatuje Klos. Zaměstnavatelé totiž začínají vyžadovat více kvalifikované zaměstnance. Mezi dvěma sty deseti miliony pracovníky v Evropské unii už dnes nalezneme na osmdesát milionů vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, kteří nevykonávají manuální práce. Jejich počet nadále poroste, neboť poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích bude stoupat. Naopak počet pracovníků s nízkou odborností bude značně klesat. Na místa, pro která dříve nemusel mít žadatel téměř žádnou kvalifikaci, bude v budoucnu zaměstnavatel přijímat kvalifikované dělníky, i když budou vykonávat stejnou práci jako jejich předchůdci. Veseleji je firmám, které dříve hledaly zaměstnance velmi obtížně. Jako příklad mohou sloužit společnosti zaměřené na alternativní zdroje energie, výrobu biomasy či specializované strojírenství v regionech, tam dříve lidé nechtěli dojíždět za prací, zatímco nyní se těmto firmám sami hlásí o místo. „Klasický český člověk dříve nechtěl cestovat za prací, přitom v zahraničí je to úplně běžné. Například v Rakousku nebo Německu není neobvyklé, že lidé dojíždějí 2–3 hodiny do práce,“ doplňuje Klos. Pracovní mobilita v Česku je však stále špatná, Češi jsou dle průzkumu agentury STEM v případě hrozby ztráty zaměstnání ochotni pracovat za nižší mzdu či pracovat mimo svůj obor, v případě propouštění by se do jiného kraje bylo ochotno odstěhovat jen okolo 40 procent lidí v aktivním věku.

Boom neefektivních zaměstnanců skončil

Také oblast IT, která byla dlouhodobě oborem, kde se firmy potýkaly při náboru lidí na speciální projekty s nedostatkem kvalitních lidí, zažívá rapidní posun. Firmy dříve narážely na fakt, že pracovníka častokrát potřebovaly jen na krátkodobé projekty a nevyplácelo se jim nabírat lidi na full time. Zaměstnavatelé se proto uchylovali k drahému přetahování lidí, headhuntingu či nacházení expertů přes personální agentury, což nebyla nejideálnější cesta jak ušetřit a přitom najít správného člověka na správný čas. Řešení nejen pro specializované firmy, ale i pro jakékoliv společnosti hledající experty z oblasti IT přinesl například portál itkult.com, který vsadil na myšlenku spojit ajťáky hledající zajímavý job na dobu určitou se zaměstnavateli, kteří hledají pracovníky na časově omezené, zajímavé projekty. Jak služba funguje? Uchazeč o práci si zde jednoduše zadá nabídku, kde uvede svoji specializaci, časovou kapacitu i finanční ohodnocení (většinou hodinovou sazbu) a místo výkonu zakázky. Naopak společnost si zde může zadat poptávku po odborníkovi, kterého dočasně potřebuje. Hledáte například konzultanta, který vám poradí jak připravit e-shop? Chcete připravit firemní databázi, vytvořit webové stránky? Pak se vám itkult může hodit. Nemusíte najímat zaměstnance, který je nákladově drahý, ale spolupracujete s odborníkem, který vám práci vyfakturuje, navíc nemusíte řešit, co „s ním“, když je projekt dokončen. Registrace do systému je navíc zdarma.

Stále se hledají lidé s jazyky

JAK KRIZE OVLIVŇUJE ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY?
Dle dubnového výzkumu ING mezi středními firmami se 70 procent z nich chystá změnit benefitní systém ve společnosti. Redukují se zejména příspěvky na dovolenou, dotace na MHD, vzdělávání, ruší se příspěvky na očkování. Jak však ukazuje studie Salary and Benefits Guide personální agentury Robert Half, nejrozšířenějšími benefity zůstávají stravenky a týden dovolené navíc.

Současná krize bude mít navíc určitě pozitivní dopad na loajalitu zaměstnanců vůči firmě. V zahraničí je samozřejmostí, že zaměstnanec ve firmě vydrží nejméně tři roky a cítí se její součástí. Češi si budou muset zvyknout na fakt, že pokud budou měnit práci každý rok, budou mít v blízké budoucnosti problém najít zaměstnání. Čím dál více se na trhu uplatní lidé, kteří mají znalost nejméně dvou světových jazyků a mají odbornost, která je na trhu poptávána. „Zajímavý je fakt, že lidé v Česku hodně preferují angličtinu, zatímco němčinu opomíjejí, přitom člověk se znalostí němčiny může najít někdy lepší uplatnění než s angličtinou. I když pro získání dobrého kancelářského místa v Praze je samozřejmě znalost angličtiny již téměř nutností. Na trhu práce nemají problém lidé se znalostí holandštiny, skandinávských jazyků. Uplatní se ale i lidé s maďarštinou,“ vysvětluje Klos. Čeští zaměstnanci navíc čelí silné konkurenci přistěhovalců ze zahraničí, kdy se jedná o velmi vzdělané cizince z evropských zemí, jejichž mateřské státy zažívají velké problémy (například Irsko či Island). Podle Markuse Klose je téměř polovina návštěvníků jeho stránek ze zahraničí. „Většina našich uchazečů o práci se chce přestěhovat do Česka z osobních důvodů – mají tady partnera nebo přátele, kteří zde žijí, mají realističtější očekávání o pracovním trhu a ví, co je zde může čekat. Zbytek cizinců je mix těch, kteří zahlédli například na našich webových stránkách atraktivní pozici, která nevyžaduje znalost češtiny, nebo žijí v zemi, jež se potýká s ekonomickými změnami.“

Nové platformy

SNÍŽENÍ NÁKLADŮ PŘI RŮSTU EFEKTIVITY
Ať už z preventivních nebo záchranných důvodů je zeštíhlení firmy a snižování nákladů na pořadu dne ve většině společností. Dle průzkumu firmy Deloitte je třeba jednotlivé činnosti naplánovat v rámci krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů. Do tří měsíců je důležitá identifikace potenciálu ke snížení personálních nákladů, do šesti měsíců je třeba zvýšit efektivitu prodejních týmů a provést outplacement (pokud je třeba), do 1 roku zaveďte systém plánování pracovní síly (vytipujte nástupce uvnitř firmy, vyberte zaměstnance s vysokým potenciálem).

Jaká bude budoucnost pracovního trhu u nás? Management začíná měnit pohled na zaměstnance – náklady na lidi jsou v různých oborech velmi diferencované, vždy ale tvoří významnou část firemních nákladů. Dříve se tolik neměřilo, kolik ten či onen firmě přinesl zisku, ale dnešní trend vede k jasné kalkulaci přínosů každého jedince. Společnosti často sahají ke snižovaní platů administrativních pracovníků, ale tím se příliš neušetří. Vhodnější je přitom se v rámci restrukturalizace rozloučit s drahými manažery a změnit řídicí úroveň. Firmy nejen optimalizují své personální náklady, ale hledají i nové modely pracovního poradenství, jako je propojení hledání kandidátů s celkovou prezentací firmy. Příkladem mohou být jobshopy, které jsou velmi populární v zahraničí. Původní nápad pochází z Velké Británie, kde síť jobs centers funguje již řadu let a je zaměřena na komplexní pracovní poradenství jak směrem ke kandidátovi, tak směrem k propagaci firmy. U nás první pracovní obchůdky založil Markus Klos v roce 2008. A co nabízejí? Konkrétně v pražském centru má návštěvník k dispozici zdarma počítačový terminál s pracovními příležitostmi, věnuje se mu odborný pracovník, který poradí a vysvětlí aktuální trendy. Tato služba navíc zahrnuje velké možnosti pro firmy, které s jobsinprague.cz spolupracují. Například LIDL Česká republika, který provozuje síť diskontních prodejen Lidl, umístil do jobshopu svoji interaktivní prezentaci aktuálně poptávaných pozic společně s mapou svých prodejen s cílem podpořit rozšíření svých týmů v jednotlivých úsecích a prodejnách. „Chceme se tak více přiblížit našim potenciálním uchazečům o práci, ukázat jim, že při hledání nového zaměstnání nemusí jenom navštívit naše náborové středisko, ale mohou se jít poradit k nezávislým odborníkům,“ upozorňuje Ivan Blažek, HR specialista Lidl Česká republika.

Kooperace je nezbytná

Při řešení celkové nezaměstnanosti bude vývoj také směřovat ke kooperaci a propojení státu a privátních institucí. Již od loňského roku se ve spolupráci s EURESEM, evropským portálem pracovní mobility, a pod záštitou eurokomisaře Vladimíra Špidly koná největší pražský pracovní veletrh JOBDAYS, jehož cílem je na malé ploše ukázat nejrůznější profese, pracovní příležitosti a stánky firem. Druhý ročník akce, který se letos konal v dubnu v prostorách Výstaviště Incheba Expo Praha, nabídl během tří dnů více než 200 firmám velké pracovní tržiště, kde mohly oslovit okolo 15 000 návštěvníků.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče