Pracovní stůl nemůže stát kdekoli

31. ledna 2005, 00:00 - admin
31. ledna 2005, 00:00

KANCELÁŘ A ZÁZEMÍ Každá kancelář musí nabízet vyhovující podmínky pro práci. Jde o správné umístění stolu a počítače, které doplňují vhodné světelné podmínky. Zatímco dva zaměstnance lze posadit prakticky kamkoli, nároky na otevřené prostory jsou mnohem vyšší.

Otevřené prostory zlepšují a zrychlují komunikaci zaměstnanců. foto: Techo archiv

KANCELÁŘ A ZÁZEMÍ Každá kancelář musí nabízet vyhovující podmínky pro práci. Jde o správné umístění stolu a počítače, které doplňují vhodné světelné podmínky. Zatímco dva zaměstnance lze posadit prakticky kamkoli, nároky na otevřené prostory jsou mnohem vyšší. O pohodě a dobrých výkonech zaměstnanců často rozhodují již architekti. Zvlášť u otevřených pracovišť je důležité stavební řešení prostoru, například kvalitně vyřešené, nejlépe dvojité stropní podhledy, které dostatečně ztlumí hluk. Jinak by se v místnosti, kde dva lidé telefonují, zbytek mohl jen těžko věnovat něčemu jinému než jejich poslouchání. Na další místo ve stupnici důležitosti patří dobré osvětlení prostoru. Správné hodnoty udávají závazné normy, které musí architekt dodržovat. Potom se firma také vyhne dalším nákladům na přídavné osvětlení, spotřebu energie a podobně. Na druhé straně je nevhodné i velké množství oslňujícího světla. K otevřeným kancelářím však patří i zázemí pro vedení a zaměstnance. V objektu by neměla chybět jednací místnost pro vedení, podobné prostory pro pracovní schůzky musejí mít i zaměstnanci. Součástí by měla být kuchyňka a posezení s nízkými křesílky, kde budou moci všichni na pár minut „vypnout“, vypít kávu a probrat například soukromé záležitosti. KAM S NÍM? Základem každého pracoviště se stává dostatečně velký a kvalitní stůl, zpravidla s počítačem, telefonem a další technikou. Výběr, velikost a umístění nábytku by měly odpovídat potřebám a výšce postavy každého zaměstnance. Nastavit každý stůl individuálně pro konkrétního člověka je ale možné jen u domácích pracoven, nikoli u velkých společností. Zde to bývá vždy otázka určitých kompromisů a ústupků. Pro umístění stolu platí zásada, že by měl být postaven tak, aby šlo pravákovi světlo zleva a naopak levákovi zprava. Tím si člověk nestíní a méně zatěžuje oči. Stoly mají být vysoké kolem 75 centimetrů, což je vhodné pro průměrně vzrostlého člověka. Na trhu dostanete i výškově nastavitelné výrobky v rozmezí zhruba 68 až 77 centimetrů. Nepočítejte však s tím, že byste délku nohou měnili několikrát za rok či týden podle toho, jak se u pracoviště budou střídat jednotliví zaměstnanci. Nastavit výšku stolu, když je na něm počítač, monitor a další vybavení, je prakticky nemožné. Tuto funkci zpravidla využijete při zařizování kanceláře, kdy lze podle průměrného věku zaměstnanců odhadnout, jak vysoké stoly budou vyhovovat aspoň nadpoloviční většině lidí. Zbytek musí tento nedostatek řešit výškou židlí, další podporou nohou a podobně. HLEĎTE ZPŘÍMA Doporučená velikost pracovního stolu je 160 krát 80 centimetrů. S nástupem plochých monitorů se postupně může zmenšovat hloubka. Zatímco dříve zabraly obrazovky až půl metru místa, nyní je to pouze několik centimetrů. Ať už vám technik přidělí nejmodernější výrobek či monitor vhodný do muzea, vždy by měl stát přímo před vámi, abyste na něj hleděli zpříma. Budete-li hlavu vytáčet do strany, zatěžujete tím oblast krční páteře. Ideální je taková velikost či výška monitoru, aby poslední řádek byl zhruba na úrovni kořene vašeho nosu. Stejně jako u televizoru platí, že nemáte sedět přímo u obrazovky. Odborníci udávají minimální vzdálenost 40 centimetrů. Vaše oči však ocení, pokud to bude zhruba dvojnásobek. Nezapomínejte také na to, že monitor nepatří před okno a nemělo by se v něm odrážet žádné světlo. Někdy se setkáte s doporučením, že zvlášť při práci večer má být za monitorem rozsvícená lampa, aby se oči nemusely přizpůsobovat přechodu od svítící obrazovky do tmy. Nelze to vyvrátit, spíš je vhodné argumentovat, že na pracovním stole byste neměli mít tmu nikdy a při práci vždy využívat přídavné osvětlení. Potom je však další lampička za monitorem zbytečná. Bolesti zad, hlavy a horních končetin - to jsou zpravidla důsledky nevhodného výběru a umístění klávesnice či myši. Prací s nimi udržujete končetiny v nepřirozené poloze, což vám dají po několika hodinách v zaměstnání pocítit. Pro klávesnici je vhodná výška jen 65 až 70 centimetrů. Pokud ji tedy necháváte volně ležet na stole, je to špatně. Měla by být na snížené pracovní desce, vhodné jsou i vysouvací zásuvky. Úhel mezi nadloktím a předloktím při psaní na klávesnici nebo práci s myší by měl být větší než 90 stupňů. Stejně tak je nepřirozené držet několik hodin zápěstí ve vzduchu. Mnohem méně ruce zatížíte, jestliže využijete pro klávesnici i myš speciální podložky z měkčího materiálu, které budou sloužit jako opora ruky. Řešením jsou také ergonometricky tvarované myši. Nezapomínejte také, že na stůl rozhodně nepatří skleněná deska. Obrázky dětí či pohledy z dovolené, které tady máte zastrčené, vám sice dovolí na chvíli zapomenout, kde se právě nacházíte, ale studené sklo se časem projeví záněty v horních končetinách a jeho odraz na monitoru pálením očí a bolestmi hlavy. ZÁSADY PRÁCE V OTEVŘENÉ KANCELÁŘI * Telefonujte ohleduplně, tiše a pokud možno krátce. Hlasitost zvonění upravte tak, aby bylo co nejtišší, vyvarujte se složitých vyzváněcích tónů, jako jsou různé melodie, písně a famfáry.* Na kolegy na druhé straně kanceláře nepokřikujte, potřebujete-li s nimi mluvit, zavolejte jim.* Z pracoviště nedělejte diskuzní klub, pokud potřebujete s návštěvou či spolupracovníky něco probrat, využijte společenské místnosti nebo „odpočívárny“, které nesmějí ve firmě chybět.* Kouření a pití alkoholu jsou ve společné kanceláři zapovězeny.* Poslouchání hudby či rádia může zpestřit pobyt v zaměstnání pouze někomu, ostatním je na obtíž. To platí i o sluchátkách, jejichž hukot a ševelení bývá často ještě horší.* Dávejte přednost decentním parfémům před výraznou vůni. Kolegy z ní může rozbolet hlava.* Pozor také na aromatická jídla jako česnek nebo olomoucké tvarůžky. Rozhodně je nekonzumujte v kanceláři, vhodné nejsou ani k obědu, když se vzápětí vracíte na společné pracoviště.* Je dobré se vyhnout jakémukoli jídlu v kanceláři. Kolegy může rušit i šustění sáčků i další průvodní efekty konzumace. |

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče