Pracovněprávní vztahy vedoucích pracovníků

16. února 2004, 00:00 - LADISLAV JOUZA
16. února 2004, 00:00

JMENOVÁNÍM DO VEDOUCÍ FUNKCE VZNIKÁ PRACOVNÍ POMĚR VE DVOU PŘÍPADECH. JEDNAK PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘ. PODLE ZÁKONA O OBCÍCH NEBO PODLE ZÁKONA O AUDITORECH), JEDNAK JMENOVÁNÍM STATUTÁRNÍM ORGÁNEM ČI PŘÍMO ZAMĚSTNAVATELEM, POKUD JE FYZICKOU OSOBOU (SOUKROMÝM PODNIKATELEM).

Jmenování a odvolání z funkce po novele zákoníku práce JMENOVÁNÍM DO VEDOUCÍ FUNKCE VZNIKÁ PRACOVNÍ POMĚR VE DVOU PŘÍPADECH. JEDNAK PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘ. PODLE ZÁKONA O OBCÍCH NEBO PODLE ZÁKONA O AUDITORECH), JEDNAK JMENOVÁNÍM STATUTÁRNÍM ORGÁNEM ČI PŘÍMO ZAMĚSTNAVATELEM, POKUD JE FYZICKOU OSOBOU (SOUKROMÝM PODNIKATELEM). VŽDY SE VŠAK MUSÍ JEDNAT O VEDOUCÍ ZAMĚSTNANCE. Vedoucími funkcemi jsou funkce dvojího významu:

a) přímé řídící působnosti tohoto statutárního orgánu, b) v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba. U zaměstnavatele - právnické osoby (např. akciová společnost) do vedoucích funkcí jmenuje statutární orgán. V prvním případě se jedná o všechny funkce, které jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu, bez ohledu na to, zda tito zaměstnanci řídí další vedoucí zaměstnance. Rozhodující je, zda jsou statutárnímu orgánu přímo podřízeni. Např. v akciové společnosti je statutárním orgánem představenstvo. Proto všechna pracovní místa, která jsou v přímé řídící působnosti představenstva, jsou vedoucími funkcemi, která musí být obsazena jmenováním. Jde např. o generálního ředitele, odborné ředitele, vedoucí odborů apod. Při druhé z uvedených možností do vedoucích funkcí musí být jmenováni i zaměstnanci, kteří jsou v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance (např. generální ředitel), který je přímo podřízen statutárnímu orgánu, např. představenstvu akciové společnosti. Jde tedy o všechny vedoucí funkce, které v systému řízení podléhají tomuto vedoucímu zaměstnanci. Společnou podmínkou je, že těmto vedoucím zaměstnancům jsou podřízeni další vedoucí zaměstnanci. Jsou-li např. ve s. r. o. jednateli podřízeni náměstkové, náměstkům jsou podřízeni vedoucí cechů a vedoucím cechů jsou podřízení vedoucí výrobních středisek a za vedoucími výrobních středisek jsou „řadoví“ zaměstnanci, pak bude do vedoucí funkce náměstky jmenovat jednatel s. r. o. a dále bude jmenovat do vedoucích funkcí též vedoucí cechů, protože vedoucímu cechu je podřízen další vedoucí zaměstnanec. Další jmenování do funkcí již nepřichází ve smyslu § 27 zákoníku práce v úvahu. Znamená to, že posledním jmenovaným vedoucím zaměstnancem bude vedoucí cechu. Přitom platí, že jednatel uzavírá pracovněprávní vztah nejen s ostatními zaměstnanci, ale také sám se sebou. Znamená to, že může sám za sebe sjednávat se společností např. pracovní smlouvu anebo přijímat do pracovního poměru ke společnosti třeba i svou manželku. Pracovněprávní vztah nesmí mít ovšem sjednán na funkci jednatele. Podobně je nutno postupovat při vymezování vedoucích funkcí i ve zbývajících obchodních společnostech - ve veřejné obchodní společnosti a v komanditní společnosti, v nichž jsou statutárními zástupci každý ze společníků a komplementáři. Okruh vedoucích funkcí, do nichž musí být zaměstnanci jmenováni, zaměstnavatel nemůže rozšiřovat ani zužovat svým opatřením, např. vnitřním předpisem nebo v pracovním řádu. Závazné je pro něj vymezení vedoucích funkcí v ustanovení § 27 zákoníku práce. ODVOLÁNÍ Z FUNKCE Zaměstnance, který byl do funkce jmenován, lze z tého funkce odvolat. Odvolání může provést jen statutární orgán a nemůže k tomu zmocnit jiného vedoucího zaměstnance. Musí mít písemnou formu a být doručeno zaměstnanci, který je z funkce odvoláván. Jinak by odvolání bylo neplatné. Není nutné, aby byl v odvolání uváděn důvod. Výkon funkce končí následujícím dnem po doručení odvolání. Dohoda však může být na pozdější termín ukončení funkce. Stejná práva má i vedoucí zaměstnanec. Kdykoliv se může funkce, do níž byl jmenován, vzdát, aniž by si vyžadoval souhlas např. statutárního nebo nadřízeného orgánu. KONEC PRACOVNÍHO POMĚRU Odvoláním z funkce pracovní poměr nekončí. Zaměstnavatel dohodne s odvolaným zaměstnancem jeho další pracovní zařazení na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, případně mu nabídne jinou vhodnou práci.Ta sice nemusí odpovídat jeho kvalifikaci, ale musí být pro něj zdravotně vhodná. Zaměstnanci, kteří byli jmenováni do funkce z druhu práce, který byl sjednán v pracovní smlouvě, to mají jednodušší. Zaměstnavatel je povinen poskytnout jim práci odpovídající pracovní smlouvě. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně je dán výpovědní důvod pro nadbytečnost. V této právní úpravě došlo k zásadní změně novelou zákoníku práce č. 46/2004 Sb., s účinností od 1. března 2004. Úprava platná před účinností novely považovala za překážku v práci na straně zaměstnavatele jen situaci, kdy zaměstnavatel neměl pro zaměstnance žádnou práci. V důsledku toho docházelo v praxi k situacím, kdy zaměstnanec odmítl nabízenou práci, nedostal žádnou mzdu a přitom neexistoval výpovědní důvod pro zaměstnavatele. Novela zákoníku práce tento nedostatek odstranila a v obou případech - absence vhodné práce nebo její odmítnutí ze strany odvolaného zaměstnance - znamená pro zaměstnavatele možnost výpovědi z pracovního poměru a poskytování náhrady mzdy zaměstnanci po výpovědní dobu, protože se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele (§ 130 zákoníku práce).

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče