Prachy budou

10. září 2010, 18:37 - Pavel Páral
10. září 2010, 18:37

Celkové zdanění má v Česku tři roky klesat

Někteří politici i komentátoři připraveného návrhu státního rozpočtu na příští rok varují před možným zpomalením ekonomiky, jehož příznaky je vidět po celém světě čím dál častěji. Miroslav Kalousek se však evidentně nemusí bát, že by případný pokles učinil jeho návrh státního rozpočtu stejně nezávazným dokumentem, jako se to stalo v roce 2009. Příjmy státu na příští rok jsou totiž odhadovány mimořádně konzervativně. Pokud by ekonomika rostla o předpokládaných 2,3 procenta a byla schválena navrhovaná opatření, narostly by daňové příjmy zhruba o čtyřicet miliard korun. Ministerstvo financí však počítá s růstem příjmů pouze o 22,6 miliardy. Kalousek by tak měl být schopen, pokud platí dlouhodobé trendy v českých veřejných financích, naplnit státní pokladnu a udržet deficit i při růstu české ekonomiky o pouhé procento.

Daňová skepse Když se podíváme na naplánované příjmy z jednotlivých daní, je konzervatismus Kalouskova rozpočtu zřejmý. Například DPH roste z letošního očekávaného základu 188,6 miliardy jen o pět a půl miliardy, což je jen něco kolem 2,8 procenta. A to je shodou okolností růst výnosu, který bude generovat v podstatě jen očekávaná průměrná míra inflace, která má činit 2,5 procenta. Ministerstvo financí tedy zřejmě příliš nepočítá s tím, že by v Česku rostla příští rok spotřeba domácností. Tomu odpovídá i skromný odhad růstu výnosu spotřební daně ze 135,3 miliardy o pouhé 1,3 miliardy.
U daní z příjmu fyzických osob je ministerstvo trochu optimističtější. Možná i proto, že by měl letos státnímu rozpočtu výnos daně ze mzdy stoupnout o pět miliard výše, než předpokládal státní rozpočet. Tím se navyšuje i plánovaný výnos na příští rok, a to zhruba o osm miliard, což je deset procent. Očekávaný růst mezd v příštím roce o 3,8 procenta by měl přinést něco kolem tří miliard korun. Dalších 4,7 miliardy by mělo vynést snížení slev na dani o sto korun měsíčně, nazývané trochu eufemisticky „povodňovou daní“, což už je částečně nad plán. Pár korun navíc by mohl přinést i očekávaný růst zaměstnanosti.
Další příjem od občanů je spíše poněkud složitějším snížením výdajů. Dodatečné padesátiprocentní zdanění státního příspěvku na stavební spoření vynese 6,1 miliardy korun.
Možná trochu pesimistický je pohled na vývoj korporátní daně, kde se očekává propad výnosu o deset miliard korun. Důvod k pesimismu možná existuje, protože se ve vyúčtování daně projeví pokles daňové sazby z letošního roku. Navíc snížené odpisy z let 2008 a 2009 nyní narostou, a srazí tak základ daně. Na druhé straně je podle posledních údajů možné, že letos ekonomika poroste o více než předpokládaných 1,4 procenta. Příjmy od firem by tak mohly být v příštím roce rovněž vyšší, než se očekává podle prognóz.
Jedinou položkou, která v rozpočtu na příští rok masivně roste, je výběr sociálního pojištění, kde se počítá s navýšením téměř o dvacet miliard korun. Zde je dominantním vlivem očekávaný růst mezd a odložení kroků, které by výnos sociálního pojištění snížily. Jde o návrat limitu pro placení pojistného na čtyřnásobek průměrné mzdy a snížení nemocenského pojištění placeného zaměstnavatelem. Obojí se letos nekoná a čeká se na penzijní reformu.
A solidní je i růst příjmů ze zahraničí, kde hrají důležitou roli především projekty financované z fondů Evropské unie. Zde nastalo navýšení meziročně o 21,5 miliardy.

Zpátky do roku 2009 Když ale vezmeme dohromady růst daňových příjmů, spolu s povinným sociálním a zdravotním pojištěním, měla by příští rok poklesnout složená daňová kvóta z 35,5 na 35,3 procenta. Takže ministr Kalousek se může v klidu holedbat tím, že plní volební slib a daňové zatížení nezvyšuje. Navíc podle výhledu hospodaření státu v dalších dvou letech by měla daňová kvóta klesat i nadále. V roce 2013 by měla být 34,4 procenta, což je úroveň zdanění dosažená v roce 2009. Je tedy zjevné, že vláda opravdu hodlá utrácet velmi úsporně.

Tvrdé limity Letos dochází k unikátní situaci, kdy výdaje klesají nejen relativně v poměru k výkonu ekonomiky, ale dokonce absolutně, a to o pět miliard korun. Když odečteme výdaje financované z Evropské unie, dostaneme se k úsporám dokonce téměř 25 miliard korun, a meziroční pokles tak činí 2,3 procenta. A nemá to být zřejmě jen jednorázový výkyv, protože střednědobý výdajový rámec, který je Poslanecké sněmovně předkládán současně s rozpočtem, stanovuje na rok 2012 maximální výdaje státního rozpočtu na úrovni 1078,7 miliardy korun, což je o 0,9 miliardy méně než letos. Výdajový rámec je přitom jen stropem a ministerstvo financí bude nepochybně cílit o dost níž. Nárůst výdajů pro rok 2013 je pak skromný. Ze státního rozpočtu by se v tomto roce nemělo utratit více než 1113,5 miliardy korun. To by však již česká ekonomika měla růst téměř čtyřprocentním tempem a celé veřejné finance by měly plnit maastrichtské kritérium tříprocentního deficitu.

Strach z propouštění Ambice jsou to poměrně značné. Zejména vzhledem k tomu, jakou část rozpočtu zabírají mandatorní výdaje. S nimi se v rozpočtu na příští rok fakticky nic nepodniká. Rostou proto automaticky o dalších osmadvacet miliard korun.
Masivně klesají hlavně běžné výdaje resortů a investice. V obou případech jde o hodně razantní zásah. Celkové běžné výdaje jsou v návrhu rozpočtu sníženy o 4,8 procenta, což je zhruba devatenáct miliard korun. Z toho přibližně deset miliard činí úspora na platech a pojistném u státních zaměstnanců. To vyvolává samozřejmě vášně a je evidentní, že v celém státním sektoru, kromě školství, které je z trochu nepochopitelných důvodů úsporných opatření ušetřeno, přijde propouštění. Premiér Petr Nečas odhadl množství propuštěných na pět až osm procent, což je něco kolem čtyřiceti tisíc lidí. To je však dostatečné jen v případě, že pracovní poměry budou rozvázány ještě do konce září, aby odstupné bylo vypláceno z resortních rozpočtů na rok 2010. Pokud budou někde se zeštíhlováním otálet, bude muset být množství propuštěných navýšeno, aby byl naplněn předepsaný rozsah úspor.
A ministři s propouštěním zatím moc nespěchají. Počet lidí ve státní správě a v příspěvkových organizacích se podle tabulek obsažených v návrhu státního rozpočtu snižuje o pouhých 918 míst, což je skutečně zanedbatelné. Obzvláště ostudné je snížení počtu zaměstnanců ve státní správě o 480 lidí, což je 0,3 procenta. Pokud nenastane podstatná změna, bude čekat úředníky poměrně citelný pokles výdělků.
Klesají i kapitálové výdaje vlády. Nicméně pokud se podíváme na čísla, nelze se divit ministrovi dopravy Vítu Bártovi, že se snaží s Kalouskem vyjednávat. Pokles kapitálových výdajů státu činí jedenáct miliard korun, zatímco na dálnicích a železničních koridorech se škrtá pětatřicet miliard. To znamená, že v jiných resortech investiční výdaje rostou.

Sociální nejasno Tradičně největší výdajovou položkou, s níž toho vláda moc nenadělá, jsou důchody. Přestože porostou jen o zákonem stanovené minimum, tedy o inflaci a třetinu růstu průměrné mzdy, navýší se výdaje důchodového účtu dohromady o 16,7 miliardy korun. Penze se přitom zvednou o opravdu nevalných 371 korun v průměru. Škrty ve zbytku sociálního systému pak vypadají poměrně razantně, ale jejich celkový rozsah deficit rozpočtu ovlivní méně než úspory v běžných a kapitálových výdajích. Část opatření jde dokonce na vrub firem. Příkladem je prodloužení doby, po kterou platí zaměstnavatel nemocenskou svým zaměstnancům ze sedmi na dvanáct dnů. Z tohoto titulu klesnou výdaje státu na nemocenskou zhruba o dvě a půl miliardy.
Dvě miliardy vynese zrušení sociálního příplatku nejchudším rodinám s příjmem pod dvojnásobek životního minima, což je krok poměrně málo pochopitelný, pokud chce vláda směřovat sociální politiku směrem k těm nejpotřebnějším. Naopak na nejvíce zneužívané dávce, kterou je příspěvek na péči o postižené, se ušetří jen 1,5 miliardy korun. Původní propočty uskutečněné při zavádění této dávky hovořily o nákladech pro stát ve výši osmi miliard korun. Realita je nyní zhruba devatenáct miliard. Snížení o 1,5 miliardy na příspěvek těm nejméně postiženým je administrativně jednoduchým, ale nepříliš efektivním řešením situace. Pokrácení čtyřleté mateřské a omezení porodného jen na nejchudší pak vynese zhruba 2,3 miliardy korun. Odkrývání rezerv Vláda minulý týden projednávání státního rozpočtu přerušila a je pravděpodobné, že nejdůležitější zákon příštího roku dozná některých změn. Lze asi očekávat, že s odvoláním na lepší než očekávaný vývoj ekonomiky v letošním roce se mírně navýší plánované příjmy, čímž bude využita část existujících rezerv. A tyto prostředky pak budou přesměrovány na výdaje, zejména kapitálové.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče