Práce ve mzdě tady skončila

09. května 2005, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
09. května 2005, 00:00

JOSEF PÍSECKÝ, ŘEDITEL REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY POOHŘÍ: Vloni podnikatelé na Karlovarsku vrátili přes dva tisíce živnostenských listů. Zároveň však bylo vydáno téměř 4700 nových oprávnění. Stejný je trend v letošním prvním čtvrtletí.

JOSEF PÍSECKÝ, ŘEDITEL REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY POOHŘÍ: Vloni podnikatelé na Karlovarsku vrátili přes dva tisíce živnostenských listů. Zároveň však bylo vydáno téměř 4700 nových oprávnění. Stejný je trend v letošním prvním čtvrtletí. * Zaznamenali jste vloni a letos v prvním čtvrtletí vyšší počet zrušených živnostenských listů?

V Karlovarském kraji je docela vysoký počet lidí s živnostenskými listy - více než 53 tisíc. Je tu spousta lidí, kteří mají oprávnění třeba i řadu let, ale nepracují na jeho základě, nebo jen čas od času. Pak je třeba říci, že jsou firmy, které ke své činnosti potřebují třeba deset živnostenských listů. Když se vloni změnily podmínky a živnostníci museli začít platit minimální daň a zvedly se odvody na sociální a zdravotní pojištění, začali listy odevzdávat. Také po vstupu do Evropské unie cítili někteří lidé nejistotu, zda jejich firma přežije. Co bude, až se vyrovnají náklady? Budou zakázky, nebo nebudou? Reagovali tak, že skončili.

* Jsou ve vašem regionu nějaké specifické důvody k rušení živností?

Dlouhá léta jsme těžili z blízkosti Německa. Byla tu spousta firem, které dělaly mzdovou práci, kompletaci nebo montáže. Po vstupu do Evropské unie se náklady u nás srovnaly a Němci jdou zase dále na východ, kde jsou náklady pořád ještě nižší. Vloni a letos začala spolupráce upadat. Firmy, které dělaly mzdovou práci, skončily.

Když si ale porovnáte, kolik nových oprávnění bylo vydáno a kolik se jich rušilo, zjistíte, že vloni skončilo přes dva tisíce živnostenských listů a téměř 4700 nových vzniklo. Podobně je tomu v prvním čtvrtletí letošního roku. Zaniklo 869 oprávnění a vzniklo 1395 nových.

* Kdo si pořizuje nové živnostenské listy?

Hlavně lidé, kteří přišli o práci a byli nuceni se o sebe nějak postarat. Museli začít podnikat. Byly tady například velké firmy jako Sokolovská uhelná, která měla kdysi deset tisíc zaměstnanců, teď má pět tisíc. Byly tu chemické závody a další, které snížily počty pracovních míst o tisíce.

Pořádáme tak pětkrát do roka kurzy v rámci programu Start a vždy se tam sejde přibližně deset lidí. Za rok je to tedy padesát lidí, kteří chtějí začít podnikat. Chodí i další, kteří mají vlastní zdroje nebo úvěr. Po vstupu do Unie se objevují i zahraniční investoři, kteří si tu snaží zakládat pobočku nebo firmu a ke své činnosti potřebují živnostenské oprávnění.

* Myslíte, že takzvaných mrtvých duší byla mezi zrušenými živnostmi většina? Netroufnu si hodnotit, z jakých důvodů oprávnění rušili. Osobně se domnívám, že z těch 53 tisíc držitelů živnostenských oprávnění v Karlovarském kraji podniká tak dvacet procent. Zbytek jen příležitostně a někteří si prostě pořídili živnostenský list na začátku 90. let, kdy to bylo víceméně módní, a nechali si ho. * Klesá i počet firem se zaměstnanci. Proč? Bez kvalifikovaných dat, která bohužel jako komora nemáme k dispozici, se nemohu vyjádřit. Určitý pokles je v oblasti textilu a konfekce. Každoročně pořádáme setkání českých a německých firem z tohoto oboru a tam už vidíme určitý pokles. Dovedu si představit, že právě v textilním a konfekčním průmyslu končí firmy právě kvůli nákladům, které se vyrovnávají s náklady ve starých unijních zemích. Textilní a oděvní výroba je taková riziková oblast. * Máte i další rizikové obory? Trochu útlum je i v porcelánu. To je ale historicky dané tím, že jsme v devadesátých letech opustili trhy - čínský a bývalý Sovětský svaz. Tam byl velký odbyt zboží a teď není nic. Pak se naše firmy dostávají do problémů s odbytem a přirozeně i s výrobou. * Jsou ohroženější malé, nebo velké firmy?

Velké firmy, které tu zůstaly a měly svůj výrobní program, se většinou nějak přizpůsobily. Také speciálně zaměřené podniky zůstaly. Ale firmy hlavně v kategorii od dvaceti do sta zaměstnanců, co se zaměřovaly na mzdovou práci, kompletaci a montáže a byly závislé na tom, zda jim jiná firma zakázku zadá, jsou hodně ohroženy. Naopak společnosti, které v našem regionu investovaly, převedly sem výrobu ze západu, založily dceřiné nebo společné podniky a na jejichž dodávkách je mateřská firma závislá, ty obavy nemají.

* Konkurují ve vašem regionu zahraniční živnostníci domácím? Je zcela výjimečné, že tu působí německý opravář praček nebo jiný řemeslník. Spíš se konkurence objevuje v oblasti pohostinství. Seženou si tu prostory a otevřou restauraci nebo penzion. Častější je, že si tu německá firma založí eseróčko. Češi zájem o podnikání v Německu mají, ale zatím jsou to první vlaštovky. Spíš je to tak, že u nás v pohraničí využívají Němci služby, jezdí sem nakupovat, ke kadeřníkovi a podobně. * Co se dá udělat proto, aby živnostníků výrazně neubývalo? Dát jasná pravidla, která se nebudou třikrát do roka měnit. Živnostníkům chybí kapitál, zvýhodněné úvěry nebo záruky za úvěry. A také zjednodušit vyřizování formalit. * To vláda slibuje. To slibovalo už hodně vlád, včetně té současné a budoucí. My doufáme, že se jednou uskuteční projekt centrálních registračních míst na živnostenských úřadech a center podnikatelských formalit na komorách, které budou spolupracovat a ulehčí žadatelům o podnikání. * Jak hodnotíte nynější podporu malých a středních podnikatelů?

Myslím, že je tu spousta zajímavých programů a projektů, jen jsou někdy dost direktivně řízené z centra. Regiony a kraje nemají moc možnost programy upravit tak, aby to co nejlépe vyhovovalo potřebám jejich podnikatelské sféry.

* JOSEF PÍSECKÝ Narodil se v roce 1959.

V roce 1978 začal pracovat na celní správě. Od roku 1992 působí v hospodářské komoře, kde začínal na postu referenta, poté byl vedoucím oddělení a od roku 1998 je ředitelem. Na podzim se chystá zahájit vysokoškolské studium ekonomiky a regionálního rozvoje se zaměřením na EU na Zemědělské univerzitě v Chebu. Rád rybaří a houbaří.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče