Práce na předpis

16. června 2008, 00:00 - Filip Černoch
16. června 2008, 00:00

SMĚRNICE O PRACOVNÍ DOBĚ - Vítězství evropských zaměstnavatelů trvalo přesně jeden den. V dlouhé a krvavé bitvě o výslednou podobu směrnice o pracovní době sice prosadili své pojetí, čtyřiadvacet hodin na to už ale odbory a socialistické partaje slibují odvetu. Pokud uspějí, vezmou české firmy s sebou?

V socialistické sekci Evropského parlamentu vládne bojovná nálada. Přestože zástupci dělného lidu nedokázali zabránit schválení liberálně laděné novely směrnice o pracovních službách, ruce do klína rozhodně neskládají. „Je to otázka zdraví a bezpečnostních předpisů, v takovéto principiální otázce nemůže být prostor pro žádné výjimky,“ troubí do zbraně europoslanec Stephen Hughes a žádá minimálně návrat k původní verzi legislativy.

HLAVNÍ BODY NOVÉ DOHODY

• Dělení pracovní pohotovosti na aktivní a neaktivní část, pouze první z nich by byla povinně započítávána do hodinového limitu. U neaktivní pohotovosti by to záleželo na národním právu nebo dohodě sociálních partnerů.

• Zůstává maximální 48hodinový pracovní týden s možností dohody o individuální výjimce. I s ní ale maximálně 60 hodin týdně, pokud se ovšem sociální partneři nedohodnou jinak. Pokud je v daném případě neaktivní pracovní pohotovost počítána do hodinového limitu, možnost až 65 hodin.

• Výjimky je možné vyjednat jen za určitých podmínek – nikoliv v prvním měsíci zaměstnání, žádné postihy za odmítnutí, zaměstnavatelé musí vést záznamy o pracovních hodinách zaměstnanců s výjimkou.

Ta určuje maximální dobu pobytu zaměstnance na pracovišti a také to, kolik hodin přesčasů může týdně vykonat. A jako každý správný kompromis je přitom vášnivě nenáviděna z obou stran. Podle odborů umožňuje sedřít pracovníky z kůže, firmám zase brání svobodně si domluvit se zaměstnanci takový režim, jaký oběma stranám vyhovuje. (Podrobnosti jsme přinesli v Profitu č. 13/2006.)

Několik dní stará dohoda ministrů členských států proto patří k malým zázrakům, legislativní proces však vyžaduje ještě schválení Evropským parlamentem. A to bude oříšek. Otěže této instituce totiž pevně svírají socialisté. Z pohledu českých firem by naštěstí případná prohra nebyla katastrofou, tak jako tak se naše zákony do obou verzí směrnice vejdou, problémy by však mohly postihnout sektor zdravotnictví.

Čekání na práci není práce

Maximálně 48 hodin práce týdně s možností vyjednat si celostátní výjimku. To bylo dlouhá léta základní pravidlo nervózního kompromisu, v němž ani jedna strana nedokázala získat navrch a směrnici změnit. Ovšem pouze do doby, než se do věci vmísil Evropský soudní dvůr. Ten totiž dal za pravdu zdravotníkům různých evropských zemí, kteří v posledních letech začali houfně požadovat zahrnutí pracovní pohotovosti, tedy třeba hodin v odpočívárně v nemocnici, za standardní součást pracovní doby.

Dopad těchto rozhodnutí bylo možné sledovat dokonce i v Česku, jehož nový zákoník práce už praxi prosazovanou Evropským soudním dvorem naplňoval. Zdravotnickým zařízením tak náhle začal chybět personál, neboť lékaři svůj maximální týdenní limit hodin vyčerpávali i dříve nezapočítávanou pohotovostí. A nemocnice proto začaly hromadně tento zákon ohýbat, případně se jim dramaticky zvedly náklady kvůli přijímání nových sil. Neudržitelná situace nakonec donutila členské státy sednout k jednacímu stolu, výsledkem je samotná novela.

V dlouhodobém průměru maximálně osmačtyřicetihodinový týden zůstává, doplňuje jej možnost individuálních výjimek vedoucích až k 65 pracovním hodinám. Posíleny jsou však práva zaměstnance, pokud bude chtít přesčasy odmítnout. Typicky tím, že mu zaměstnavatel nově nesmí dát podmínku o práci přesčas hned při uzavírání pracovního poměru do smlouvy. A co je nejdůležitější, problémová pracovní pohotovost bude dělena do dvou kategorií. Na skutečně aktivní, kdy zaměstnanec práci vykonává, a neaktivní, kdy na ni pouze čeká, třeba doma na telefonu. Přičemž do maximálního počtu týdenních hodin má být započtena pouze první kategorie.

Vydělají všichni

„Tato změna prospěje lékařům, protože jim umožní sloužit služby, pokud sloužit chtějí a pokud má jejich zaměstnavatel o jejich práci zájem,“ tvrdí europoslanec za ODS Milan Cabrnoch, sám doktor. Konkrétní lékaři tak podle jeho slov mohou získat vyšší platy. Současně se sníží potřeba zaměstnávat další síly pouze kvůli tomu, abychom dostáli požadavku zákona a nepřekračovali limity pracovní doby.

Kromě směrnice o pracovní době přinesl vyjednávací maratón z minulého týdne také poměrně zásadní novinky v oblasti agenturami zprostředkovávaných krátkodobých zaměstnanců. Ti by nově měli mít hned od prvního dne stejné podmínky jako jejich běžní kolegové. Ať už jde o výši platu, nároku na dovolenou či možnosti využívat firemní jídelnu či školku. Změny se však dotknou především vybraných evropských zemí, jako Velké Británie, v České republice už prakticky identická pravidla platí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče