Pozvolné roztávání

29. prosince 2009, 18:42 - Lukáš Novotný
29. prosince 2009, 18:42

Začněme novou rubriku nepříliš exaktně hádáním budoucnosti

Když ministerstvo financí připravovalo v polovině roku 2008 státní rozpočet na další rok, málokdo tušil, že česká ekonomika zažije v dotyčném období namísto odhadovaného růstu ve výši 4,8 procenta propad ve stejném řádu. Dokonce i taková renomovaná instituce, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF), kalkulovala pro Česko počátkem října 2008 na další rok s růstem 3,6 procenta. Události však nabraly rychlý spád a již koncem ledna loňského roku prognóza Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) „věštila“ stagnaci. Dnes je jasné, že turbulentní průběh finanční a hospodářské krize způsobil v roce 2009 pokles české ekonomiky okolo čtyř procent.
Ponechme stranou otázku, k čemu vůbec takové prognózy jsou, mohou-li se zásadně měnit prakticky každý měsíc, a jak vznikají – Česká národní banka popisuje na svých webových stránkách zrod vlastní predikce 570 slovy, což je mimochodem rozsah tohoto textu.
Uvěřme tomu, že se loňský rok vymykal všemu, co se do té doby v historii České republiky událo, a že se dění na světových trzích již částečně uklidnilo. A podívejme se na aktuální prognózy. Abychom se nespoléhali pouze na jednu či dvě instituce, jako jsou Ministerstvo financí ČR či ČNB, použijme i další, například Evropskou komisi (EK), MMF či Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Janota při zdi Vzhledem k otevřenosti české ekonomiky – obrat zahraničního obchodu dosáhl v předloňském roce 150 procent hrubého domácího produktu – je jasné, že domácí oživení bude prakticky zcela záviset na vývoji v zahraničí. Zejména v eurozóně, která se na objemu českého exportu podílí přibližně dvěma třetinami. Jedna z nejoptimističtějších předpovědí – od společnosti Patria Finance – předpokládá, že HDP Česka letos stoupne o 2,1 procenta. Podmínkou však je naplnění odhadu růstu německé ekonomiky o 1,6 procenta, respektive celé eurozóny o 1,1 procenta. Konsensuální odhad patnácti tuzemských a tří mezinárodních institucí naznačuje růst o 1,1 procenta. Předpověď ministerstva financí (MF) pod vedením Eduarda Janoty se přitom s 0,3 procenty pohybuje ve spodním pásmu. Protože má tento úřad na starost státní pokladnu, obezřetný přístup řádného hospodáře neuškodí.
K pozitivnímu výsledku by měl nejvýrazněji přispět právě zahraniční obchod. Naopak spotřeba domácností i vlády budou působit proti růstu. Uvolněné měnové podmínky by měly podpořit investiční aktivitu a rovněž obnovu zásob. Přesto letos zůstane značná část potenciálu české ekonomiky nevyužita.

Lidé na dlažbě, ceny u ledu Pomalé zotavování ekonomiky se negativně projeví na trhu práce. Dle mnohých analytiků se míra nezaměstnanosti přiblíží deseti procentům, nebo dokonce tuto hranici překoná. Loni v listopadu činila 8,6 procenta, zatímco o rok dříve 5,3. Údaje za loňský prosinec, potažmo celý rok, oznámí ministerstvo práce a sociálních věcí příští týden. Počet volných pracovních míst nadále klesá a dosahuje nejnižších hodnot za posledních deset let. Tento trend bude zřejmě ještě nějaký měsíc pokračovat, neboť zaměstnavatelé řeší špatnou ekonomickou situaci spíše propouštěním než snižováním mezd. To by však mohlo mít při očekávaném oživení produkce pozitivní efekt ve formě růstu produktivity práce.
Nadměrnou inflací zřejmě česká ekonomika příští rok „trpět“ nebude, i když by to možná vláda kvůli zvyšujícímu se státnímu dluhu spíše uvítala, neboť dluhopisy jejích věřitelů by relativně ztrácely na hodnotě. Ani vládní balíček na snížení deficitu státního rozpočtu, jehož celkové dopady do indexu spotřebitelských cen odhaduje MF na jeden procentní bod, zřejmě nevychýlí průměrnou inflaci z pásma jednoho až dvou procent. To by mimo jiné znamenalo, že inflace nepřekročí dvouprocentní hranici, nad níž je nutné valorizovat důchody.

Česko na seznamu Klíčovým problémem, který bude muset vláda v následujících letech řešit, jsou veřejné finance. Potvrzuje to i EK, která v tomto ukazateli vede ČR na listině nejrizikovějších zemí EU. Deficit veřejných financí včetně mimorozpočtových fondů, krajů, obcí a zdravotních pojišťoven stoupl loni dle předběžných odhadů k sedmi procentům HDP. Letos by se měl dle MF snížit na 5,3 procenta. Na vině není ani tolik cyklická složka deficitu, která se může za loňský rok pohybovat okolo jednoho procenta, jako spíše strukturální schodek.
S ním se bude muset vypořádat vláda vzešlá z letošních parlamentních voleb. A bude se muset činit, neboť EK pod hrozbou sankcí požaduje, aby Česko snížilo rozpočtový schodek pod tři procenta HDP do roku 2013. To je však pro politiky značně vzdálená budoucnost. Natož pro makroekonomické prognózy. Každopádně za rok budeme moudřejší.

Tabulka:
Letos přijde oživení

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče