Pozor, vyletí ptáče ček!

02. července 2007, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
02. července 2007, 00:00

JAN LANGHANS Jan Langhans patří k nejznámějším osobnostem české fotografie minulého století. Vlastnil ateliér ve Vodičkově ulici v Praze. Specializoval se hlavně na portréty, kterých vytvořil několik tisíc. Jeho služeb přitom hojně využívali herci, spisovatelé i významní politici. Ve druhé polovině 19.

JAN LANGHANS Jan Langhans patří k nejznámějším osobnostem české fotografie minulého století. Vlastnil ateliér ve Vodičkově ulici v Praze. Specializoval se hlavně na portréty, kterých vytvořil několik tisíc. Jeho služeb přitom hojně využívali herci, spisovatelé i významní politici. Ve druhé polovině 19. století zažívala fotografie v českých zemích zlatý věk. Lidé se nechávali portrétovat při nejrůznějších příležitostech a fotoateliéry vznikaly doslova na každém rohu. Jen v Praze jich roku 1863 fungovalo již 61 a jejich počet neustále rostl. Kvalitní fotografie byla vizitkou osobnosti, což brzy poznala většina představitelů veřejného života. Mezi fotografy byly však velké rozdíly a stále náročnějším přáním nedokázal vyhovět každý. V Praze byl dlouho nejlepším portrétistou Jindřich Eckert, který je dnes považován za vůbec nejvýznamnějšího českého fotografa 19. století. Roku 1880 mu ale v hlavním městě přibyl velký konkurent - Jan Langhans. Tento původně oblastní fotograf vybudoval ve Vodičkově ulici ateliér, který se později stal jedním z největších fotografických podniků v Čechách. ZBĚHLÝ CHEMIK

Jan Langhans se narodil roku 1851 v osadě Klášter u Vilémova nedaleko Havlíčkova Brodu. Jeho otec František byl ředitelem velkostatku hraběte Chotka, rodina byla proto poměrně zámožná. Jan vystudoval obor potravinářské chemie na vysoké škole technické v Praze a zdálo se, že o jeho budoucím povolání není pochyb. Mladíka však práce řadového chemika nelákala. Nastoupil sice na nějaký čas do cukrovaru ve Žlebech, jeho hlavním zájmem se ale stala fotografie. Již za studií se s ní seznámil u fotografa Jana Tomáše a později udělal několik amatérských portrétů členů rodiny. Profesionálním fotografem se stal roku 1876, kdy si v Jindřichově Hradci otevřel první ateliér. Byla to jen skromná dřevěná bouda, Langhans však vytrval. Získal potřebné zkušenosti a první úspěchy mu dodaly odvahu k dalšímu podnikání. Jeho cesta vedla přímo do centra všeho tehdejšího dění - do Prahy. FOTOGRAF PERSKÉHO ŠACHA Živnostenský list pro obor fotografie získal v březnu 1880 a hned v následujícím měsíci si otevřel ateliér ve Vodičkově ulici č. 707 (dnešní č. 37). Místo to bylo pro podnikání velmi výhodné, protože se nacházelo hned vedle Václavského náměstí, kam se koncem 19. století přesouval obchodní i společenský ruch ze Starého Města. Langhansovi se od počátku dařilo a již po dvou letech se rozhodl celý dům, kde měl ateliér, na hypotéku zakoupit. Prostory poté výrazně přestavěl a jeho podnik se tak stal největším a nejmodernějším fotoateliérem v celé Praze. Kromě toho si roku 1887 otevřel také pobočku v Mariánských Lázních, které navštěvovala četná zahraniční klientela. Každé léto sem jezdil a osobně fotografoval řadu významných hostů, mezi nimiž nechyběli anglický král Eduard VII. či perský šach. Oba ocenili českého fotografa prestižními vyznamenáními a Langhans pak mohl užívat i čestné tituly. KRÁL PORTRÉTŮ Fotografování osobností se obecně stalo hlavním Langhansovým cílem. Pečlivě si budoval archiv, v němž shromažďoval portréty všech herců, malířů, spisovatelů či politiků, kteří prošli jeho ateliérem. Fotografie pak používal k reklamním účelům a často je umísťoval například na propagační tabla, „chodící“ sloupy či firemní automobily. Portrétování sice nebylo jedinou Langhansovou činností, rozhodně však patřilo k jeho doménám. Jako jeden z mála při něm totiž používal různé neotřelé metody, mezi něž patřila také úprava „do ztracena“. Okolí záběru se jednoduše „vymaskovalo“ a pozornost diváka se tak soustředila pouze na portrétovanou osobu. Jinou specialitou ateliéru byla i takzvaná platinotypie - technika, při níž vznikaly nádherné syté tóny bez absolutní černé s vynikající kresbou ve stínech. Langhans tuto metodu používal od devadesátých let 19. století až do první světové války a stal se v ní naprostým mistrem. LANGHANS ODCHÁZÍ V podniku, který měl již pobočky také v Plzni, Českých Budějovicích a Hradci Králové, pochopitelně nepracoval sám. Měl celý tým schopných fotografů, grafiků a retušérů, kteří zastali i ty nejnáročnější práce. Vydělávali přitom až 18 korun týdně, což byl tehdy velmi slušný plat. Langhans byl v prvním desetiletí 20. století na vrcholu. Jako portrétista byl všeobecně uznáván a jeho práce se hojně reprodukovaly i v časopisech. Ozvalo se však stáří a téměř šedesátiletý fotograf již začal přemýšlet o vhodném nástupci. Stal se jím Viktor Meisner, manžel druhorozené dcery Marie Heleny. U firmy J. F. Langhans (iniciála F. připomínala Langhansova otce) se v letech 1908 až 1911 vyučil a vedení podniku následně převzal. Stárnoucí Jan Langhans se poté stáhl do ústraní a další osudy úspěšného ateliéru sledoval už jen zpovzdálí. Zemřel o sedmnáct let později v Černošicích u Prahy. S ARCHIVEM NA SKLÁDKU Viktor Meisner se ukázal jako schopný nástupce, vedení firmy mezi dvěma světovými válkami však nebylo vůbec jednoduché. Fotografie se totiž začala masově rozšiřovat a o studiové portréty již nebyl takový zájem. Podnik proto musel začít také s prodejem různých fotografických potřeb. Po skončení druhé světové války převzal vedení firmy Meisnerův stejnojmenný syn. Než se však stihl ve funkci rozkoukat, přišel rok 1948 a znárodnění. Ateliér se stal součástí podniku Fotografia a nastaly těžké časy. Všechno staré muselo zmizet. Původní skleněné negativy, včetně velké části dlouho budovaného archivu osobností, byly proto bez milosti vyvezeny na skládku. Podnik fungoval beze změn až do roku 1991, kdy se o jeho navrácení přihlásili potomci rodiny Meisnerů s cílem navázat na předválečnou slávu firmy. Budova byla v letech 1998 až 2002 nákladně opravena a podařilo se najít i cennou část původního archivu. Dnes sídlí v domě fotoateliér Škoda a v zadním traktu vznikla i nová galerie nesoucí tradiční jméno Langhans. | JAN LANGHANS (1851-1928) **Český fotograf Jan Langhans se narodil 9. července 1851 ve vesničce Klášter u Vilémova. Vystudoval chemii na pražské univerzitě, od mládí však toužil být fotografem. Zpočátku fotil amatérsky, roku 1876 si ale otevřel ateliér v Jindřichově Hradci a stal se profesionálem. Roku 1880 se přesunul do Prahy, kde si ve Vodičkově ulici pronajal dům č. 707. Firmu pojmenoval J. F. Langhans a brzy se stal významným a vyhledávaným pražským fotografem. Specializoval se hlavně na portréty a budoval si i rozsáhlou galerii známých osobností. Zemřel 22. března 1928 ve věku nedožitých sedmdesáti sedmi let. |

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče