Pozor na směnku, ať neplatíte dvakrát

27. května 2009, 13:00 - Petra Sýkorová
27. května 2009, 13:00

Říká se, že nejlepší směnka je ta, na které nejste podepsáni. Směnka totiž může být dobrý sluha, ale zároveň velmi zlý pán. Může být příčinou toho, že svůj dluh budete nuceni zaplatit dvakrát – ale jako zaměstnanec byste za ni svému zaměstnavateli nemuseli platit vůbec.

Autor: Jakub Stadler

Směnka přináší obchodnímu světu rychlost a jistotu. Jenže může být i nebezpečná. „Pokud máte v ruce platnou směnku, člověk, který ji podepsal, vám v zásadě dluží. Nepodaří-li se mu u soudu prokázat, že to tak není, bude muset zaplatit,“ konstatuje soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Kovařík.

Pouhé tři dny na obranu

Ten, kdo směnku podepsal, nemá moc času se jejímu zaplacení bránit. Věřitel může k soudu podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu. Přiloží-li k němu směnku, soud platební rozkaz vydá a doručí jej dlužníkovi. Tomu začne běžet třídenní lhůta k podání námitek. Nestihne-li reagovat, má smůlu. Z platebního rozkazu se stane exekuční titul.

„Tři dny kdysi stačily, všichni měli k soudu blízko. Dneska se ale může stát, že je dlužník třeba Portugalec. Do tří dnů tady sotva najde advokáta, natož aby stihl podat námitky. Například v Rakousku už proto lhůtu prodloužili na osm dní,“ říká Kovařík.

Směnka se obvykle používá jako nástroj zajištění pohledávky – například ze smlouvy o úvěru či z kupní smlouvy. Věřiteli ušetří mnoho času i sil. Získat ji přitom není vůbec složité. K vytvoření směnky stačí papír a tužka. „Vzhled směnky není zákonem nijak určen. Musí to být listina v právním smyslu – to znamená věc, na níž je něco napsáno. V literatuře se traduje rozsudek Nejvyššího soudního dvora ve Vídni asi z roku 1905. Tím byla uznána platnost směnky napsané na víčku dřevěné krabičky na doutníky,“ popisuje Kovařík.

Podaří-li se směnečnému věřiteli získat směnku, má vůči svému neplatícímu dlužníkovi velmi dobrou zbraň. V praxi se ovšem stává i to, že se věřitelé pokoušejí tuto zbraň použít i proti člověku, který už jim zaplatil. „U věřitelů typu banky se to stává zřídka, na úrovni běžných obchodních společností či fyzických osob už je to ale častější. Nepoctivý věřitel někdy sází prostě jen na to, že jeho dlužník nestihne podat námitky ve třech dnech,“ říká Kovařík.

Peníze jedině za směnku

K potížím ale může dojít i přímo před soudem. Mnoho lidí dělá podle Kovaříka chybu v tom, že si nenechají potvrdit zaplacení dluhu. Dostávají se tak do obtížné důkazní situace. Dlužníci také často zapomínají na to, že by jim měl při zaplacení věřitel směnku, kterou podepsali, vrátit. „Pokud věřitel odmítá směnku vydat, dlužník svůj dluh platit nemusí,“ konstatuje Kovařík.

NÁLEŽITOSTI SMĚNKY

1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny

  • *2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu 3. údaj splatnosti 4. určení místa, kde má být placeno 5. jméno toho, komu má být placeno 6. datum a místo vystavení směnky 7.** podpis výstavce

Pramen: Zákon směnečný a šekový (č. 191/1950 Sb.)

Tím se vyhne možnosti, že bude nucen za směnku zaplatit dvakrát. „V praxi k tomu může dojít snadno,“ říká advokát z PRK Partners Norbert Hink. „Věřitel uzavře s dlužníkem smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytne dlužníkovi půl milionu korun. K zajištění úhrady této částky vystaví dlužník v jeho prospěch vlastní směnku,“ popisuje. Až dosud je vše v pořádku. „Věřitel pak směnku ještě před splatností úvěru převede na třetí osobu. Jejímu novému majiteli přitom zamlčí skutečnost, že směnka byla vystavena jako zajišťovací. Ten proto směnku nabyl v dobré víře. Dlužník, který o tom neví, částku svému věřiteli řádně zaplatí. Následně se na něj ale s nárokem na uhrazení dluhu obrátí nový majitel směnky,“ pokračuje Hink.

Dlužník se tak dostává do složité situace. Vůči původnímu majiteli směnky by se mohl ubránit námitkou, že směnka byla určena k zajištění již uhrazené pohledávky. „Proti novému majiteli směnky však s touto námitkou neuspěje. Musel by prokázat, že nový majitel směnky jednal při jejím nabývání vědomě k jeho škodě. To se mu však s ohledem na okolnosti popsaného případu patrně nepodaří,“ uzavírá Hink.

Soud v takové situaci obvykle novému věřiteli vyhoví a dlužník musí platit podruhé. „Posléze se může samozřejmě obrátit na svého původního věřitele a chtít po něm náhradu škody, kterou mu způsobil převedením směnky. Ale dostat z něj peníze je časově náročné a kromě toho není vůbec jisté, zda se to povede,“ doplňuje Kovařík.

Vymáhání náhrady škody, kterou zaměstnanec způsobí svému zaměstnavateli, je časově velmi náročné. Při nástupu do některých firem proto musí člověk podepsat vedle pracovní smlouvy ještě biankosměnku. Do té pak může zaměstnavatel vyplnit výši škody, která mu byla pracovníkem způsobena, a vzniklou směnku uplatnit u soudu. Vypadá to jako ideální řešení, ale má to háček. Směnka je neplatná.

„Takové jednání je totiž v rozporu s § 13 zákoníku práce,“ konstatuje Hink. Toto ustanovení říká, že zaměstnavatel nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu. Firmy si přesto nechávají směnky svými lidmi podepisovat. „I takové případy soudy řeší. Zaměstnavatelé se obvykle brání tím, že směnka vůbec nesouvisí s pracovním poměrem. Říkají, že se jedná o půjčku. Jejich tvrzení ale často neobstojí. Dokazování bývá v těchto případech jednoduché. Pokud je na směnce a pracovní smlouvě stejné datum, ukazuje to na souvislost a zaměstnanec má takřka vyhráno,“ uvádí Kovařík.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče