Pozor na greenwashing

17. listopadu 2011, 18:10 - Pavla Kreuzigerová
17. listopadu 2011, 18:10

Řady účastníků v prestižní soutěži oproti předchozím letům výrazně prořídly. Přesto se jejich úroveň zvyšuje. V módě je ekologie

Čeští developeři se stále potýkají s krizí a část realitního trhu stagnuje. Téměř o polovinu proto klesl počet přihlášených projektů už loni a letos úbytek účastníků v soutěži Best of Realty pokračoval. Ve třináctém ročníku mohly soutěžit projekty postavené po 1. lednu 2010 a nebylo možné počítat se žádným „dojezdem“ z předkrizového období. Výsledkem bylo, že letos se účastníci střetli v namísto obvyklých pěti pouze ve třech kategoriích. Z hodnocení úplně vypadla obchodní centra, od jejichž výstavby developeři upustili, a rekonstrukce kancelářských budov.

**Zrcadlení**

V soutěži Best of Realty nehraje roli jen vizuální stránka staveb, jak tomu u podobných soutěží bývá. Rozhodující pro porotu jsou tři kritéria: výběr lokality, architektonické a urbanistické řešení, kvalita realizace a úspěšnost na trhu nemovitostí. „Soutěž vždy chtěla být zrcadlem realitního trhu, a to v dobrém i zlém. Proto se tento fakt vloni, letos a pravděpodobně i příští rok projeví v klesajícím počtu přihlášených projektů,“ říká Kamil Kosman, předseda poroty soutěže.

Patrné letos bylo, že se v Česku stále stavějí hlavně rezidenční projekty – přihlášených jich letos bylo celkem třináct. Deset soutěžících pak připadlo na zbývající dvě kategorie, kam spadaly hotely a nová administrativní centra. Na nich se ukázalo, nakolik krize ovlivnila přístup developerů k novým projektům. Nové kanceláře ani hotely se totiž těm vzešlým ze stavebního boomu příliš nepodobají. V prvním případě developeři sázejí na „zelenost“ projektů, druhý zase ukazuje, že hoteliéři, kteří se chtějí na trhu uplatnit, musejí nabídnout hotely s výjimečným designem.

Jisté proměny ale doznaly i rezidenční projekty. Developeři jsou často kritizováni za to, že změny sice proklamují, ale ve skutečnosti spoléhají nato, že lidé zůstanou stejně nenároční jako v době stavebního boomu. Namísto zajímavě a prakticky uspořádaných bytů a dobré architektury na trh posílají projekty, které si leckdy nezadají s panelovými „králíkárnami“ dob minulých. Úroveň přihlášených však podle porotců prokázala, že trh s byty přestává být trhem developerů a stává se trhem klientů. „Za ideální lze dnes považovat projekt, který má optimálně nastaven poměr cena/výkon, nachází se ve stabilizované lokalitě s dostatkem občanské vybavenosti a dobrou dopravní dostupností prostředky veřejné dopravy,“ je přesvědčen porotce soutěže Petr Němeček. Zájem je dnes prý především o menší rezidenční projekty s nízkopodlažními domy, takzvané viladomy. „Významnou roli hraje i orientace bytů – pokud možno na dvě světové strany – a dostatek úložných prostor. Velký vliv na úspěšnost má dobře řešené parkování, zděné a uzamykatelné komory a sklepy,“ dodává Němeček.

Hlavně příjemné

Všechny bytové projekty, které letos v soutěži uspěly, stojí v hlavním městě. Komorní komplex Rezidence Švédská developera Satpo, který zvítězil, najdeme na pražské Hřebence. Jeho dominantou je rekonstruovaná činžovní vila, kterou obklopují dvě novostavby. V první developer vystavěl tři mezonetové byty s rozsáhlými terasami, další částí komplexu je objekt s jedním bytem a vlastní terasou. Porotci na projektu ocenili hlavně komerční úspěch – byl zkolaudován přesně před rokem a už v lednu byly všechny byty předány novým majitelům. Stejně tak se podle porotců developerovi podařilo „ojediněle skloubit atmosféru původního objektu s novostavbou“ a zaujalo je i rozvržení staveb, které zajišťuje všem obyvatelům komplexu soukromí.

„Uživatelsky příjemné urbanistické řešení“ ocenili porotci rovněž u projektu, který se ocitl na druhé příčce – Barevné Letňany developera Trigema. Ten vzniká postupně od roku 2009. K dokončenému Červenému a Žlutému domu letos v srpnu přibyl Modrý dům. Osmipodlažní budova získala díky třem ustupujícím patrům kaskádovitý tvar, což umožnilo vybudovat u některých bytů rozsáhlé terasy. Navzdorykrizi bylo už v době kolaudace prodáno 96 procent bytů.

Třetím umístěným je pak projekt Azalea developera KRR Development. Téměř 50 bytů a sedm řadových domů stojí na jižním svahu údolí v pražských Hrdlořezech. Velkým pozitivem komplexu je fakt, že většina příjezdových komunikací je zabudována pod zem. Projekt byl dokončen začátkem letošního roku a v tuto chvíli je většina bytů prodána nebo rezervována.

Zálusk na platinum

Po stavebním půstu na trhu kancelářských budov, který nastal těsně po propuknutí krize, vznikají zase nové projekty, a to i na spekulativní bázi. Developeři jsou optimističtía věří, že citelné ochlazení bude mít za následek nedostatek nových kanceláří, a proto své projekty snadno prodají či pronajmou.

Firmy však za poslední roky změnily přístup a požadují jiný standard než dříve. Tím nejdůležitějším je důraz na „zelenost“, úspornost budov. „I díky krizi si uvědomili, že náklady na energie jsou významnou položkou firemních rozpočtů. Navíc je jasné, že za několik let budou ceny za vytápění dvojnásobné, proto lidé i společnosti hledají způsob, jak se na to připravit,“ domnívá se Jaroslav Pašmik z České rady pro šetrné budovy. Developeři podle něj nechtějí riskovat, jsou si totiž vědomi, že u úsporných budov jde i o jistou módu či prestiž, a proto mohou počítat s atraktivními nájemci. Že se takový přístup developerům vyplácí, dokládá na příkladu pankrácké stavby City Green Court developera Skanska. Ta díky své „zelenosti“ získala prestižního nájemce, jímž je firma PricewaterhouseCoopers.

„Počet zájemců o mezinárodní certifikace se za poslední dva roky zněkolikanásobil,“ tvrdí Pašmik. Například o certifikaci LEED má aktuálně zájem dvacet českých projektů. Mezi nimi je například karlínská budova Main Point Karlín českého developera PSJ Invest, která se stala vítězem soutěže Best of Realty 2011 v kategorii nových administrativních budov. Zkolaudována byla letos v srpnu a už má své nájemce. Právě úspornost hrála důležitou roli v jejím hodnocení.

Nyní developer pro Main Point Karlín údajně usiluje o nejvyšší úroveň certifikátu LEED, kterou je Platinum. Mezi dvaceti zájemci o certifikaci, jež je zveřejněna na internetu, však tato budova není. „Doba, kdy registrovaný projekt necháte zobrazit ve veřejné části seznamu, může být různá. My si to šetříme, až budeme ve finále,“ vysvětluje projektový manažer stavby Jakub Jirka. Pokud by Main Point na tuto úroveň skutečně dosáhl, stala by se první takovou budovou ve střední Evropě.

„V porovnání s ostatnímistandardními kancelářemi má o 36 procent nižší provozní náklady,“ tvrdí Jirka. Velký vliv na úsporu energie má kromě jiného chlazení studenou vodou z Vltavy. „Díky tomu neběží suché chladiče na střeše objektu, a tak nevytváříme hluk a nepřispíváme k přehřívání ploch v městských aglomeracích,“ dodává Jirka.

Karlínská budova je ale zajímavá i svou architekturou. Architekti z ateliéru DaM budově vytvořili nepřehlédnutelnou barevnou fasádu, které dominují francouzská otevíratelná okna na celou výšku podlaží. Vnitřní atrium přivádí do budovy přirozené denní světlo, které stoupá do výše deseti pater.

Úspornost i obchodní úspěch hrály roli i u dalších oceněných projektů, jimiž jsou brněnský Spielberk Office Centre od společnosti CTP a pražská Lyra Office Building od Erste Group Immorent. „U některých současných developerů je však proklamovaná ekologičnost čirý marketing,“ varuje Pašmik. Některé společnosti tohoto trendu využívají, aniž by jejich stavby splňovaly nutné parametry. „Je to greenwashing. Tedy snaha nepravdivě prezentovat svou firmu jako environmentálně zodpovědnou,“ podotýká.

Hotel, který nemá obdoby

Poslední letošní kategorie, která hodnotila to nejlepší, co vzniklo na hotelovém trhu, překvapila svou úrovní. Tím spíše, že všude je slyšet o tom, že se hotely potýkají s obrovskými problémy. „Pokud nějaký investor projeví zájem o investování do rekonstrukcí či výstavby nových hotelů, v celé republice mimo Prahu se stále naskýtá řada příležitostí, protože současná kvalita neodpovídá kvalitativním nárokům,“ tvrdí člen poroty a předseda Asociace hotelů a restaurací ČR Pavel Hlinka. Připomíná, že i Evropská unie se staví k projektům v regionech podstatně vstřícněji, což může investorům pomoci s financováním zejména do historických objektů.

Není proto překvapením, že všechny tři první příčky obsadily hotely v regionech. Nejvíce hlasů získal hotel Miura v Čeladné, který postavila firma Unistav. Druhým byl Wellness hotel Horal ve Velkých Karlovicích vybudovaný firmou HP Tronic a třetí skončil luhačovický hotel Alexandria Spa & Wellness Hotel, jehož investorem jsou lázně Luhačovice.

Designový hotel připomínající kosmickou loď zdobí díla umělců, jako jsou Andy Warhol, Damnien Hirst, Anish Kapoor, Henry Moore či Tony Cragg. David Černý pro hotel vytvořil „krychloidy“, pětičlennou rodinku z ocelových krychlí obývající exteriéry hotelu. „Myslím, že porotu přesvědčila hlavně odvaha postavit uprostřed Beskyd unikátní hotel,“ domnívá se Petra Daliborová, mluvčí hotelu. Umělecká sbírka, kterou hotel disponuje, začala vznikat už před deseti lety. „Ke každému dílu se pojí určitý příběh, některá díla dokonce pro hotel vybrali sami autoři,“ vysvětluje Daliborová. V každém případě jde o hotel, jaký v Česku nemá obdoby.

Kromě tří hlavních kategorií porota udělila Zvláštní cenu, kterou získala Zóna Kampus v Brně-Bohunicích, jejímž investorem je Masarykova univerzita. Porota ocenila propojení veřejných služeb a komerčních funkcí, a to na vysoké architektonicko-urbanistické úrovni.Držitelem ceny Award for Excellence, kterou uděluje Asociace pro rozvoj nemovitostí, se stal architekt Zdeněk Lukeš, který je kritikem a historikem české architektury. Cenu získal za „angažovanost a podporu kvalitních architektonických řešení pro trh nemovitostí s respektem k historii a potřebám současnosti“. „V soutěži je vidět jasný posun v kvalitě, což mne těší. Zdá se, že developerům už mnohem více záleží na tom, jak budou jejich stavby přijaty odbornou veřejností, což je dobrý signál. Kdysi je to moc nezajímalo,“ hodnotí Lukeš třináctý ročník soutěže. Čechům přesto podle něj stále chybí odvaha. „Dnes má totiž architektura řadu podob, je pestrá, vtipná a příjemná,“ dodává.

Rezidenční projekty

  • místo Rezidence Švédská, Praha 5, Satpo Development
  • místo Barevné Letňany, Praha 9, Trigema
  • místo Azalea Projekt, Praha 9, KRR Development

Nová administrativní centra

  • místo Main Point Karlín, Praha 8, PSJ Invest
  • místo Spilberk Office centre, Brno, CTP
  • místo Lyra Office Building, Praha 5, Erste Group Immorent ČR

Hotely

  • místo Hotel Miura, Neladná, Unistav
  • místo Wellness Hotel Horal, Velké Karlovice, Danuše Hradilová – HP Tronic
  • místo Alexandria Spa Wellness Hotel, Luhačovice, Lázně Luhačovice

Zvláštní cena poroty

Zóna Kampus v Brně-Bohunicích, Masarykova univerzita, CD XXII, AIG Lincoln

Cena Award for Excellence

Zdeněk Lukeš

Cena čtenářů mediálních partnerů

Rezidence Korunní, Praha, Sekyra Group

O soutěži Best of Realty

Inicioval ji Tomas van Zavrel v roce 1999.

V roce 2001 převzala záštitu nad soutěží nově vzniklá Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, ve stejném roce bylo napevno stanoveno pět kategorií soutěže.

Od roku 2002 přibyla kategorie Award for ExcellenceExcellence pro osobnost či společnost roku.

Od roku 2006 se navíc uděluje ocenění v kategorii Cena čtenářů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče