Pozor na experimenty

02. prosince 2010, 14:17 - Pavel Hanslíček
02. prosince 2010, 14:17

V oblasti daní Česko upadlo do ideologického bludného kruhu

Každoročně si mezi sebou z výnosů ze sdílených daní české obce rozdělí sto třicet miliard korun. Objem přidělených prostředků na jednoho obyvatele se ovšem významně liší dle velikosti obce . Zatímco Praha získává na jednu osobu až okolo třiceti tisíc korun, tak naopak malé obce dostávají jen sedm tisíc korun. Ministerstvo financí se rozhodlo tento rozdíl snížit a začalo pracovat na novele zákona o rozpočtovém určení daní. I proto další diskusní setkání z řady EURO Regional neslo název „Omezí daňová politika státu rozvoj regionu?“. Setkání se uskutečnilo minulé úterý v hotelu Budweis v Českých Budějovicích a jeho účastnici se zamýšleli nad možnými úskalími nové právní úpravy připravované ministerstvem financí. „Změny v nastavení výnosů ze sdílených daní nelze provést skokově. Je třeba stanovit jasný harmonogram, jak se bude rozdělení těchto výnosů měnit. Bez jasného výhledu nebudou moci obce a kraje vytvářet dlouhodobé programy svého rozvoje,“ poznamenal člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a prezident Asociace penzijních fondů České republiky Jiří Rusnok. Že právě jasné podmínky a dlouhodobý výhled změn v oblasti daňových výnosů jsou pro obce a kraje klíčové, potvrdil i vedoucí partner pro oblast podpory při řešení daňových sporů, správu daní a daňovou politiku společnosti PriceWaterhouseCoopers Česká republika Peter Chrenko. „Hodnotou daňové politiky, a to platí i pro nastavení výnosů ze sdílených daní, je stabilita a evoluce. Není možné neustále experimentovat a každé dva roky přicházet s nějakým novým nápadem. To naopak může být velmi kontraproduktivní,“ řekl Chrenko a dodal, že by zároveň bylo vhodné se zamyslet nad poměrem prostředků, které obce dostávají z výnosů ze sdílených daní a které naopak prostřednictvím přímých dotací. „Formou dotací dnes obce získávají kolem 76 miliard korun. Je ale otázka, zda by tyto dotační prostředky na konkrétní akce nebylo lepší přerozdělit právě skrze rozpočtové určení daní, aby všechny obce měly stejné podmínky,“ vysvětlil Chrenko s tím, že takové opatření by zároveň ušetřilo vysoké administrativní náklady jak na státních institucích, tak na obecních úřadech. „Při posílení pravomoci obcí při rozdělování prostředků by ministerstva mohla zrušit armády úředníků, kteří o dotacích rozhodují. A obce by zase nemusely zatěžovat své vlastní pracovníky, aby někomu prokazovali správnost čerpání dotace. Také stát by ušetřil práci stovek kontrolorů,“ doplnil Chrenko. Naopak před osekáváním centrálních funkcí státních orgánů varoval předseda družstva Fontes Rerum a stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek. „Při omezování služeb státu je třeba postupovat opatrně. Často se zjistí, že když tyto služby přestane vykonávat stát, tak je nebude dělat nikdo. A studie OECD navíc potvrdila, že v zemích, kde vládu v neposkytování sociálních služeb nahrazují neziskové organizace financované soukromými subjekty, jsou náklady velmi podobné jako ve státech s centralizovaným modelem,“ řekl Mládek.

Metropoli je třeba vzít peníze

Mládek zároveň upozornil na jeden nešvar. „Hlavní město má dvakrát vyšší HDP na obyvatele než většina ostatních českých krajů. Ovšem tento rozdíl je do určité fiktivní. Metropole totiž slouží jako daňový a regulační ráj, kam si mnozí podnikatelé přenášejí sídlo, aby se vyhnuli daňovým kontrolám. A pak tyto firmy platí daně v hlavním městě a regiony přicházejí o prostředky,“ řekl Mládek s tím, že omezit tento jev by mohly důslednější daňové kontroly v Praze a také placení daní ne podle sídla firmy, ale na základě rozmístění jejích provozoven. To by však dle někdejšího ministra zemědělství bylo administrativně velmi náročné. „Spekulativní přesuny by mohla omezit reforma daňové správy, která startuje počátkem příštího roku. V jejím rámci se sloučí osm regionálních daňových správ do jedné, což zaručí sjednocení přístupu finančních úřadů k poplatníkům,“ doplnil Chrenko z PriceWaterhouseCoopers. Přitom právě na otázce, zda dojde k přerozdělení části daňových příjmů hlavního města ve prospěch ostatních obcí, se členové diskusního panelu EURO Regional neshodli. „Praze je třeba část peněz určitě vzít, současný model je vychýlený ve prospěch hlavního města. Prostředky by se měly přesunout k menším sídlům,“ tvrdil například Jiří Rusnok. Naopak Jan Mládek byl k přerozdělení daňových příjmů české metropole skeptický. „Přeložím vám slova ministra financí Miroslava Kalouska, že Praha určitě o 14 miliard korun ze svého rozpočtu nepřijde. Znamená to: na Prahu nesáhnu, prostředky pro menší obce vezmu statutárním městům. Důvod je prostý. Pravicové strany ODS a TOP 09 mají v Praze daleko více poslanců než ČSSD, proto se hlavní město nemusí o své peníze obávat,“ posunul debatu do politické roviny Mládek.

Vychýlená struktura

Přestože hlavním tématem setkání byl vliv daňové politiky na rozvoj regionů, tak se diskuse dotkla i obecných představ o podobě české daňové politiky. „Vlivu politické ideologie na daně se zřejmě úplně vyhnout nelze, ale měla by existovat dlouhodobá strategická vize, kam se má daňová politika v následujících letech posunout. Jen tak lze předcházet jednotlivým opatřením vytrženým z kontextu,“ řekl Peter Chrenko. „Česko bohužel upadlo v oblasti daní do velmi ideologické debaty. Pravicové strany tvrdí, že nelze zvyšovat daně, což je v tuto chvíli velmi neefektivní přístup. Na druhé straně levice se vyznačuje ideologickým romantismem přístup v duchu: zvyšme daně bohatým a vyřeší se problém českých veřejných financí. Ani jedno nás nezachrání, ale politici to nechtějí kvůli ideologii vidět,“ popsal úroveň diskuse o odvodech do státního rozpočtu v Česku Rusnok, kterého doplnil Mládek. „Věcná debata o daních by byla velmi žádoucí. Zásadní výzvu představuje velmi nestandardní superhrubá mzda. Takové věci je třeba řešit na technické úrovni a nepodléhat populistickým snahám,“ řekl Mládek a zároveň kritizoval vládní plán na sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). „Jedna DPH je samozřejmě správnější a považoval bych ji za přijatelnou v případě kompenzace sociálně slabším, ale ne v situaci, kdy se z ní dělá zdroj pro důchodovou reformu. To je neuvěřitelné – současní důchodci jako významní plátci DPH by tak vlastně měli tuto reformu z významné části uhradit,“ vymezil se Mládek. S ním ale nesouhlasili další členové diskusního panelu setkání EURO Regional. „Česká daňová struktura je naprosto vychýlená – zdanění práce je v Česku kvůli sociálním odvodům nejvyšší v celé EU. To velmi zatěžuje zaměstnavatele a je to třeba napravit,“ konstatoval člen vládní skupiny NERV a hlavní ekonomický analytik týdeníku EURO Miroslav Zámečník, kterého podpořil i Jiří Rusnok. „V rámci takzvané Bezděkovy komise jsme nikdy neuvažovali o tom, že návrh snížit sociální pojištění a kompenzovat to sblížením sazeb DPH má být zdrojem financování penzijní reformy. Spíše šlo o narovnání poměru mezi daněmi přímými a nepřímými, který je v Česku značně pokřiven,“ vysvětlil Rusnok. Záštitu nad setkáním převzal Úřad vlády České republiky, generálními partnery byly společnosti advokátní kancelář Havel & Holásek, GE Money Bank a Fincentrum.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče