Požíračům energie brzy odzvoní

29. září 2011, 12:56 - Renata Lichtenegerová
29. září 2011, 12:56

Evropská unie vyrazila do boje proti plýtvání energiemi a přizpůsobit se musí i stavitelé v Česku. Pravidla se budou během příštích let postupně zpřísňovat a ovlivní jak novou výstavbu, tak rekonstrukce starších budov.

Foto: Profimedia.cz

Tuzemské stavebnictví a související obory čekají velké změny. Všechny země Evropské unie, tedy i včetně Česka, totiž musejí během příštích let upravit legislativu tak, aby odpovídala nové směrnici o energetické náročnosti budov. „Od roku 2021 mají být všechny nové budovy v Evropské unii postaveny s téměř nulovou spotřebou energie. Pro budovy veřejné správy bude tato povinnost platit již od roku 2019,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR, které sdružuje výrobce pěnového polystyrenu.

Další zásadní změnou bude povinnost předkládat takzvaný energetický průkaz budovy, a to nejen v případě novostavby, ale také při prodeji a pronájmu starších nemovitostí nebo jejich částí. „Jistou minimální energetickou náročnost budou muset dodržet všechny budovy, které projdou větší rekonstrukcí, jež se týká buď více než 25 procent plochy obálky budovy, nebo jejíž investiční náklady překročí 25 procent hodnoty nemovitosti bez hodnoty pozemku,“ vysvětluje Zemene.

Menší než malé množství energie

Odborníci si od nové legislativy slibují mnoho pozitiv pro státní rozpočet. Česko by se mělo stát energeticky nezávislejším. Energetické společnosti budou mít možnost prodávat větší objemy vyrobené energie v zahraničí za vyšší ceny a stát tak od nich vybere více na daních. Mimo to se prý v odvětví zateplování a přidružených oborech vytvoří řada nových pracovních míst po celé republice, čímž stát ušetří na podpoře v nezaměstnanosti.

Pro developery ale bude nová směrnice pochopitelně znamenat větší investiční náklady. Důležité bude zejména to, aby byl požadavek směrnice přijat postupně, aby se developeři mohli na situaci připravovat průběžně a nedošlo ke skokové změně. Klíčová tak bude zejména úloha státu. Otázkou však zůstává ona minimální úroveň požadavků. Novela směrnice totiž přesně neuvádí, co přesně bude znamenat výstavba s „téměř nulovou spotřebou energie“. Konkrétní definici si má určit každý členský stát dle místních podmínek. „Pokud budeme hovořit o úrovni pasivních domů, v České republice se cena za jejich výstavbu pohybuje na úrovni přibližně o 10 až 15 procent výš než u běžné výstavby. Podstatné ale bude udržet kvalitu, pasivní dům znamená způsob stavění, který při nekvalitním návrhu a provedení nemůže fungovat,“ říká Pavel Zemene. Vyšší počáteční investice se podle něho vrátí ve formě nízkých nákladů na vytápění a chlazení budovy, delší životnosti konstrukce budovy a vyšším vnitřním komfortu.

Aby teplo neunikalo

Podle Zdeňka Bricha ze společnosti Henkel, která mimo jiné vyrábí lepidla a těsnicí hmoty pro stavebnictví, závisí návratnost investic do snižování energetické náročnosti budov na mnoha faktorech. Mimo jiné i na způsobu financování, inflaci a dalším vývoji cen energií. „Dle stávajících zkušeností se návratnost pohybuje mezi 7 až 15 lety, záleží na typu budovy,“ říká Brich.

Základním předpokladem energeticky nenáročné budovy je snížení potřeby na vytápění a úniku tepla z objektu. „Tepelné ztráty přitom vznikají zejména únikem vnějšími stěnami, okenními a dveřními otvory, střechou a podlahou. Nejúčinnější formou, jak snížit energetickou náročnost, je tedy zateplení objektu, které zajistí snížení plateb za energie a navíc je přátelské vůči životnímu prostředí,“ říká Milan Machatka, předseda Cechu pro zateplování budov ČR s tím, že největší snížení spotřeby tepla představuje komplexní zateplení – tedy vnějších stěn, střechy, stropní konstrukce pod půdou a nad sklepy i vstupních zádveří – a výměna okenních a dveřních konstrukcí.

Kromě zateplení mají na úsporu energií vliv také použitá technologická zařízení pro vytápění, ohřev vody a větrání. A výsledek závisí i na způsobu užívání objektu, tedy na jisté uvědomělosti a informovanosti jeho obyvatel.

Česko si nevede špatně

Zlepšování tepelněizolačních vlastností fasád a oken se v posledním desetiletí stalo v České republice důležitým segmentem stavebnictví, a to více než v jiných evropských zemích. „Prosté porovnání počtu metrů čtverečních zateplených fasád přepočtených na počet obyvatel staví Českou republiku společně s Polskem a Slovenskem momentálně na evropskou špičku. V tuzemsku se ročně zatepluje jeden až dva metry čtvereční na obyvatele. V tomto ohledu se v současné době ocitáme před Německem nebo severskými státy, kde ovšem tento proces probíhal dříve,“ říká Zdeněk Brich ze společnosti Henkel. Největší deficit v tomto směru mají podle něho Rumunsko a Bulharsko.

Stavitelé v Česku mají, mimo jiné i díky zavedeným podpůrným programům, relativně dobrou infrastrukturu specializovaných stavebních firem, dostupných materiálů a dostatek technologických zkušeností. „K tomu je však nepochybně třeba ještě intenzivnější proces vzdělávání v technologických disciplínách,“ konstatuje Brich.

 Snížení roční potřeby tepla na vytápění při zateplení:

Druh budovyDosahované snížení výpočtové roční potřeby tepla na vytápění vztažené na 1 m2 celkové plochy
:::  Zateplení vnějších stěn Komplexní zateplení
Bytové panelové domy postavené do počátku 80. let minulého století 32 – 37 % 66 %
Samostatně stojící rodinné domy postavené v poválečném období do počátku 80. let minulého století 26 – 37 % 70 – 79 %

Pramen: Cech pro zateplování budov ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče