Pozemkové úpravy: dotace na odstřel

04. července 2009, 00:00 - Petr Havel, agrární analytik
04. července 2009, 00:00

Ministerstvo zemědělství intenzivně hledá rezervy ve státním rozpočtu. Jednou z myšlenek je zastavit nebo omezit financování pozemkových úprav.

Autor: Petr Havel

Ministerstvo zemědělství zvažuje, že sníží či dokonce zastaví podpory na pozemkové úpravy. Na tyto účely je přitom v Programu rozvoje venkova pro období let 2007 až 2013 vyčleněno přes 5,3 miliardy korun. Do současné doby je vyčerpáno (takzvaně zazávazkováno) 2,2 miliardy korun, takže na podporu dalších projektů zbývá ještě zhruba 3,1 miliardy korun. To samozřejmě nejsou zanedbatelné peníze. Současné nové vedení ministerstva zemědělství v čele s ministrem Jakubem Šebestou proto okamžitě po svém nástupu začalo uvažovat o převedení těchto peněz na jiné účely.

Jednou z myšlenek je také pozastavení podpor v příštích dvou letech a jejich opětovné spuštění až v roce 2012. To by ale řadu již běžících projektů zastavilo, a navíc by takové rozhodnutí vyslalo negativní signál subjektům, které pozemkové úpravy realizují. „Nutným předpokladem viditelných výsledků při realizaci pozemkových úprav je dostatečný, dlouhodobě předvídatelný a plynulý přísun peněz,“ konstatuje ve své analýze dopadů při omezení financí Ústřední pozemkový úřad. Jeho ředitel Jaroslav Vítek dodává: „Pokud by se mělo financování pozemkových úprav přesunout až na konec programového období, dojde k neúměrnému zatížení pozemkových úřadů včetně administrativy Státního zemědělského intervenčního fondu.“ Proti zbrzdění investic jsou přitom i některé organizace zemědělců, starostové či hejtmani. Ministerstvo zemědělství proto zatím od omezení či zastavení jejich financování couvlo a minimálně pro letošní rok slibuje, že peníze na tyto účely budou.

Podle mluvčího ministerstva Petra Vorlíčka tak pro letošní rok „nedošlo k žádné významné úpravě financování a existence pozemkových úprav“. Mluvčí naopak konstatuje, že peníze na podporu pozemkových úprav je nutné vnímat jako „součást realizace národního protikrizového plánu“. To v praxi znamená, že pro rok 2009 je na tyto účely nadále vyčleněno zhruba 1,2 miliardy korun z Programu rozvoje venkova, 1,6 miliardy z pozemkového fondu, 700 milionů z Všeobecné pokladní správy a asi 400 milionů z dalších zdrojů, včetně Ředitelství silnic a dálnic.

Otázkou je ale financování těchto aktivit v příštím roce. Pokud by se například snížil objem peněz z Všeobecné pokladní správy na méně než 500 milionů korun, znamenalo by to podle Vítka nutnost zastavit projektování pozemkových úprav. Pokud by přitom nebyly vyprojektovány, nebylo by možné využít peníze z rozvojových programů. Další otázkou je, jak budou v příštím roce využity peníze z pozemkového fondu.

Kdo potřebuje pozemkové úpravy

Hlavním přínosem pozemkových úprav je vyřešení vlastnictví pozemků a evidence půdy, včetně evidence jejích nájemců. Podle pozemkového úřadu přitom úpravy slouží nejenom zemědělcům, ale všem obyvatelům venkova. Výsledkem je totiž „vyvážená a stabilní zemědělská krajina odolná proti povodním, suchu či erozím“. Naprosto klíčové jsou přitom pro obce. „O zahájení pozemkových úprav usilují kvůli zlepšení infrastruktury a zajištění svého všestranného rozvoje,“ podotýká Vítek. Důvodem je mimo jiné skutečnost, že součástí úprav je také výstavba společných zařízení, což jsou mimo jiné lokální protipovodňová opatření. Ta chrání majetek obcí a občanů před důsledky klimatických extrémů, především přívalových dešťů. Mezi společná zařízení ale patří také budování přístupových polních cest k pozemkům jednotlivých vlastníků. Ti se pak mohou reálně ujmout svých vlastnických práv. V současné době totiž řada vlastníků neví, kde přesně se jejich půda nachází, protože je často součástí rozsáhlých pozemků obhospodařovaných zemědělci.

Dopady na podnikatelské prostředí

PODPORA POZEMKOVÝCH ÚPRAV

(peníze z Programu rozvoje venkova)

rok - částka

2007 - 774 mil. Kč

2008 - 774 mil. Kč

2009 - 658 mil. Kč

2010 - 558 mil. Kč

2011 - 558 mil. Kč

2012 - 558 mil. Kč

2013 - 558 mil. Kč

Realizace pozemkových úprav má navíc pozitivní dopad na zaměstnanost a dostatečný počet projektů vytváří konkurenci v projektování a stavebnictví. Podle ředitele Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiřího Hladíka činily průměrné náklady na komplexní pozemkové úpravy na hektar při spuštění tohoto programu zhruba 15 tisíc korun. „Díky vzrůstající konkurenci se nám podařilo snížit cenu asi na 7 tisíc korun. Pokud by se snížily prostředky na pozemkové úpravy, došlo by zřejmě k tomu, že by na trhu zůstaly zase jen velké firmy, které jsou schopny finanční problémy přestát, ale jejichž vyjednávací pozice vůči státu jsou větší. Tím bychom se mohli opět dostat na ceny kolem 15 tisíc korun,“ vysvětluje Hladík.

Podle Asociace poskytovatelů služeb v pozemkových úpravách by znamenal pokles finančních prostředků ohrožení pracovních příležitostí až dvou tisíc zaměstnanců provádějících zeměměřické a projektové práce na venkově. Kromě projektantů a zeměměřičů by byly navíc podle asociace ztraceny „další stovky pracovních příležitosti na venkově ve stavebnictví, které realizuje stavby nových polních cest, vodohospodářských a krajinářských úprav“.

Ohrožení rozvoje venkova

Úvahy o redukci peněz na pozemkové úpravy kritizoval nedávno i předseda zemědělského výboru parlamentu Jiří Papež. Omezení peněz podle jeho slov ohrožuje rozvoj venkova. „Spekulace o omezení peněz vyvolávají velkou nervozitu mezi starosty a ohrožují také výstavbu místních protipovodňových opatření,“ říká Papež. S tím v zásadě souhlasí i předseda Spolku pro obnovu venkova a dlouholetý starosta obce Bělotín Eduard Kavala. „Pozemkové úpravy představují na venkově pořádek ve vlastnických vztazích a nemůžeme je zastavit jen proto, že ekonomika prochází momentálně krizí. Můžeme ale diskutovat o tom, co vše se má v rámci pozemkových úprav realizovat,“ zdůrazňuje Kavala. Prioritou je podle něj pořádek v evidenci nemovitostí, jiná věc jsou ale takzvané investiční stavby, jako jsou zmiňovaná protipovodňová opatření či přístupové cesty k pozemkům. „Pokud je dostatek peněz, můžeme v rámci pozemkových úprav budovat cesty, rybníčky nebo meze. Pokud je peněz méně, můžeme budování cest odložit, ale pokračovat v nastolování pořádku ve vlastnictví musíme dále,“ tvrdí.

Kavala přitom preferuje především posílení peněz na rozvoj takzvaných místních akčních skupin jako nástroje ke komunikaci mezi podnikateli na venkově. To v praxi představuje zvýšení podpor na čtvrtou osu Programu rozvoje venkova – program Leader. Tomuto požadavku přitom vyhověl na konci svého úřadování exministr zemědělství Petr Gandalovič. Z programu rozvoje venkova by tak mělo být v následujících čtyřech letech odčerpáno celkem 784 milionů korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče