Pozemková válka

02. října 2008, 13:19 - Táňa Králová
02. října 2008, 13:19

Lidovci odmítají další protežování současných nájemců

Privatizace zemědělské půdy je dalším oříškem, na němž si vládní koalice láme už tak rozviklané zuby. Lidovci se vzepřeli změnám v pravidlech prodeje státní půdy, které po dlouhých přípravách předložil resortní ministr Petr Gandalovič (ODS). „Naše politika je jiná než našich předchůdců, nepodléháme agrární lobby,“ hlásá Gandalovič. Přitom právě on konečně vyslyšel zemědělce hospodařící na pozemcích pronajatých od státu, kteří o posílení privilegií při privatizaci neúspěšně usilovali už za předchozích sociálně demokratických ministrů.
„Jako politici bychom měli brát v potaz zájem všech občanů, ne pouze některých zájmových skupin,“ říká vicepremiér a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. Totožné zásadní námitky proti hlavním změnám zákona o prodeji státní půdy, předkládaných Gandalovičovým úřadem, vznesla ministerstva řízená lidovci (pro místní rozvoj, obrany, financí a odbor vládní kompatibility na úřadu vlády). Na podporu předlohy proto přispěchali její spolutvůrci – jinak rozhádané nevládní agrární svazy. Ve společném stanovisku varují před postojem lidovců, kteří v podstatě chtějí zachovat status quo. „Znovu se tím otevírá možnost korupce, jejich návrhy jsou zaměřené proti zemědělcům, a dokonce se pokoušejí vytvořit prostor pro prodej státní půdy cizincům,“ kritizují zemědělci.

Ministři ke stolu

Před odevzdáním novely do vlády mají Gandalovič a Čunek ještě jednat o sporných bodech. „Trváme rozhodně na tom, aby nebyl uzavřen přístup mladých začínajících českých farmářů k půdě. Není možné natolik zásadně upřednostnit jen jednu skupinu,“ zdůrazňuje Čunek. Napadá změnu, aby státní půdu mohli nakupovat jen ti, kteří vlastní deset hektarů v příslušném katastrálním území s novým průlomovým dovětkem – „a tři roky hospodaří“. „Cílem novely je podmínit nákup zemědělské půdy za výhodných podmínek osobám, které zemědělskou výrobu již po stanovenou dobu provozují,“ stojí si za svým ministerstvo zemědělství. Ze hry by tím vyšachovalo jiné zájemce se silnějším finančním zázemím, kteří v soutěžích mohou farmáře přeplácet. „Není to o mladých začínajících zemědělcích, v pohraničí se do zemědělství nikdo nehrne. Jde o to, aby se do prodeje mohly nadále dostat investiční společnosti. S ruským a německým kapitálem máme na Karlovarsku své zkušenosti,“ komentuje postoj lidovců pražský podnikatel Petr Krogman, jeden z nejčilejších privatizátorů státních pozemků (více Spojené království). Novela předkládaná ministerstvem zemědělství mu v těchto obchodech ještě víc nahrává. Na její tvorbě se jako člen ministrova poradního týmu k otázkám kolem půdy spolupodílel Krogmanův společník Kamil Toman. Vicepremiér Čunek si ale nemyslí, že navržená novela zamezí spekulativním nákupům. „Všichni, kdo chodí na jednotlivé soutěže a chtějí se domluvit, dávno se domlouvají. Lidovci na rozdíl od jiných žádné spekulanty ve svých řadách nemají a nejsou s nimi spojení,“ prohlásil.

Nováčci bez šance

Argument, že budou diskriminováni malí a začínající farmáři, potvrzuje z vlastní zkušenosti Michal Kastl z Nového Kostela na Chebsku. Na zemědělství se dal před čtyřmi lety a ke státní půdě se postupně dostával díky vstupence do soutěže, kterou je dle současného zákona vlastnictví nejméně deseti hektarů v místě či sousedním katastru. „Bydlím tady a chtěl jsem mít pozemky kolem baráku. Převzal jsem hospodářství od staršího sedláka a snažil se kupovat další hektary, abych farmu rozvíjel. A to by už novela jinému začátečníkovi neumožnila,“ vysvětluje farmář. Poukazuje na to, že ze změněných podmínek budou profitovat velké podniky hospodařící na tisícovkách hektarů, zatímco jeho a menší sedláky poškodí.
„My jsme vykonavatelem zákona. Záleží na zákonodárcích, zda uznají, nakolik je výhrada o vyloučení začínajících farmářů závažná,“ říká Pavel Brandl, předseda výkonného výboru Pozemkového fondu, který státní půdu spravuje a privatizuje. Navržené úpravy obhajuje tím, že sjednocují dosud rozdílná pravidla pro všechny zemědělce – sedláky, společníky obchodních firem a členy družstev. „Podmínky privatizace by měly být jednoduché, transparentní a jasné pro všechny,“ dodává Brandl. Půdu mohou od státu nakupovat výlučně fyzické osoby. Právnické osoby se k pozemkům dostávají přes společníky a další jednotlivce.

Opět výprodej

Otevření zákona o prodeji státní půdy uchopili lidovci jako hozenou rukavici k tomu, jak napravit určitou legislativní nečistotu kalící cizincům možnost nakupovat zdejší půdu. Nesoulad mezi přístupovou smlouvou s Evropskou unií a národním právem kritizovali nejprve poslanci tehdy opoziční ODS. Za vlády sociálních demokratů ho chtěl odstranit ministr financí Bohuslav Sobotka, ale straničtí kolegové ho umlčeli. Přestože kolem čtvrtiny půdy na Chebsku vlastní už dávno Němci a cizinci se k pozemkům dostávají různými cestami, snahy o legislativní nápravu spolehlivě rozezní oblíbené strašení z výprodeje české půdy cizincům. A stejně zafungovala i nyní připomínka ministra Cyrila Svobody (KDU-ČSL), předsedy legislativní rady vlády. „Český sedlák a irský farmář musí mít naprosto stejné podmínky v přístupu k půdě v tuzemsku. Nelze přitvrzovat požadavkem na tříleté hospodaření, protože je to v rozporu s přístupovou smlouvou,“ zdůrazňuje ministr. Jak připomíná, z tohoto dokumentu, který podepsal prezident Václav Klaus a tehdejší premiér Vladimír Špidla, vyplývá závazek volného pohybu osob, služeb, kapitálu a zboží. A smlouvu odhlasovali i občané, kteří se v referendu vyslovili pro vstup do EU. „Pro české předsednictví EU si dáváme heslo Evropa bez bariér a chceme, aby se rušily v ostatních členských státech a u nás ne?“ poznamenává Svoboda. Doporučuje, aby Pozemkový fond spíše urychleně prodal co nejvíce půdy českým občanům, než v roce 2011 skončí přechodné sedmileté období. „Pak si ji tady bude moci koupit kdokoliv a k jakýmkoliv, tedy i spekulativním účelům,“ předesílá lidovecký ministr. Tvrdí přitom, že připravovaná novela s požadavkem na tříleté hospodaření jenom dál zkomplikuje prodej půdy českým občanům.
„Ať se změní či nezmění pravidla prodeje, na jeho tempu se to neprojeví,“ tvrdí šéf výkonného výboru Pozemkového fondu Brandl. Předpokládá, že ročně se odstátní kolem padesáti tisíc hektarů a celý proces tedy skončí za pět let. „Zvýšit by se ale měla cena, za niž půdu prodáváme,“ očekává. Ta se nyní pohybuje pod pěti korunami za metr čtvereční. K nárůstu ceny přispěje dle Brandla jednak vyšší zájem o půdu na trhu a jednak nedávná takzvaná malá novela zákona o prodeji státní půdy, která zavedla nevratnou kauci a zrušení soutěže, pokud vítěz odstoupí. „Díky tomu se jednoznačně podařilo zabránit spekulacím, k nimž dříve docházelo,“ pochvaluje si Brandl zpřísnění pravidel. Odstranilo umělé vyšroubování a poté sražení kupní ceny, na němž se spříznění účastníci dražby častokrát předem dohodli. Postupně odstupovali od kupních smluv, až se zastavili u nejnižší nabídky podané některým členem takového spolčení. „Povinnost skládat kauce u všech pozemků, jež jdou do nabídky, byl pozitivní přínos normy, která tak alespoň částečně omezila útoky spekulantů na hospodařící zemědělce,“ zhodnotil novinku uplatňovanou od letošního jara Petr Krogman. Pod tato poněkud překvapivá slova se podepsal v článku zveřejněném v Parlamentním zpravodaji. Se svými kolegy přitom kličky založené na odstupování od smluv hojně využíval.

BOX:
Spojené království Jedním z nejúspěšnějších nabyvatelů půdy od státu je Petr Krogman z Prahy, šéf představenstva akciové společnosti Spojené farmy, sdružující zemědělské podniky z Děčínska, Liberecka, Českolipska, Litoměřicka a Chebska. Majetkově provázané farmy hospodaří dohromady asi na 16 tisících hektarech. Krogman, který figuruje v jejich orgánech, získal přímo na sebe od státu už téměř 2700 hektarů. V celé republice je druhým nejaktivnějším kupujícím. Činí se také jeho společníci: Kamil Toman, který zatím zprivatizoval přes dva tisíce hektarů, a Lubor Kitzler s více než 1500 hektary. Když se sečtou pozemky, které pořídili také jejich manželky a další lidé z vedení spřátelených farem, převyšuje celková plocha už deset tisíc hektarů. V čele žebříčku nejzdatnějších privatizátorů státní půdy je spekulant s pozemky Lukáš Plechatý z Liberce, který získal přes 3170 hektarů. A zatímco stát mu je na jedné straně lacino prodal, později některé – ale už za úplně jinou cenu – zpět vykupuje pro stavbu nových silnic. Kupříkladu šéf Agro Měřín Gabriel Večeřa, který se při takzvaném zvláštním režimu dostal k lukrativním parcelám v pražské Uhříněvsi, vlastní 831 odstátněných hektarů. Na 450 hektarů půdy při privatizaci dosáhl Václav Benedikt, jenž rovněž těžil ze zvláštního režimu, kdy úředníci přihráli atraktivní pozemky vyvoleným restituentům s nakoupenými nároky. Hlavně po lukrativních parcelách pro stavební účely šel realitní magnát Miloš Červenka, který od Pozemkového fondu získal přes 170 hektarů. Údaje o vlastnictví pocházejí z katastru nemovitostí, na písemný dotaz je po zaslání jmen a identifikátorů jednotlivých kupujících poskytl i Pozemkový fond.

BOX:
Hlavní změny - Posílí se pozice současných nájemců půdy.
- Kupujícímu už nepostačí vlastnit deset hektarů půdy v příslušném katastrálním území, ale nově musí i prokázat, že 36 měsíců hospodaří.
- Zemědělec bude mít přednostní právo na odkoupení 70 procent z pronajaté výměry, zatímco dosud platí přednost pro 70 procent pozemků nabídnutých k prodeji. Maximálně může takto získat 500 hektarů (další půdu může nakupovat v soutěži s ostatními zájemci).
- Kauci, která zamezuje spekulacím při prodeji, nebudou muset skládat zemědělci s přednostním právem. Kauce se bude skládat až při vyhlášení výzvy.

Pramen: návrh novely zákona o prodeji státní půdy předkládané MZe

BOX:
Jak daleko je privatizace 420 tisíc hektarů – dosud prodáno
250 tisíc hektarů – zbývá privatizovat
50 až 60 tisíc hektarů – roční prodej
Pramen: Pozemkový fond

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče