Povodí Vltavy hrozí žaloba

15. května 2006, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
15. května 2006, 00:00

ASOCIACE HYDROENERGETIKŮ: Povodí Vltavy vkládá příliš peněz do ziskových projektů a málo do údržby řek. Škody při nedávných povodních proto byly zbytečně velké. Tvrdí to majitelé soukromých vodních elektráren. Kritizují také, že jim je státní podnik nerovnou konkurencí.

ASOCIACE HYDROENERGETIKŮ: Povodí Vltavy vkládá příliš peněz do ziskových projektů a málo do údržby řek. Škody při nedávných povodních proto byly zbytečně velké. Tvrdí to majitelé soukromých vodních elektráren. Kritizují také, že jim je státní podnik nerovnou konkurencí.

Škody při letošních povodních mohly být podstatně menší. Stačilo, aby státní podnik Povodí Vltavy investoval více peněz na úpravu říčních koryt. Říkají to představitelé Asociace hydroenergetiků, která sdružuje podnikatele vlastnící malé vodní elektrárny. „Povodí ale raději dává státní dotace do podnikatelských projektů. Například v roce 2004 šlo z celkové částky 157 milionů korun celých 120 milionů na ziskové stavby. Kdyby za ty peníze koupili třeba sací bagr a podvodní buldozer, mohli vyčistit dno Lužnice. Povodeň by pak neměla tak tragické následky,“ tvrdí zástupce asociace, který si nepřál být jmenován.

Správa koryt řek je přitom hlavním úkolem státního podniku. Ziskové projekty, jakými jsou třeba výstavby vodních elektráren, mají být jen jednou z mnoha doplňkových aktivit. Vedoucí personálního úseku Povodí Vltavy Jan Mlejnek ale upozorňuje na to, že někde firma peníze získat musí. „Státní podniky Povodí nejsou přímo napojeny na státní rozpočet. Proto musí svou činností směřovat k souladu mezi potřebou a tvorbou finančních zdrojů,“ konstatuje Mlejnek.

S tím souhlasí i ministerstvo zemědělství, pod které státní podnik spadá. Podle mluvčího ministerstva Tomáše Loskota získává povodí peníze třemi cestami. Ze státních dotací, z plateb za odběr vody a právě ze ziskových projektů. „Výroba elektrické energie se jeví jako nejvhodnější a je v zájmu státu, aby tak byly získávány efektivní prostředky,“ míní Loskot.

Soukromí majitelé vodních elektráren jsou ale přesvědčeni, že Povodí Vltavy kvůli komerčním aktivitám správu toků zanedbalo. Proto zvažují, že podají na státní podnik trestní oznámení pro obecné ohrožení.

ORLÍK JEN NAPOLOVIC

Kromě nedostatečné prevence při správě řek vyčítají hydroenergetici Povodí Vltavy i to, že údajně včas nereagovalo na zprávy o množství sněhu na horách. „Vltavská kaskáda dokáže pojmout 900 milionů metrů krychlových vody. Kdyby byly nádrže vypuštěné, mohla zadržet prakticky celou povodeň. Orlík a Lipno ale byly před povodní upuštěny jen na polovinu a ostatní nádrže zůstaly dokonce zcela napuštěny. Byly nastaveny na plný zisk, protože vyšší hladina znamená vyšší produkci energie,“ tvrdí zástupce soukromníků.

Povodí Vltavy odkazuje k tomu, že správnost postupu se z příkazu vlády zatím stále prověřuje. „Vyhodnocení jiných teoreticky možných variant manipulací na vodních dílech Vltavské kaskády během povodně bude provedeno v Projektu vyhodnocení povodně, který má být ukončen v říjnu 2006,“ konstatuje Jan Mlejnek.

K práci povodí mají výhrady i některé obce. „Společnost má u nás velké stavby, ale protipovodňová opatření jsme museli financovat ze svých zdrojů. Snažíme se teď firmu přimět, aby zjednala nápravu,“ říká Petr Fous, starosta obce Hořín u Mělníka. „Naše obec patřila mezi nejpostiženější už při povodních v roce 2002. A letos znovu,“ dodává.

KDO MÁ VÝHODU?

Investice Povodí Vltavy do výstavby nových vodních elektráren nevadí podnikatelům jen kvůli povodním. Dlouhodobě také kritizují, že státem podporovaný podnik je jim vlastně nerovnou konkurencí. „To se to podniká za státní dotace!“ zlobí se zástupce Asociace hydroenergetiků. Ta proto navrhuje, aby byly státní firmy z provozu malých vodních elektráren úplně vyloučeny. Ministerstvo zemědělství však tuto možnost jednoznačně odmítá. Podle Jana Mlejnka z Povodí Vltavy mají dokonce konkurenční výhodu naopak sami soukromníci, kteří se nemusejí podílet na údržbě řek.

S případným trestním oznámením hydroenergetici zřejmě počkají až na výsledek vládní zprávy o povodních. Ať už se ale aktuální spor o postup při záplavách rozuzlí jakkoli, napjatá situace mezi soukromníky a státním Povodím se kvůli dlouhodobým rozepřím zřejmě jen tak neuvolní.

SOUKROMNÍCI HLÁSÍ JEN MALÉ ŠKODY Letošní povodeň zasáhla v regionu Vltavy přibližně 30 soukromých elektráren. Podle jejich provozovatelů ale naštěstí nejsou škody příliš velké. Většina majitelů totiž stačila elektrárny proti povodni včas zabezpečit. Elektrárny jsou navíc na povodně samozřejmě dlouhodobě připraveny, protože se s možností živelní pohromy počítá už při jejich výstavbě. Celkově v rámci celé České republiky způsobily letos povodně škody za 5,5 miliard korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče