Povinnost odvádět pojistné voda neodplavila

23. září 2002, 00:00 - Antonín Daněk, Jiří Glet, Všeobecná zdravotní pojišťovna
23. září 2002, 00:00

Plátce musí za neplacené volno platit sám, o prominutí penále žádat Záchranné práce a obnova po povodních do jisté míry odsouvají spoustu věcí stranou. Týká se to i povinných odvodů, třeba na zdravotní pojištění. Je nepochybné, že mnoho postižených nemělo ani myšlenky na odvody, když jim šlo o životy.

Plátce musí za neplacené volno platit sám, o prominutí penále žádat

Záchranné práce a obnova po povodních do jisté míry odsouvají spoustu věcí stranou. Týká se to i povinných odvodů, třeba na zdravotní pojištění.

Je nepochybné, že mnoho postižených nemělo ani myšlenky na odvody, když jim šlo o životy. Nemohli do zaměstnání a zaměstnavatel jim umožnil zvládnout krizovou situaci udělením pracovního volna hrazeného nebo čerpali tzv. neplacené volno. Určitě spousta plátců měla a má možná stále potíže se zaplacením zákonného pojištění včas a ve správné výši. Postupem doby se dostanou do situace, ve které budou moci řešit placení pojistného z titulu poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno) atp.

Neplacené volno - výpočet pojistného

Jestliže ve smyslu ustanovení § 3 odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, trvá pracovní volno bez náhrady příjmu kratší dobu než celý kalendářní měsíc, připočte se v příslušném měsíci k úhrnu příjmů, započitatelných do vyměřovacího základu, za každý kalendářní den trvání pracovního volna bez náhrady příjmu poměrná část minimální mzdy, připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Jednu třetinu pojistného z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu platí v každém případě zaměstnanec, úhrada zbývajících dvou třetin (hrazených zaměstnavatelem) je předmětem dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, stvrzené písemnou smlouvou. Ve smyslu právních předpisů, platných ve zdravotním pojištění, jsou někteří zaměstnanci vyňati z povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v případě poskytnutí neplaceného volna. Jedná se například o zaměstnance, kteří: jsou osobou, za kterou je plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc stát nepodléhají povinnosti odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu (např. osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku apod.) vykonávají veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a vydokladují, že v příslušném měsíci za ně tento subjekt platí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu a další.

Typické příklady z praxe

V důsledku povodní se zaměstnanec nedostal po dobu jednoho či několika dnů do zaměstnání, a to ať již z důvodu, že sídlo zaměstnavatele bylo zatopeno nebo nefungovala doprava do zaměstnání atd. Pokud zaměstnanec takto zameškanou dobu napracuje nebo tuto dobu pokryje řádnou dovolenou, nekvalifikuje se toto období jako pracovní volno bez náhrady příjmu a k vyměřovacímu základu se žádná další položka nepřipočítává. V ostatních případech se k úhrnu zúčtovaných příjmů připočítává částka ve vazbě na minimální vyměřovací základ a počet kalendářních dnů čerpání neplaceného volna. Velmi častým případem čerpání neplaceného volna ze strany zaměstnance je odstraňování následků záplav na jeho osobním majetku, přičemž za tuto práci nepobírá odměnu. V těchto případech zaměstnanec odvádí pojistné v součtu úhrnu zúčtovaných příjmů (hrubá mzda za dobu, kdy zaměstnanec skutečně pracoval) a pojistného vypočteného z minimální mzdy poměrnou částí za dobu, kdy zaměstnanec čerpal pracovní volno bez náhrady příjmu. V souvislosti s odstraňováním následků povodní mohou nastat i situace, kdy zaměstnanec vypomáhá na jiném místě než u svého zaměstnavatele. Tato výpomoc může mít povahu pracovního vztahu podle zákoníku práce, nebo je řešena jiným způsobem. Jestliže má vypomáhající zaměstnanec založen pracovní vztah podle zákoníku práce a z takového vztahu plyne účast na nemocenském pojištění, jde o zaměstnání a z tohoto příjmu se pak odvádí pojistné běžným způsobem. Pokud odvede tento (vedlejší) zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), a tuto skutečnost vypomáhající zaměstnanec doloží svému původnímu (hlavnímu) zaměstnavateli, neodvádí se v tomto (hlavním) zaměstnání pojistné za dobu poskytnutého neplaceného volna. Zcela jiná je však varianta, kdy zaměstnanec čerpá u svého zaměstnavatele pracovní volno s náhradou příjmu. Pojistné na zdravotní pojištění z takto zúčtované náhrady mzdy se odvádí bez ohledu na důvod čerpání tohoto volna a rovněž není rozhodující, proč byla taková náhrada mzdy poskytnuta. Při výpočtu a odvodu pojistného musí být i v tomto případě, až na zákonné výjimky, respektována povinnost placení pojistného z minimálního vyměřovacího základu.

Placení pojistného bez tvrdosti

V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění jednotlivými skupinami plátců, tj. zaměstnavateli, osobami samostně výdělečně činnými a osobami bez zdanitelných příjmů, je zapotřebí vycházet z platné právní úpravy, a to zejména ze zák. č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb. Stávající právní úprava neumožňuje prominutí placení pojistného (zálohy na pojistné) nebo odklad platby. Jestliže plátce pojistného svoji zákonnou povinnost nesplní, tj. buď nezaplatí pojistné (zálohu na pojistné) nebo toto pojistné zaplatí opožděně, popřípadě v nižší částce, vznikne tomuto plátci penále. Jaký postup má v takovém případě plátce zvolit? I za stávající situace musí plátce pojistného postupovat v souladu s platnou právní úpravou. T ato umožňuje plátci podat žádost o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. Zdravotní pojišťovny budou muset vzít v úvahu skutečnost, že plátci v mnoha případech objektivně nemohli příslušné pojistné platit (zálohy na pojistné), neboť nefungovala doprava, zaplaveny byly účtárny, banky, pošty apod. V rámci urychlení rozhodovacího řízení zdravotní pojišťovny nebo jejího Rozhodčího orgánu o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti je vhodné, aby žadatel ke své písemné žádosti přiložil doklady o postižení povodní, například potvrzení od městského, obecního či okresního úřadu, Policie ČR, krizového štábu apod. Lze předpokládat, že žádostem o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti, vzniklého v důsledku povodní, bude vyhověno za předpokladu úhrady dlužného pojistného v plné výši.

Bez zápočtu

Neplacené volno, poskytnuté pouze po část kalendářního dne, se nepřipočítává.

Nové rozhodování o penále

Nové rozhodování o penále Ve smyslu novely č. 176/2002 Sb., účinné od 1. 7. 2002, rozhodují o odstranění tvrdosti u penále do 20 000 Kč základní články zdravotních pojišťoven, u penále převyšujícího 20 000 Kč rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny.

Výjimka v krizi

Vypomáhající zaměstnanec však nemusí mít založen pracovní vztah podle zákoníku práce, nýbrž může za tuto práci pobírat od krizového štábu, obce apod. odměnu podle § 35 odst. 3 zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento vztah nezakládá účast na nemocenském pojištění, nejedná se tudíž o zaměstnání a pojistné se z této odměny neodvádí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče