Pověsil své jméno na ramínka

21. listopadu 2008, 00:00 - Marcela Honsová
21. listopadu 2008, 00:00

Stačilo mu šestnáct let, aby předehnal tradiční tuzemské výrobce pánské konfekce.

Do značky, která kopíruje jeho příjmení, se dnes oblékají manažeři i majitelé firem. V poslední době Ladislav Blažek rozšiřuje prodejní síť i v zahraničí.

Na rozdíl od mnoha českých podnikatelů tvrdí, že už v začátcích společnosti měl dnešní vizi významného módního domu. Prosperita vlastní firmy ho nezaskočila, ani nepřekvapila. Nabízí se tak srovnání s jeho zákazníky. On i oni reprezentují úspěšné muže, k jejichž běžnému dni patří pánský oblek. Ladislav Blažek jich má v šatníku dvě desítky, samozřejmě značky Blažek.

„Jinou značku ve skříni opravdu nemám. Od konkurence vlastním jenom košile, džíny a kravaty. Každou sezonu tak deset obleků obměním. Může se mi stát, že oblíbený oblek nosím i dva roky, ale to jde vždy o dobrý střih a materiál. Jedno bez druhého nemůže fungovat, abych se dobře cítil,“ míní čtyřicetiletý byznysmen. A podle tohoto vzoru prý sestavují jeho spolupracovníci i jednotlivé kolekce.

Naštěstí pro zákazníky nastal v posledních dvou letech ve světě ústup od trendu časté obměny oblečení. Výrobce kalkuloval s tím, že klient oblek po ušpinění vyhodí a koupí nový. Proto si například tuzemské čistírny nechávaly podepisovat potvrzení, že šaty přijímají bez záruky na konečném tvaru.

„Lidé dospěli k tomu, že i když je to cenově dostupné, stojí je dost úsilí, času i peněz cokoli koupit. Musí si oblečení vyzkoušet, sladit, a tak chtějí mít kvalitní základ a ten obměňovat,“ vysvětluje Blažek s tím, že tento přístup firmě vyhovuje. „Nikdy jsme na podobnou hru nepřistoupili, ale přesto jsme nyní zareagovali a velmi výrazně zvedli kvalitu zpracování i tkanin.“

Příležitost byla vidět, nebylo to složité

Podnikat začínal v době, kdy byl ještě studentem Českého vysokého učení technického v Praze. Oblek nosil maximálně na zkoušky a na strojírenské veletrhy, kde si přivydělával. Jinak stejně jako jeho vrstevníci fandil spíš džínám. Přesto si uvědomoval, že šatník mužů se nevyhne obdobné přestavbě jako jejich vozy či domy.

„Viděl jsem na veletrzích kontrast mezi oblečením zahraničních a tuzemských obchodníků. Pro domácí scénu to vypadalo velmi minusově. Příležitost byla zřejmá, nebylo to až tak složité. Bylo jasné, že pánské oděvy se budou rozvíjet včetně zajímavých obchodních příležitostí,“ vzpomíná na začátky v devadesátých letech Blažek, kdy se rozhodl své organizační schopnosti nasměrovat mimo strojírenský obor.

Přiznává, že nemá grafické či designérské vlohy. Baví ho ovšem organizovat a řídit. „Myslím si, že tohle umím a člověk by měl dělat to, co ovládá. Navíc, co má člověk rád, může dělat dobře,“ uvažuje a přiznává, že by nevydržel sedět celý den v práci u stolu. „Kdybych měl být upřímný, tak podnikat jsem začal, abych si mohl organizovat život podle svých představ. Ať už jde o pracovní či soukromý čas. Jsem schopen nést odpovědnost za vlastní osud a vše, co se kolem děje.“

Šel proti trendu a neschovával se za cizí značku

BLAŽEK PRAHA

Počet zaměstnanců: 190

Odhadovaný obrat v letošním roce: 420 milionů korun

Podejny v Česku: devět v Praze, po dvou v Brně a Ostravě, po jedné ve Zlíně, Hradci Králové, Plzni, Olomouci, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Liberci, Pardubicích a Teplicích

Prodejny na Slovensku: v Bratislavě, Košicích a Bánské Bystrici

Prodejny v Polsku: v Krakově a Wroclavi

Sortiment: formální i neformální pánská móda, obleky, košile, svetry, kravaty, bundy, pláště, pola, texasky, spodní prádlo, kožené módní doplňky – opasky, peněženky

Firmu zakládal v roce 1992 se dvěma zaměstnanci. Postupně si našel zkušený tým lidí – designéry, technology i krejčí – a využil tehdejší výrobní kapacity textilních firem, které už za socialismu šily pro módní domy západní Evropy. Dnes se nad první kolekcí, která obsahovala 40 modelů, usmívá, protože v současné době dodává společnost na trh ročně dvě kolekce po 400 až 500 modelech. Ale první pánské obleky odpovídaly možnostem začínající firmy i jejím financím.

Zatímco většina tuzemských módních tvůrců se koncem 20. století vydávala za cizince a vymýšlela exoticky znějící značky, Blažek už tenkrát postavil firmu na vlastním jméně. Stejnou cestou šel snad jenom ještě Koutný v Prostějově. Jinak byli módní tvůrci v Česku přesvědčeni, že chtějí-li prorazit na domácím trhu, musí zákazníkům nabídnout značky znějící například jako Pietro Fillipi, Bushman, Bernhardt, Kenvelo, William & Delvin, Bene a další.

„Česká značka mohla být možná handicapem zpočátku, ale dnes už je to spíše výhoda. Na rodové jméno dobře reagují hlavně zahraniční partneři. Pro ně je to známka, že se majitel neschovává,“ vysvětluje Blažek a vzpomíná, že jeho děda byl obuvníkem na Starém Městě, a tak i jemu přišlo normální v duchu rodové tradice dát své jméno do firemního štítu. I když jej od názvu firmy podle jeho příjmení někteří odrazovali, ale spíš proto, že Češi za socialismu něčemu takovému odvykli.

„Komunistická doba z lidí dostala tuhle myšlenku, že by se něco mohlo jmenovat po někom, ale v západní Evropě to bylo běžné. Chtěl jsem ovlivnit svůj osud a tohle bylo to správné rozhodnutí i v tom, že vlastní jméno ve firmě je zavazující,“ míní Blažek, který ovšem dnes své příjmení vnímá více jako značku.

Není klasický podnikatel v textilu

„V Česku se mění struktura a filozofie podnikání v textilním průmyslu a Blažek je důkazem toho, že je nová koncepce životaschopná. Textilní firmy zaměstnávající tisíce lidí totiž pomalu končí a on je novodobý podnikatel, který může jít příkladem ostatním, jak se přizpůsobit současným podmínkám,“ míní výkonný ředitel Asociace textilního, oděvního, kožedělného průmyslu Jiří Kohoutek.

Blažek šel od začátku cestou, že bude pánské oblečení své značky vyvíjet, ale samotné ušití už zadá, ovšem s materiálem, který si sám sežene. Nemá vlastní výrobní kapacity, zato stovku partnerů po celém světě. Tvrdí, že hledá jak materiál, tak jeho zpracování co nejvýhodnější pro zákazníka z hlediska ceny, kvality a termínu dodání. „V Česku už nespolupracujeme s žádným výrobcem látek, 70 procent produkce vyrábíme v Evropské unii,“ prozrazuje majitel módního domu.

Dva zlomy: profesní oděvy a vlastní obchody

Koncem 90. let se firma rozhodla zúročit své know-how v oblasti pánských obleků a rozšířila sortiment o takzvané profesní pracovní oblečení, které nabízí firmám. Obchodním společnostem, bankám, týmům pracujícím na veletrzích dodává pro střední management klasické obleky. Mezi jejími zákazníky je například Česká pošta, pro policisty zase dělá outdoorové oblečení – sportovní kalhoty a bundy. Firemní neboli korporátní oblečení tvoří méně než dvacet procent obratu, což letos představuje sto milionů korun. Celkový obrat letos dosáhne 420 milionů korun.

„Důležitým momentem pro firmu bylo v roce 1998 rozhodnutí, že půjdeme cestou vlastních prodejen. Původně jsem chtěl vytvořit módní značku, módní dům, který bude kolekce nabízet dalším obchodním firmám, ale nákupčí vybírali kolekce příliš konzervativně a na nové trendy se dívali nedůvěřivě, opatrně. Navíc začaly být problémy s placením a ve Zlíně a Hradci Králové se otevřela nová obchodní střediska, která nám nabídla své prostory,“ vzpomíná na podstatný zlom ve vývoji a směřování firmy její majitel.

Vlastní prodejny se ukázaly jako dobrý nápad. Posledních osm let dává Blažek veškerý volný kapitál na vybudování obchodní sítě. Z 98 procent lze dnes koupit kolekce Blažek pouze ve firemních prodejnách, které sídlí hlavně v obchodních centrech. „Teď v listopadu postupně otevíráme prodejny v Liberci, na pražských Arkádách Pankrác, v Pardubicích a Teplicích,“ prozrazuje Blažek, který tak bude mít v Česku 22 prodejen. Další dvě otevřel v Polsku a tři na Slovensku. „Do roku 2010 chceme zprovoznit dalších šest prodejen,“ dodává podnikatel. Cena módních obleků se v tuzemských prodejnách pohybuje do 12 tisíc korun, obleky pro firemní zákazníky jsou tak o 30 procent levnější.

Pivní typy si u nás nevyberou

V době předsednictví Česka Evropské unii budou dostávat účastníci jednání kravaty a šátky od firmy Blažek. Symbolicky tak rozšíří klienty společnosti, jimiž jsou především vysokoškoláci od třiceti let. Zákaznický klub dnes čítá 50 tisíc mužů, jsou mezi nimi manažeři a majitelé firem. S vlastníkem módního domu Blažek se mohou setkat třeba ve zkušební kabince, kam si chodí i on vybírat oblečení.

„Potřebuji totiž prodloužit kalhoty a krejčovská úprava je součástí našich služeb, a pak také v kabince nejlíp zjistím, že by bylo vhodnější dát zrcadlo na druhou stranu nebo přidat dva háčky a židličku, aby se klient cítil komfortně. Pro mě je lepší poznat prodejnu i ze strany zákazníka a promluvit s personálem,“ usmívá se Blažek s tím, že prodavačky výrazně rozhodují o úspěchu kolekce.

To ale neznamená, že střih a materiál nejsou podstatné. Například než koupí látky, zkoušejí je v laboratořích, jak reagují po praní, žehlení, jak pevná a kvalitní je příze. Obleky značky Blažek upřednostňují klasickou eleganci. „Bohužel pivní typy se u nás neobléknou,“ míní Blažek. I on sám je sportovní typ, mezi jeho hobby patří lyžování a golf. Někdy sebou bere i své tři dcery ve věku dva, šest a šestnáct let. „Vždy jsem si našel čas pro koníčky, potřebuji sport, pomáhá mi vyčistit si hlavu a odreagovat se. Podnikání jsem nikdy nebral tak, že musím být dvacet hodin v práci.“

Blažek plánuje expandovat do dalších zemí střední Evropy. Začíná Slovenskem a Polskem, namířeno má do Maďarska, Bulharska, Rumunska, Ukrajiny a Ruska. „Jsem toho názoru, že až budeme v Česku jedni z nejlepších, pak teprve se dá jít dál.“

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče