Pouhý předvolební manévr

17. března 2010, 16:52 - Luděk Bednář
17. března 2010, 16:52

Dle většiny manažerů plány Jiřího Paroubka nepovedou k nižším cenám za služby

Myslíte si, že plány Jiřího Paroubka na větší regulaci dominantních firem povedou k nižším cenám bankovních poplatků, elektřiny, plynu, vody a ostatních klíčových služeb?

  • Ano 8,6 %
  • Ne 85,9 %
  • Nevím 5,5 %

ČSSD chce obnovit regulaci cen v energetice, plynárenství, vodárenství, telekomunikacích či v bankovnictví, prohlásil 13. března na programové konferenci strany v Teplicích její šéf Jiří Paroubek. Ve všech těchto oborech sice určitá státní regulace existuje, ale dle něj není dostatečná. S tímto záměrem ČSSD nesouhlasí 85,9 procenta manažerů.
Patří k nim i tento respondent: „Každá cenová regulace znamená vyšší celospolečenské náklady na služby a komodity. Snížení cen regulací bude buď jen krátkodobé, nebo bude uhrazeno na úkor jiných segmentů trhu. Výsledný dlouhodobý cenový agregát proto bude vždy vyšší než bez regulace.“ Podobně vyznívá i další záporná odpověď: „Jak dokáže úředník kvalifikovaně posoudit správnou hranici rentability? Administrativně sice lze krátkodobě poplatky snížit, ale zpravidla to zhorší kvalitu služeb, protože firmy budou muset omezit náklady a investice. Za socialismu se takto regulovalo vše a výsledky jsme viděli. Nadměrná regulace povede jen ke vzniku ztrátových odvětví, která budou vyžadovat státní dotace. Jedinou cestou k udržení rovnováhy na trhu je rozbít monopoly, zvýšit konkurenci, respektive ji umožnit, a zamezit kartelovým dohodám, nebo-li je přísně postihovat.“
Kladně ani záporně nedokáže odpovědět další manažer: „To je věčný problém regulace. Odpověď nemůže být jednoznačná, protože výsledek závisí na konkrétních podmínkách.“
Jasná je další záporná odpověď: „Každá regulace časem vede k nižší flexibilitě trhu a k poklesu konkurenceschopnosti a efektivity práce. Dříve nebo později je výsledkem omezení nabídky a zvýšení cen.“
Opačné stanovisko zaujímá tento respondent: „V určitých věcech nabízí Jiří Paroubek rozumná řešení. To, co si v České republice dlouhodobě dovolují především banky, je v poslední době téměř skandální. Žádné české banky však již delší dobu neexistují. Mají sice české názvy, ale jsou to dcery velkých bank převážně z Evropské unie. Ve státech ,staré‘ EU si však nedovolí vybírat například poplatky za imaginární služby nebo za ty, které jsou pro banky samozřejmostí a bez nichž ani prakticky nelze zahájit žádné další bankovní transakce – například absurdní poplatek za vklad majitele na vlastní účet, který má v sazebníku většina tuzemských bank. ,Neviditelná ruka trhu‘ nic nezmůže. Z praxe vyplývá, že se ani vyspělé tržní ekonomiky, například USA, bez regulace bankovního podnikání neobejdou. V České republice je situace o to horší, že bankovnictví ustrnulo na úrovni Rakouska-Uherska. Provádí téměř výhradně bezrizikové pasivní obchody a vybírání poplatků, což je také činnost bez rizika. Tradiční a běžná součást bankovních služeb v EU – investiční bankovnictví – není v ČR na přepážkách bank klientům – s výjimkou několika privátních – dostupná. Banky neumějí prodávat a držet klientům ani portfoliové investice ve zlatě – například formou nákupu či prodeje zlatých mincí. Není divu, protože je k tomu nic nenutí. Jen zvýší poplatky a klienti jsou vůči jejich chování bezmocní. Stejná regulace je nutná pro firmy v oblasti služeb, které se staly přirozenými monopoly na trhu.
Smutné především je, že se v poslední době česká pravice v čele s ODS vytratila nebo se někam schovává. Jinak nelze pochopit, proč tyto recepty v předvolební době nepředkládá. A nedělá-li pravice nic, nabízí logicky prostor agilní levici v čele s Jiřím Paroubkem. Umí-li Paroubek lépe počítat než česká pravice, pak se nedivme, že vyhraje volby a bude vládnout.“
Záporně odpovídá jiný manažer. „I kdyby regulaci prováděli nositelé Nobelovy ceny za ekonomii, její dopad na maloobchodní ceny by byl sporný a vliv na tržní hodnotu významných firem negativní. V reálném tuzemském světě se rizika ještě zvyšují.“
Jednoznačně záporná je i následující odpověď: „Jakákoli regulace nestátních subjektů, které podnikají za účelem zisku, je pouhým předvolebním manévrem, který se projeví jen v ceně služby na jiném místě. Budeme sice možná platit méně například za odebranou kilowatthodinu, ale více za pronájem elektroměru. Jediná možná regulace je trh a konkurence. Tedy uvolnění celoevropského trhu s elektřinou, plynem, vodou a dalšími službami pro domácnosti. Stejně jako to bylo s mobilními operátory.“

Odpovídalo 163 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče