Poučíme se ze sopky?

01. června 2010, 02:00 - Jan Němec
01. června 2010, 02:00

Erupce islandského vulkánu Eyjafjallajökull, která v dubnu na několik dní zcela ochromila leteckou dopravu v Evropě, prozatím skončila. Vyhráno ještě není; podle expertů se může sopka kdykoliv probudit znovu a znepříjemňovat nám život klidně i několik let. I tak ale zkušenost s Eyjafjallajökull přinesla několik zajímavých zjištění.

Prvním, nepříliš překvapivým zjištěním byla míra závislosti evropských zemí na letecké dopravě. Za několik dní se ztráty v letectví a cestovním ruchu vyšplhaly na několik miliard dolarů, a to v sobě nezahrnují další ztráty nepřímé, vzniklé například zpožděním leteckých zásilek. Raději ani nedomýšlet, jaké škody by způsobilo soptění třeba měsíc v kuse.

Vedle toho sopka potvrdila, jak ohebná jsou pravidla Evropské unie. Ta mimo jiné zakazují členským státům takzvanou veřejnou podporu, tedy pomoc soukromým firmám z veřejných peněz. Toto pravidlo má zabránit deformování hospodářské soutěže. Podobně jako třeba Maastrichtská kritéria, i tento zákaz však evropští politici při prvním náznaku krize hodili za hlavu. Stačilo, aby aerolinky vyčíslily škody na dvě miliardy, a Evropská komise promptně povolila státům ztráty kompenzovat. Nezůstalo pochopitelně u aerolinek. „Když letecké firmy, proč ne my?“ řekli si majitelé cestovních kanceláří či hotelů a přihlásili se o kompenzaci ztrát také. Politici tím dali návod i dalším firmám: Proč se pojišťovat proti riziku, proč vytvářet v lepších časech rezervy, když vás z problémů vytáhnou veřejné rozpočty? Bylo by ale naivní očekávat, že se stejné firmy, které obdrží „sopečné kompenzace“, za rok či dva přijdou ochotně podělit i o své zisky a přisypou do společné kasy něco nad rámec odváděných daní.

Posledním vzkazem, který sopečný popílek přinesl Evropě, je potvrzení nevyzpytatelnosti přírody. Pro plánovače z Bruselu, kteří chtějí ovlivňovat oteplování klimatu na desítky let dopředu s přesností na desetinky stupně, musela být bezmocnost proti sopce šokující. Dalo by se očekávat, že se z kalamity poučí a přestanou se snažit poroučet větru a dešti. Jenže už následující dny prokázaly, jak je podobné očekávání scestné. A tak třeba v Česku poslanci schválili zákon o zvýšení podílu biosložky v pohonných hmotách. Prý se díky tomu sníží emise a zpomalí oteplování. Zbývá už jen schválit zákon, který Eyjafjallajökullu zakáže soptit.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Ceny volání v České republice, Německu, Polsku a u dalších sousedů
Co je dobré vědět o základní daňové slevě?
Co je dobré vědět o exekucích? 2. díl: dědictví, společné jmění manželů a rozvod
Jaké je zadlužení českých domácností?
Nejzadluženější státy světa
Auta
Bentley Continental GT Galene Edition je silniční jachta…
Suzuki Swift Sport nové generace se ukazuje na prvním obrázku. Atmosféra je minulostí
Jaguar XJR575: Nejrychlejší verze modelu XJ v historii zvládne až 300 km/h
BMW slaví 40. let řady 7 výroční edicí. Vznikne pouze 200 exemplářů
Test ojetiny: Ford Mondeo je už v letech a nabídka pěkných aut se zmenšuje
Technologie
Threadrippery budou nakonec bez chladiče. Možná jich nebude dost a další informace
Opera 48 developer přidává snímání webů. Nezvládne ale vyfotit celou stránku
Telegram 4.2 nabízí přepracovaný editor fotografií a samozničení multimédií po zobrazení
Které funkce budou odebrány z Windows 10 Fall Creators Update?
Seagate se vrací na trh běžných SSD, s diskem Nytro 141 pro PC, NAS a levné servery
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít