Poučíme se ze sopky?

01. června 2010, 02:00 - Jan Němec
01. června 2010, 02:00

Erupce islandského vulkánu Eyjafjallajökull, která v dubnu na několik dní zcela ochromila leteckou dopravu v Evropě, prozatím skončila. Vyhráno ještě není; podle expertů se může sopka kdykoliv probudit znovu a znepříjemňovat nám život klidně i několik let. I tak ale zkušenost s Eyjafjallajökull přinesla několik zajímavých zjištění.

Prvním, nepříliš překvapivým zjištěním byla míra závislosti evropských zemí na letecké dopravě. Za několik dní se ztráty v letectví a cestovním ruchu vyšplhaly na několik miliard dolarů, a to v sobě nezahrnují další ztráty nepřímé, vzniklé například zpožděním leteckých zásilek. Raději ani nedomýšlet, jaké škody by způsobilo soptění třeba měsíc v kuse.

Vedle toho sopka potvrdila, jak ohebná jsou pravidla Evropské unie. Ta mimo jiné zakazují členským státům takzvanou veřejnou podporu, tedy pomoc soukromým firmám z veřejných peněz. Toto pravidlo má zabránit deformování hospodářské soutěže. Podobně jako třeba Maastrichtská kritéria, i tento zákaz však evropští politici při prvním náznaku krize hodili za hlavu. Stačilo, aby aerolinky vyčíslily škody na dvě miliardy, a Evropská komise promptně povolila státům ztráty kompenzovat. Nezůstalo pochopitelně u aerolinek. „Když letecké firmy, proč ne my?“ řekli si majitelé cestovních kanceláří či hotelů a přihlásili se o kompenzaci ztrát také. Politici tím dali návod i dalším firmám: Proč se pojišťovat proti riziku, proč vytvářet v lepších časech rezervy, když vás z problémů vytáhnou veřejné rozpočty? Bylo by ale naivní očekávat, že se stejné firmy, které obdrží „sopečné kompenzace“, za rok či dva přijdou ochotně podělit i o své zisky a přisypou do společné kasy něco nad rámec odváděných daní.

Posledním vzkazem, který sopečný popílek přinesl Evropě, je potvrzení nevyzpytatelnosti přírody. Pro plánovače z Bruselu, kteří chtějí ovlivňovat oteplování klimatu na desítky let dopředu s přesností na desetinky stupně, musela být bezmocnost proti sopce šokující. Dalo by se očekávat, že se z kalamity poučí a přestanou se snažit poroučet větru a dešti. Jenže už následující dny prokázaly, jak je podobné očekávání scestné. A tak třeba v Česku poslanci schválili zákon o zvýšení podílu biosložky v pohonných hmotách. Prý se díky tomu sníží emise a zpomalí oteplování. Zbývá už jen schválit zákon, který Eyjafjallajökullu zakáže soptit.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče