Poučíme se ze sopky?

01. června 2010, 02:00 - Jan Němec
01. června 2010, 02:00

Erupce islandského vulkánu Eyjafjallajökull, která v dubnu na několik dní zcela ochromila leteckou dopravu v Evropě, prozatím skončila. Vyhráno ještě není; podle expertů se může sopka kdykoliv probudit znovu a znepříjemňovat nám život klidně i několik let. I tak ale zkušenost s Eyjafjallajökull přinesla několik zajímavých zjištění.

Prvním, nepříliš překvapivým zjištěním byla míra závislosti evropských zemí na letecké dopravě. Za několik dní se ztráty v letectví a cestovním ruchu vyšplhaly na několik miliard dolarů, a to v sobě nezahrnují další ztráty nepřímé, vzniklé například zpožděním leteckých zásilek. Raději ani nedomýšlet, jaké škody by způsobilo soptění třeba měsíc v kuse.

Vedle toho sopka potvrdila, jak ohebná jsou pravidla Evropské unie. Ta mimo jiné zakazují členským státům takzvanou veřejnou podporu, tedy pomoc soukromým firmám z veřejných peněz. Toto pravidlo má zabránit deformování hospodářské soutěže. Podobně jako třeba Maastrichtská kritéria, i tento zákaz však evropští politici při prvním náznaku krize hodili za hlavu. Stačilo, aby aerolinky vyčíslily škody na dvě miliardy, a Evropská komise promptně povolila státům ztráty kompenzovat. Nezůstalo pochopitelně u aerolinek. „Když letecké firmy, proč ne my?“ řekli si majitelé cestovních kanceláří či hotelů a přihlásili se o kompenzaci ztrát také. Politici tím dali návod i dalším firmám: Proč se pojišťovat proti riziku, proč vytvářet v lepších časech rezervy, když vás z problémů vytáhnou veřejné rozpočty? Bylo by ale naivní očekávat, že se stejné firmy, které obdrží „sopečné kompenzace“, za rok či dva přijdou ochotně podělit i o své zisky a přisypou do společné kasy něco nad rámec odváděných daní.

Posledním vzkazem, který sopečný popílek přinesl Evropě, je potvrzení nevyzpytatelnosti přírody. Pro plánovače z Bruselu, kteří chtějí ovlivňovat oteplování klimatu na desítky let dopředu s přesností na desetinky stupně, musela být bezmocnost proti sopce šokující. Dalo by se očekávat, že se z kalamity poučí a přestanou se snažit poroučet větru a dešti. Jenže už následující dny prokázaly, jak je podobné očekávání scestné. A tak třeba v Česku poslanci schválili zákon o zvýšení podílu biosložky v pohonných hmotách. Prý se díky tomu sníží emise a zpomalí oteplování. Zbývá už jen schválit zákon, který Eyjafjallajökullu zakáže soptit.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Víte, kdo vlastní vaši banky? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Jak napsat správně CV, aby vás pozvali na pohovor
Jak přijímat a posílat balíky do zahraničí aneb kdy se platí DPH a clo?
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Zdraží v roce 2018 energie? A je dobré si cenu elektřiny nebo plynu fixovat?
Auta
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá,…
Galerie na středu: Nejlevnější rychlá kombi s výkonem od 200 koní na českém trhu
Honda Civic dostane naftový motor 1.6 i-DTEC. Koupíte ho ale až na jaře 2018
Řidičské průkazy: Skupiny, podskupiny, druhy vozidel a minimální věk pro udělení
BMW zveřejnilo první fotku nové Z4. Oficiálně se představí zítra
Technologie
Nokia 8 je tady. Znovuzrozená značka konečně představila špičkový telefon
GeForce na bázi Volty letos nebudou. Masová výroba na 12nm procesu začne koncem roku
Elektromobilů a hybridů u nás přibývá. Je jich přes jedno procento
Synology uvádí základní čtyřdiskový NAS. Je rychlejší a úspornější
Samsung za týden uvede Gear Fit 2 Pro, svůj nejlepší sportovní náramek
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít