Poučíme se ze sopky?

01. června 2010, 02:00 - Jan Němec
01. června 2010, 02:00

Erupce islandského vulkánu Eyjafjallajökull, která v dubnu na několik dní zcela ochromila leteckou dopravu v Evropě, prozatím skončila. Vyhráno ještě není; podle expertů se může sopka kdykoliv probudit znovu a znepříjemňovat nám život klidně i několik let. I tak ale zkušenost s Eyjafjallajökull přinesla několik zajímavých zjištění.

Prvním, nepříliš překvapivým zjištěním byla míra závislosti evropských zemí na letecké dopravě. Za několik dní se ztráty v letectví a cestovním ruchu vyšplhaly na několik miliard dolarů, a to v sobě nezahrnují další ztráty nepřímé, vzniklé například zpožděním leteckých zásilek. Raději ani nedomýšlet, jaké škody by způsobilo soptění třeba měsíc v kuse.

Vedle toho sopka potvrdila, jak ohebná jsou pravidla Evropské unie. Ta mimo jiné zakazují členským státům takzvanou veřejnou podporu, tedy pomoc soukromým firmám z veřejných peněz. Toto pravidlo má zabránit deformování hospodářské soutěže. Podobně jako třeba Maastrichtská kritéria, i tento zákaz však evropští politici při prvním náznaku krize hodili za hlavu. Stačilo, aby aerolinky vyčíslily škody na dvě miliardy, a Evropská komise promptně povolila státům ztráty kompenzovat. Nezůstalo pochopitelně u aerolinek. „Když letecké firmy, proč ne my?“ řekli si majitelé cestovních kanceláří či hotelů a přihlásili se o kompenzaci ztrát také. Politici tím dali návod i dalším firmám: Proč se pojišťovat proti riziku, proč vytvářet v lepších časech rezervy, když vás z problémů vytáhnou veřejné rozpočty? Bylo by ale naivní očekávat, že se stejné firmy, které obdrží „sopečné kompenzace“, za rok či dva přijdou ochotně podělit i o své zisky a přisypou do společné kasy něco nad rámec odváděných daní.

Posledním vzkazem, který sopečný popílek přinesl Evropě, je potvrzení nevyzpytatelnosti přírody. Pro plánovače z Bruselu, kteří chtějí ovlivňovat oteplování klimatu na desítky let dopředu s přesností na desetinky stupně, musela být bezmocnost proti sopce šokující. Dalo by se očekávat, že se z kalamity poučí a přestanou se snažit poroučet větru a dešti. Jenže už následující dny prokázaly, jak je podobné očekávání scestné. A tak třeba v Česku poslanci schválili zákon o zvýšení podílu biosložky v pohonných hmotách. Prý se díky tomu sníží emise a zpomalí oteplování. Zbývá už jen schválit zákon, který Eyjafjallajökullu zakáže soptit.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Nové Audi A8 dostane unikátní podvozek, který reaguje na…
Nejlepším motorem roku 2017 je osmiválec Ferrari. Poprvé se volil také nejlepší elektromotor
Bugatti Chiron čeká na lepší pneumatiky. Pak zkusí překonat 450 km/h
Že jste ještě neviděli Porsche 911 GT2 RS? Nevadí, stejně už je vyprodané
Ducati Multistrada 1200 Enduro Pro má v hledáčku nejostřejší BMW GS
Technologie
Steam rozjel letní výprodeje her. Nákupní horečku mu ale překazili „hackeři“
New York Times diskuze nezruší. Hloupé komentáře bude mazat umělá inteligence
Opera 46 významně zlepšuje stabilitu a omezuje stránky na pozadí
Psaní tahem prstu funguje už i v češtině, kalkulačka umí konvertovat měny [Windows Insider]
Standard Unicode 10.0 přináší znak bitcoinu a 56 nových emoji včetně vousáče a ponožek
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít