Potřebujeme školy a lepší dopravu

19. září 2005, 00:00 - KATEŘINA PELÁNOVÁ, PETR KUČERA
19. září 2005, 00:00

ING. TOMÁŠ PRCHAL, ŘEDITEL HOSPODÁŘSKÉ KOMORY JIHLAVA: „Budoucnost mají pouze výrobky a služby s vysokým podílem přidané hodnoty,“ říká ředitel krajské hospodářské komory Tomáš Prchal. Na Vysočině je proto nutné zvyšovat podíl vysokoškolsky vzdělaných odborníků.

ING. TOMÁŠ PRCHAL, ŘEDITEL HOSPODÁŘSKÉ KOMORY JIHLAVA: „Budoucnost mají pouze výrobky a služby s vysokým podílem přidané hodnoty,“ říká ředitel krajské hospodářské komory Tomáš Prchal. Na Vysočině je proto nutné zvyšovat podíl vysokoškolsky vzdělaných odborníků. * V čem vidíte hlavní přednost kraje Vysočina z hlediska podnikání? Zejména v jeho strategicky dobré geografické poloze. Kraj protíná největší dopravní tepna v Česku - dálnice D1. Firmy sídlící v kraji mají dopravně relativně blízko jak na jih Evropy, tak na její sever. Jsme tedy v centru Evropy. V našem kraji máme poměrně nízkou cenu práce, tedy nižší osobní náklady. A vzhledem k tomu, že na Vysočině je dosud menší intenzita podnikání v sekundární a terciální sféře, tedy ve výrobě a službách, je zde v těchto oborech příležitost pro nové podnikatele. * Která odvětví byste označil jako nejperspektivnější? Není ani tak podstatné, v jakém odvětví kdo podniká - důležité je, jaký má produkt. Nezbytně nutné je mít takový, aby byl odlišný od podobného produktu nabízeného konkurencí. Budoucnost mají pouze výrobky a služby s vysokým podílem přidané hodnoty. Naše konkurenční výhoda v nižších nákladech a mzdách bude postupně odbourána. Ten, kdo se dnes živí dodáváním takzvané práce ve mzdě, nemá podle mého názoru příliš světlou budoucnost. * Co mohou investoři očekávat od pracovní síly ve vašem kraji? Jaké jsou její klady a zápory oproti republikovému průměru? Pro investory je nepochybně kladem už zmíněná nižší mzda, a tím i nižší osobní náklady. Handicapem našeho kraje je vysoké školství. Vznikly zde dvě vysoké školy, ale ve srovnání s ostatními kraji je u nás nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí. * Zmínil jste se o poloze kraje poblíž hlavní dopravní tepny. Jsou na tom oblasti v blízkosti dálnice ekonomicky lépe než ty vzdálenější? Mezi regiony, které jsou v blízkosti dálnice D1, a regiony, které jsou dopravně „odříznuty“ od okolního světa, můžeme vidět patrný rozdíl. Je až zajímavé, jak funguje přímá úměra mezi nezaměstnaností, HDP, intenzitou podnikání a podobně v závislosti na geografické poloze. Oblasti v těšné blízkosti dálnice jsou na tom ekonomicky nejlépe - například Pelhřimovsko je v nezaměstnanosti daleko pod celostátním průměrem. Z toho vyplývá, že pro hospodářský rozvoj regionu je nezbytné zlepšovat dopravní infrastrukturu. * Co komoře a jejím členům nejvíce vadí na podnikatelském prostředí v Česku?

Byrokracie, vymahatelnost práva, nerovné podmínky na trhu. Se vším ostatním si podnikatelé nakonec poradí sami.

* Dokáží se podnikatelé v kraji organizovat? Tedy v případě potřeby vystupovat jednotně? Dokáží. Jsou patrné rozdíly mezi jednotlivými oblastmi v kraji, ale komplexně lze říci, že jednotné vystupování podnikatelů je v našem kraji na dobré úrovni. * Jak hodnotíte zájem firem o členství v Hospodářské komoře?

Není malý, ale problém vidím spíše ve struktuře firem, které jsou v komoře začleněny. Smyslem komory je pomáhat podnikatelskému rozvoji všech firem, bez ohledu na obor v jakém podnikají a jejich velikost. V naší komoře jsou organizovány téměř všechny velké firmy, které něco v hospodářském rozvoji kraje znamenají. Máme ale trochu problém s malými podnikateli, s živnostníky.

* Díky komoře mohou podnikatelé vystupovat jednotně směrem k veřejné správě. Jak byste tuto spolupráci zhodnotil?

Smlouvu o spolupráci mezi námi a krajem se daří naplňovat. Podnikatelé mají své zástupce v radách a orgánech kraje a měst, které aktualizují a dotvářejí strategické rozvojové dokumenty našeho regionu. Komora společně s krajem, úřadem práce, vysokou školou a dalšími partnery uskutečňuje společný projekt „Partnerství pro Vysočinu“. Jeho cílem je zjistit potřeby, které jednotlivé skupiny obyvatel - tedy i podnikatelé a firmy - mají a vytvořit náměty na projekty, které by v budoucnu přispěly ke zlepšení života na Vysočině. Spolu s krajem organizujeme také zahraniční obchodní mise.

* V čem si se zástupci kraje nejvíce nerozumíte? Když srovnám spolupráci s představiteli krajské samosprávy a s představiteli státní správy, tak jasně vyhrává krajská samospráva. Tam žádné problémy nemáme a dá se říci, že v oblasti rozvoje podnikatelského prostředí jsme „na jedné lodi“. Větší problém je na ministerstvech. Připadá mi to, že úředníci mají strach něco rozhodnout, s něčím závazně poradit a podobně. Nejhorší je to při implementaci dotací z fondů Evropské unie. Tam bych řekl, že to státní správa nezvládá! Je markantní rozdíl v rychlosti a kvalitě prací, které musí - včetně administrativní činnosti - vykonat podnikatelé, oproti rychlosti a kvalitě státní správy. * Co navrhujete ke zlepšení tohoto stavu? Mnohé by se vyřešilo, kdyby řadu administrativních úkonů převzala podnikatelská samospráva sama. Podnikatelé a firmy by si pohlídali, aby vše fungovalo rychle a kvalitně. Bohužel se některých úkonů stát drží „zuby nehty“. Nechápu proč. Jako příklad můžeme použít obchodní rejstřík. Zápisy do něj jsou převážně pouze administrativní úkony a nevím, proč se tím musí zatěžovat soud, který je už nyní údajně přetížený. * Hovoříte o problémech ohledně dotací z Evropské unie. Co podnikatele nejvíce trápí?

Podmínky mnoha programů jsou nastaveny tak, že je velice složité je svázat s potřebami firem. U některých programů nám připadá, že ani tak není podstatné, jak projekt a aktivity přispějí k hospodářskému rozvoji a konkurenceschopnosti firem, ale jak složitě a obsáhle je projekt napsán. Některé podmínky programu jsou nastaveny tak, že jejich splněním dojde spíše ke zhoršení konkurenceschopnosti firmy.

* Co se pro malé a střední firmy v kraji Vysočina změnilo po vstupu do Evropské unie?

Změn je určitě dost. Pozitivní je, že ekonomika roste. Rozšířily se trhy - je více možných odběratelů produktů, ale také více konkurence. Nová legislativa ale někdy zkomplikovala podnikatelům život. Problém není ani tak v harmonizaci práva, ale ve výkladu a jeho uplatňování. Jsme opět u toho samého problému, kterým je státní byrokracie. Cílem by přitom mělo být, aby vše fungovalo co možná nejjednodušeji a bez překážek.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče