Potřebujeme školy a lepší dopravu

19. září 2005, 00:00 - KATEŘINA PELÁNOVÁ, PETR KUČERA
19. září 2005, 00:00

ING. TOMÁŠ PRCHAL, ŘEDITEL HOSPODÁŘSKÉ KOMORY JIHLAVA: „Budoucnost mají pouze výrobky a služby s vysokým podílem přidané hodnoty,“ říká ředitel krajské hospodářské komory Tomáš Prchal. Na Vysočině je proto nutné zvyšovat podíl vysokoškolsky vzdělaných odborníků.

ING. TOMÁŠ PRCHAL, ŘEDITEL HOSPODÁŘSKÉ KOMORY JIHLAVA: „Budoucnost mají pouze výrobky a služby s vysokým podílem přidané hodnoty,“ říká ředitel krajské hospodářské komory Tomáš Prchal. Na Vysočině je proto nutné zvyšovat podíl vysokoškolsky vzdělaných odborníků. * V čem vidíte hlavní přednost kraje Vysočina z hlediska podnikání? Zejména v jeho strategicky dobré geografické poloze. Kraj protíná největší dopravní tepna v Česku - dálnice D1. Firmy sídlící v kraji mají dopravně relativně blízko jak na jih Evropy, tak na její sever. Jsme tedy v centru Evropy. V našem kraji máme poměrně nízkou cenu práce, tedy nižší osobní náklady. A vzhledem k tomu, že na Vysočině je dosud menší intenzita podnikání v sekundární a terciální sféře, tedy ve výrobě a službách, je zde v těchto oborech příležitost pro nové podnikatele. * Která odvětví byste označil jako nejperspektivnější? Není ani tak podstatné, v jakém odvětví kdo podniká - důležité je, jaký má produkt. Nezbytně nutné je mít takový, aby byl odlišný od podobného produktu nabízeného konkurencí. Budoucnost mají pouze výrobky a služby s vysokým podílem přidané hodnoty. Naše konkurenční výhoda v nižších nákladech a mzdách bude postupně odbourána. Ten, kdo se dnes živí dodáváním takzvané práce ve mzdě, nemá podle mého názoru příliš světlou budoucnost. * Co mohou investoři očekávat od pracovní síly ve vašem kraji? Jaké jsou její klady a zápory oproti republikovému průměru? Pro investory je nepochybně kladem už zmíněná nižší mzda, a tím i nižší osobní náklady. Handicapem našeho kraje je vysoké školství. Vznikly zde dvě vysoké školy, ale ve srovnání s ostatními kraji je u nás nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí. * Zmínil jste se o poloze kraje poblíž hlavní dopravní tepny. Jsou na tom oblasti v blízkosti dálnice ekonomicky lépe než ty vzdálenější? Mezi regiony, které jsou v blízkosti dálnice D1, a regiony, které jsou dopravně „odříznuty“ od okolního světa, můžeme vidět patrný rozdíl. Je až zajímavé, jak funguje přímá úměra mezi nezaměstnaností, HDP, intenzitou podnikání a podobně v závislosti na geografické poloze. Oblasti v těšné blízkosti dálnice jsou na tom ekonomicky nejlépe - například Pelhřimovsko je v nezaměstnanosti daleko pod celostátním průměrem. Z toho vyplývá, že pro hospodářský rozvoj regionu je nezbytné zlepšovat dopravní infrastrukturu. * Co komoře a jejím členům nejvíce vadí na podnikatelském prostředí v Česku?

Byrokracie, vymahatelnost práva, nerovné podmínky na trhu. Se vším ostatním si podnikatelé nakonec poradí sami.

* Dokáží se podnikatelé v kraji organizovat? Tedy v případě potřeby vystupovat jednotně? Dokáží. Jsou patrné rozdíly mezi jednotlivými oblastmi v kraji, ale komplexně lze říci, že jednotné vystupování podnikatelů je v našem kraji na dobré úrovni. * Jak hodnotíte zájem firem o členství v Hospodářské komoře?

Není malý, ale problém vidím spíše ve struktuře firem, které jsou v komoře začleněny. Smyslem komory je pomáhat podnikatelskému rozvoji všech firem, bez ohledu na obor v jakém podnikají a jejich velikost. V naší komoře jsou organizovány téměř všechny velké firmy, které něco v hospodářském rozvoji kraje znamenají. Máme ale trochu problém s malými podnikateli, s živnostníky.

* Díky komoře mohou podnikatelé vystupovat jednotně směrem k veřejné správě. Jak byste tuto spolupráci zhodnotil?

Smlouvu o spolupráci mezi námi a krajem se daří naplňovat. Podnikatelé mají své zástupce v radách a orgánech kraje a měst, které aktualizují a dotvářejí strategické rozvojové dokumenty našeho regionu. Komora společně s krajem, úřadem práce, vysokou školou a dalšími partnery uskutečňuje společný projekt „Partnerství pro Vysočinu“. Jeho cílem je zjistit potřeby, které jednotlivé skupiny obyvatel - tedy i podnikatelé a firmy - mají a vytvořit náměty na projekty, které by v budoucnu přispěly ke zlepšení života na Vysočině. Spolu s krajem organizujeme také zahraniční obchodní mise.

* V čem si se zástupci kraje nejvíce nerozumíte? Když srovnám spolupráci s představiteli krajské samosprávy a s představiteli státní správy, tak jasně vyhrává krajská samospráva. Tam žádné problémy nemáme a dá se říci, že v oblasti rozvoje podnikatelského prostředí jsme „na jedné lodi“. Větší problém je na ministerstvech. Připadá mi to, že úředníci mají strach něco rozhodnout, s něčím závazně poradit a podobně. Nejhorší je to při implementaci dotací z fondů Evropské unie. Tam bych řekl, že to státní správa nezvládá! Je markantní rozdíl v rychlosti a kvalitě prací, které musí - včetně administrativní činnosti - vykonat podnikatelé, oproti rychlosti a kvalitě státní správy. * Co navrhujete ke zlepšení tohoto stavu? Mnohé by se vyřešilo, kdyby řadu administrativních úkonů převzala podnikatelská samospráva sama. Podnikatelé a firmy by si pohlídali, aby vše fungovalo rychle a kvalitně. Bohužel se některých úkonů stát drží „zuby nehty“. Nechápu proč. Jako příklad můžeme použít obchodní rejstřík. Zápisy do něj jsou převážně pouze administrativní úkony a nevím, proč se tím musí zatěžovat soud, který je už nyní údajně přetížený. * Hovoříte o problémech ohledně dotací z Evropské unie. Co podnikatele nejvíce trápí?

Podmínky mnoha programů jsou nastaveny tak, že je velice složité je svázat s potřebami firem. U některých programů nám připadá, že ani tak není podstatné, jak projekt a aktivity přispějí k hospodářskému rozvoji a konkurenceschopnosti firem, ale jak složitě a obsáhle je projekt napsán. Některé podmínky programu jsou nastaveny tak, že jejich splněním dojde spíše ke zhoršení konkurenceschopnosti firmy.

* Co se pro malé a střední firmy v kraji Vysočina změnilo po vstupu do Evropské unie?

Změn je určitě dost. Pozitivní je, že ekonomika roste. Rozšířily se trhy - je více možných odběratelů produktů, ale také více konkurence. Nová legislativa ale někdy zkomplikovala podnikatelům život. Problém není ani tak v harmonizaci práva, ale ve výkladu a jeho uplatňování. Jsme opět u toho samého problému, kterým je státní byrokracie. Cílem by přitom mělo být, aby vše fungovalo co možná nejjednodušeji a bez překážek.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Nové Audi A8 dostane unikátní podvozek, který reaguje na…
Nejlepším motorem roku 2017 je osmiválec Ferrari. Poprvé se volil také nejlepší elektromotor
Bugatti Chiron čeká na lepší pneumatiky. Pak zkusí překonat 450 km/h
Že jste ještě neviděli Porsche 911 GT2 RS? Nevadí, stejně už je vyprodané
Ducati Multistrada 1200 Enduro Pro má v hledáčku nejostřejší BMW GS
Technologie
Steam rozjel letní výprodeje her. Nákupní horečku mu ale překazili „hackeři“
New York Times diskuze nezruší. Hloupé komentáře bude mazat umělá inteligence
Opera 46 významně zlepšuje stabilitu a omezuje stránky na pozadí
Psaní tahem prstu funguje už i v češtině, kalkulačka umí konvertovat měny [Windows Insider]
Standard Unicode 10.0 přináší znak bitcoinu a 56 nových emoji včetně vousáče a ponožek
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít