Menu Zavřít

Potřebujeme silnou podnikatelskou platformu

13. 9. 2004
Autor: Euro.cz

VICEPREZIDENT SVAZU PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ RUDOLF BORÝSEK: Profesní organizace musejí přispět k většímu prosazování zájmů firem, které ve stavebnictví podnikají. Vláda by měla naslouchat nejenom odborům, ale především těm, kdo vytvářejí hodnoty a mohou poskytnout nová pracovní místa v různých oborech.

VICEPREZIDENT SVAZU PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ RUDOLF BORÝSEK: Profesní organizace musejí přispět k většímu prosazování zájmů firem, které ve stavebnictví podnikají. Vláda by měla naslouchat nejenom odborům, ale především těm, kdo vytvářejí hodnoty a mohou poskytnout nová pracovní místa v různých oborech. Většině podnikatelů vadí, že vláda spíše naslouchá odborářům a ignoruje jejich zájmy. Co se s tím dá dělat? Bohužel došlo k propojení odborové činnosti s vládou. Především jde o ČSSD, kde jsou na vysokých postech ve funkcích ministrů či senátorů bývalí nebo dokonce současní odborářští funkcionáři. Jde pochopitelně io voličské hlasy, protože odborářů je víc než podnikatelů. Je však třeba si uvědomit, kdo skutečně vytváří ekonomické hodnoty a přispívá k hospodářskému růstu. Podnikatelé se rozhodně nechtějí chovat asociálně a naše firma i řada dalších jsou toho příkladem. Lze dělat dobrou a efektivní hospodářskou politiku i s důrazným sociálním akcentem. Vláda ale vše nemůže řídit příliš jednostranně. Současná staronová vládní koalice však podnikatelům slibuje změny v jejich prospěch. Je to podle vás reálné?

Objektivně se nemůže změnit téměř nic. Jsme v polovině volebního období a politici bojují o voličské hlasy a dávají nereálné sliby. Nemohou si znepřátelit významné skupiny potenciálních voličů. Jsem proto přesvědčen, že k žádným pozitivním změnám v náš prospěch nedojde. Je to dáno ale i tím, že podnikatelé nejsou schopni jednotně a v dostatečné míře prosazovat své zájmy. Alespoň tak, abychom udrželi v rovnováze tlaky, které vytvářejí odboráři a které jsme schopni vytvořit my.

Jak spolupracujete v tomto směru s ostatními profesními svazy, například s Hospodářskou komorou a se Svazem průmyslu a dopravy, jehož prezident Jaroslav Míl má podobný názor jako vy?

Spolupráce s ostatními profesními podnikatelskými svazy musí být jednou z priorit, které by měl mít Svaz podnikatelů ve stavebnictví ve svém programu. Má k tomu dojít po nových volbách vedení svazu, které nás čekají na podzim. Měla by být vytvořena jednotná podnikatelská platforma a naprosto přirozenými a nejvýznamnějšími partnery jsou pro nás tak reprezentativní organizace, o jakých se zmiňujete ve své otázce. Naším prioritním cílem je vybudovat mimořádně silnou a efektivní strukturu, která by byla reálnou protiváhou vládě a P arlamentu. Zároveň by měla být jejich silným a nepominutelným partnerem. Důležité je rovněž sjednocení komunikace mezi profesními organizacemi. Patří mezi ně například Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, obdobná profesní organizace architektů a podobně.

Za které vlády by mohla nastat pro vás příznivější situace? Očekáváte pozitivní změny třeba od ODS, pokud by zvítězila ve volbách?

V důsledku našeho volebního systému a reálného rozložení politických sil tady nikdy nebyla silná jednobarevná vláda a vždy šlo o nějaký kompromis. Obecně se dá ale říci, že podnikatelé budou tíhnout ke konzervativnější politice, větší daňové a sociální svobodě a spíše se opírat o motivaci jednotlivých lidí, kteří mohou vše posunout dál. Stát může být bohatý hlavně díky bohatým lidem a rozumné hospodářské politice.

Co je třeba změnit v legislativě? Hodně kritizovaná je například připravovaná novela zákoníku práce.

Možná by bylo dobré vzít si příklad ze Slovenska. Tam došlo k některým na první pohled nepopulárním opatřením, která však ve svém důsledku vedou k lepšímu hospodářskému a sociálnímu systému. Co se zákoníku práce týče, tak jde především právě o ten odborářský pohled hlavně na ekonomiku. Chci zdůraznit, že nebojuji proti odborářům. Pokud však nemám žádné zakázky a nejsem schopen zaplatit další zaměstnance, tak mě nikdo nemůže nutit, abych je zaměstnal. V tom je ten zákon vlastně asociální, protože je nakonec nebudu mít z čeho zaplatit a možná budu s nimi stát ve frontě na úřadu práce. V Německu v poslední době také zjistili, že nejsou finančně schopni utáhnout velkorysé sociální programy. A u nás mám dojem, že se snažíme prosazovat právě věci, které naši němečtí sousedé opouštějí. Jde o komplikovaný daňový systém, subvence, dotace, různé úlevy. To vše vede k daňovým únikům, korupci a nárůstu byrokracie. Nehledě k tomu, že jsou u nás znevýhodňováni - přes různé proklamace - právě malí a střední podnikatelé, kteří jsou ve vyspělých státech největším ekonomickým přínosem.

Jak to vypadá ve stavebnictví?

Rozhodně je třeba vytvořit vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na bázi partnerství. Oba by měli mít stejná práva a povinnosti. Musí být akcentováno, že podnik, který prosperuje, je i přínosem pro své zaměstnance. Srovnání makroekonomických údajů například s Německem, Irskem či Švýcarskem v náš prospěch příliš nevypovídá. Stále tyto státy doháníme. Až budeme na jejich úrovni, tak budeme skutečně v konjunktuře. Teď doháníme katastrofální dopady z 90. let.

BRAND24

Kdy se přiblížíme ostatním státům EU? Většina ekonomů tvrdí, že je k tomu nezbytný několikaletý růst HDP alespoň ve výši 7-8 %. Opravdu si nedovedu představit, že by u nás byl v nejbližší době reálně růst HDP o 8 %. Musíme si dát reálné cíle. Já očekávám tak maximálně 4 až 5 procent. V čem spočívají specifika českého stavebnictví ve srovnání s jinými zeměmi, ať již z EU nebo s ostatními postkomunistickými státy? Každá země má jiné podmínky a jiný rozměr. Proto je obtížné srovnávat nás například s Polskem. Pokud jde o české stavebnictví, tak to se vyvíjelo poměrně postupně a reflektovalo hospodářský vývoj v zemi, zatímco například v Polsku nebo Maďarsku došlo spíše k výrazným skokům. U nás šlo o evoluci. Budovali jsme privátní stavebnictví bez radikálních zásahů shora. Bylo to i kvůli tomu, že neexistovalo ministerstvo stavebnictví nebo něco podobného. Také proto se relativně rychle ukázalo, kdo má šanci přežít a dál podnikat. Od druhé poloviny 90. let vývoj kopíroval stav ekonomiky a začalo docházet k normálním věcem - začalo se fúzovat, globalizovat, docházelo ke vstupu zahraničního kapitálu. Jsem přesvědčen, že v současné době jsme kvalitativně srovnatelní s vyspělými státy. Jsme v mnoha věcech rozhodně dál než třeba Polsko a Maďarsko. Jaké mají šance malé a střední podniky ve stavebnictví? V poslední době došlo k relativně velké selekci. Cílem našeho svazu by měla být právě podpora malých a středních podnikatelů. Jde například o obchodní podmínky, které by měly být naprostým standardem mezi jednotlivými subjekty v procesu výstavby. To je nejdůležitější - narovnat vzájemné vztahy mezi účastníky stavebního procesu. Pokud jde o lobby v rámci vlády a P arlamentu, tak bychom chtěli prosadit některé věci v rámci spolupráce s dalšími partnery, o kterých jsem se zmiňoval, Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy či s některými profesními organizacemi. SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ**

Je zájmovým sdružením podnikatelských subjektů z oblasti stavebnictví. V současné době má více než 1300 členů, kteří reprezentují více než tři čtvrtiny stavebních kapacit České republiky. Spolupracujícími nebo kolektivními členy svazu jsou odborná společenstva jako Sdružení pro výstavbu silnic, Sdružení pro infrastrukturu železnic, Sdružení výrobců betonových stavebních dílců, Svaz výrobců cementu a vápna Čech, Moravy a Slezska, Silikátový svaz, Sdružení obchodníků se stavebními materiály, Sdružení výrobců plastových oken a dveří a další. Svaz je rovněž členem Evropské federace Svazu stavebního průmyslu se sídlem v Bruselu (FIEC).

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).