Potřebné peníze lze získat i bez úvěru

30. srpna 2004, 00:00 - PETR HAVEL
30. srpna 2004, 00:00

MIMOÚVĚROVÉ FINANCOVÁNÍ Úvěry od bank často nemohou získat nejen podniky procházející finanční krizí, ale i celá řada v zásadě zdravých podniků. Přesto šance na získání peněz žije. Existují totiž i jiné možnosti.

Úvěr od velkých bank je pro řadu podniků nedostupný. Naštěstí lze peníze získat i jinak.

MIMOÚVĚROVÉ FINANCOVÁNÍ Úvěry od bank často nemohou získat nejen podniky procházející finanční krizí, ale i celá řada v zásadě zdravých podniků. Přesto šance na získání peněz žije. Existují totiž i jiné možnosti. Zejména provozní financování je možné zajistit prostřednictvím tollingu. Jaký je jeho princip? Laicky řečeno jde o to, že banka nepůjčí peníze přímo podniku, ale úplně jinému subjektu, který poskytne bance věrohodné záruky. Finanční prostředky však poté fakticky používá společnost, které by banka jinak žádný úvěr neposkytla. „Samozřejmě ani tato forma mimoúvěrového financování není samospasitelná,“ říká Zdeněk Šmejkal, místopředseda představenstva akciové společnosti M. L. Moran, která se tollingovým financováním zabývá. U podniků s problémy jej lze podle jeho slov použít pouze v případě, že „existují pozitivní předpoklady ke zlepšení jejich ekonomické situace“. MIMOBILANČNÍ FINANCOVÁNÍ Tolling však mohou použít i podniky bez větších finančních problémů. „Ty jej využívají jako outsourcing zásob. V zásadě se jedná o společnosti, které potřebují vyvést velkou část svých oběžných aktiv z rozvahy na třetí, úplně nezávislý, avšak důvěryhodný subjekt,“ vysvětluje Zdeněk Šmejkal. Tímto způsobem společnost významně zrychlí obrátku svých aktiv a celého kapitálu, čímž se automaticky zlepšují všechny jejich bankovní ukazatele. Část úvěrových zdrojů se zároveň přesune na třetí subjekt, takže podnik si uvolní své úvěrové limity, které může dále použít způsobem, ze kterého očekává vyšší návratnost. V současné době, kdy se konsoliduje většina oborů, může jít například o další akvizice. „Obrovskou výhodou celého tollingu v tomto případě je, že podnik (klient) dále fyzicky řídí nákup, dojednává ceny a všechny nákupní podmínky. Obchodní vazby klienta nadále zůstávají ve stejné intenzitě. V poslední době zaznamenáváme velký zájem o tolling právě z tohoto segmentu firem,“ upřesňuje princip mimobilančního financování Zdeněk Šmejkal. ČÍM MENŠÍ RIZIKO, TÍM NIŽŠÍ CENA Formu tollingu nedávno použila pro své provozní financování v důležitém období nákupu řepky z letošní sklizně ústecká Setuza, největší tuzemský zpracovatel olejnin. Setuze poskytla provozní kapitál ve výši miliardy korun společnost Oleofin, členka skupiny M. L. Moran. Financující bankou je Raiffeisenbank. Úvěr je zajištěn především nakupovanými komoditami, což je optimální, neboť tyto komodity jsou velmi likvidní. Poplatky za tolling přitom nejsou vysoké. „Obecně platí, že čím je menší riziko, tím je nižší cena. U podniků v dobré finanční kondici jsme dosáhli takového snížení ceny, že se dostává na úroveň provozních úvěrů. Cenu mimo jiné výrazně ovlivňuje iobjem celé transakce. Proto je vhodné k tollingovému financování přistupovat v částkách nad 50 milionů korun,“ konstatuje Zdeněk Šmejkal. Konkrétní úroveň poplatků však nechce specifikovat. NEŽ PŘIJDOU PENÍZE Z UNIE Břemeno investic, třeba v případě projektů využívajících zdroje z fondů Evropské unie, lze na jiný subjekt „přehodit“ i dalšími způsoby. Dodavatel laboratorních technologií pro potravinářství, firma O. K. Servis BioPro, nabízí například svým odběratelům možnost uhradit v případě spolufinancování z rozvojových fondů EU pouze tuzemskou spoluúčast na takových investicích. Principiálně přitom v takových případech platí, že tuzemský subjekt musí nejprve profinancovat celou investici z vlastních zdrojů či úvěrů ještě před proplacením dotace. „Uvědomili jsme si, že pro některé firmy to může být velkým problémem, peníze dopředu prostě každý nemá. Protože ale chceme svým odběratelům nabízet komplexní služby, nezapomněli jsme ani na tuto část zákazníků a nabízíme jim možnost profinancování dotační části rozpočtu na investici. Zákazník tak v podstatě uhradí pouze nedotační část celkové investice,“ říká výkonný ředitel firmy Jan Kašpar. PROJEKTY NA ROZVOJ VENKOVA**

Další možností je podle Ivo Šaška ze sdružení Šance pro jihozápad příprava společných projektů se silným, většinou zahraničním investorem. „Jednou z možností realizace společného projektu je některá z iniciativ, které vyloženě předpokládají přeshraniční spolupráci, jako je například Interreg. V tomto případě se lze dohodnout na společném spolufinancování projektu, který se většinou realizuje rovnocenně u obou partnerů,“ popisuje své zkušenosti Ivo Šašek. Podle jeho slov je také běžná podpora zahraničního partnera při jeho projektu s tím, že on za to část prostředků dislokuje do zrcadlového projektu v České republice. „Tento způsob je reálný u prověřených a dlouhodobých obchodních partnerů,“ upozorňuje ovšem Ivo Šašek. Na rozdíl od tollingu nejde v těchto případech o financování výrobních či podnikatelských subjektů, ale projektů vedoucích k rozvoji venkova. Podobné projekty - často neinvestičního, například vzdělávacího charakteru - lze řešit i jiným způsobem: česká strana poskytne zařízení, včetně ubytovacích, stravovacích a tlumočnických služeb, zatímco finanční prostředky dodá zahraniční partner.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče