Potravinářství: Nevíme, co chceme

30. července 2007, 00:00 - PETR HAVEL
30. července 2007, 00:00

Dlouhodobá nevůle ministerstva zemědělství koncepčně se zabývat rozvojem, další existencí a identitou tuzemské potravinářské produkce postupně vyústila do stavu, v němž nikdo nedokáže říci, co je pro tento obor dobré a co ne. Není žádná koncepce ani strategie, což pro příslušné podnikatelské prostředí není dobrý signál.

Nejde přitom jen o to deklarovat, zda má či nemá smysl usilovat o ochranná označení vybraných výrobků v Unii. Podstatnější je třeba, zda v Česku chceme silné zpracovatelské podniky. S tím, že takoví hráči mohou tvořit vhodnou protiváhu v obchodních jednáních vůči řetězcům. Nebo jestli jsme ochotni systémově, v rámci různých programů rozvoje venkova, podpořit potravinářství v segmentu malého a středního podnikání, prostě lokální výrobce. A dokonce ani pořádně nevíme, jak tuzemskou potravinářskou produkci účelně prezentovat. Snad s výjimkou piva, ale jen tekutý chléb identitu našeho potravinářství nezachrání.

Je tedy na čase něco udělat. Hodně se dnes hovoří o osvětě, což je sice teze správná, jenže ještě větší výzvou pro tuzemské potravinářství je budování identity. Tu lze mimo jiné podpořit úsilím o ochranná opatření v Unii, a toto úsilí je nepochybně žádoucí. Ale ani stovka ochranných značek identitu nevybuduje. Významnějším přínosem mohou být spíše místní a lokální speciality, neboť těch je možné vytvořit tisíce. Chce to ale vůli z řad příslušných podnikatelů a citlivý přístup státních úředníků.

Základním přínosem by ale měla být aktivita krajů - i přesto, že se na tyto samosprávné celky valí jeden problém za druhým. Potravinářství by neměly kraje podceňovat již z toho důvodu, že jeho produkty mohou výrazně přispět například do dosud nevyužitého potenciálu v cestovním ruchu. Neboť za čím se vlastně jezdí do zahraničí? Přece za jinou než domácí přírodou a jiným než domácím jídlem. Vše ostatní je obvykle, alespoň ve vyspělém světě, obdobné či stejné. Mimochodem, asi nikdo se do dneška nezabýval vztahem výroby potravin a restauratérstvím. Nejsem si například jist, zda je dobré prezentovat naší kuchyni v centru Prahy norským lososem místo svíčkové.

Jen tekutý chléb identitu našeho potravinářství nezachrání.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče