Potravinářská Evropa bere na milost modifikované plodiny

26. ledna 2004, 00:00 - PETR HAVEL, petr44@centrum.cz
26. ledna 2004, 00:00

NEPŘEHLÉDNUTELNÁ AKTIVITA POLSKÉ DELEGACE, DISKUZE O DALŠÍ LIBERALIZACI SVĚTOVÉHO AGROOBCHODU A VSTŘÍCNĚJŠÍ VZTAH EU K POTRAVINÁM OBSAHUJÍCÍM GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANIZMY (GMO), TO JE ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA LETOŠNÍ PŘEHLÍDKY POTRAVINÁŘSKÉ PRODUKCE V RÁMCI GRÜNE WOCHE (ZELENÉHO TÝDNE) V BERLÍNĚ.

Schválení upravované kukuřice se čeká již během léta

Nejaktuálnějším tématem bylo povolení pěstování GMO plodin v rámci Unie. Klíčovou roli sehrála spolková ministryně zemědělství a spotřebitelů Renate Künastová známá dosud především jako velká obhájkyně ekologické produkce. „Musíme dát pěstitelům i spotřebitelům možnost svobodné volby ohledně využívání GMO,“ zdůraznila několikrát v průběhu veletrhu Künastová v reakci na sílící celoevropské petiční akce proti možnosti jejich pěstování. Stejného názoru je i prezident Svazu německých zemědělců Gerd Sonnleitner: „Nikomu nemůžeme nařizovat ani zakazovat, co má nebo nemá pěstovat či jíst. Z našeho pohledu jsou základem pro povolení pěstování GMO striktně daná pravidla ochrany před nežádoucím znečištěním konvenčně, ale především ekologicky pěstovaných plodin a také odpovědnost farmářů za škody způsobené případnou kontaminací.“

GMO SPUSTÍ ZMĚNY ZÁKONŮ Schválení pěstování první geneticky modifikované plodiny - kukuřice - se tak v rámci EU očekává již během letošního léta. Předpokládat lze také legislativní aktivitu. „V souvislosti s ukončením pětiletého evropského moratoria na dovoz a pěstování nových geneticky upravených plodin budou nejen v Evropské unii jako celku, ale také v jednotlivých členských zemích projednávány nové zákony, které umožní komerční pěstování GMO,“ konstatovala Dana Večeřová z tiskového odboru Ministerstva zemědělství ČR (MZe). HRÁTKY S UVOLNĚNÍM OBCHODU POKRAČOVALY Ačkoli konference o všeobecné liberalizaci světového obchodu v Dauhá skončila v závěru loňského roku nezdarem, zástupci všech rozhodujících hráčů na agropotravinářském trhu se shodují na nutnosti oživit její snahy ještě letos. Otázkou ovšem zůstává, z které strany bude problém uchopen. Obchodní pověřenec USA Allen Johnson tvrdí, že základním cílem uvolnění světového agroobchodu je „snížení zkreslení cen obchodovaných produktů“, tedy hlavně snížení exportních dotací. Evropská unie je v tomto směru opatrnější. Komisař EU pro zemědělství a rybolov Franz Fischer konstatoval, že Brusel „je sice ochoten tyto dotace odbourat, ale až poté, co tak učiní všichni ostatní“. Vývozní podpory jsou ale v Unii výrazně vyšší než v jakékoli jiné oblasti světa, snížení výdajů na dotace exportu lze nicméně v nejbližších letech očekávat. O „realistický“ pohled se snaží Künastová. Podle ní je cílem „spravedlivý obchod, což zdaleka nejsou jen snížené dotace, ale též zohlednění udržitelnosti krajiny, tedy nevykořisťování přírodních zdrojů, zajištění bezpečnosti potravin a jejich kvality“. ČECHY MOC VIDĚT NEBYLO**

Zejména úvod letošního 74. celosvětového Zeleného týdne byl pro někoho možná překvapivě ve znamení značné aktivity největší kandidátské země, Polska. Její ministr zemědělství Wojciech Olejniczak přednesl projev na slavnostním ceremoniálu v předvečer zahájení. Poláci měli také na starosti kulturní program a v rámci následující recepce se podávaly polské gastronomické speciality. Českou delegaci na obdobných prezentacích vidět nebylo, i když státní tajemník Pavel Rybníček i ministr zemědělství Jaroslav Palas vedli v průběhu veletrhu několik dvoustranných jednání s představiteli dalších zemí. Nejvýznamnější bylo patrně Palasovo setkání se spolkovou ministryní Künastovou. S ní se shodl na společné aktivitě ČR a SRN, která by měla usilovat o revizi veterinárních opatření v souvislosti s BSE. Cílem je snížit počty preventivně utráceného skotu. Samotnou českou expozici na veletrhu, který skončil minulý týden, tvořilo 18 potravinářských firem, z toho (jak zdůraznil ředitel odboru zahraničního protokolu a propagace Ministerstva zemědělství ČR Petr Poláček) „jen čtyři pivovary“. Pípy přesto národní expozici prostorově dominovaly. V areálu expozice se opět, na rozdíl od prezentací jiných zemí, nevařilo. Propagaci české kuchyně by přitom i samotní přítomní vystavovatelé uvítali. Na společné gastronomické prezentaci by se prý rádi podíleli také Slováci.

Česká republika se přehlídky Grüne Woche pod patronací Ministerstva zemědělství ČR účastní již řadu let. Letošní prezentace byla jedenáctá od roku 1989, počítá-li se i účast v rámci Československa. Stejně jako v loňském roce zaujímala národní expozice 420 metrů čtverečních. Na veletrhu se prezentovalo 18 tuzemských vystavovatelů, mezi nimiž byly pivovary, pekárenské a mlékárenské firmy, výrobce majonéz a hořčice, výrobce čajů a také vystavovatel nabízející masné výrobky a plemenářské služby. Celkem se letos přehlídky zúčastnilo více než třináct set vystavovatelů, z toho téměř tisíc německých. Své produkty představili ve 26 halách na výstavní ploše 114 000 metrů čtverečních. V rámci doprovodného programu proběhlo na výstavišti také více než 250 přednášek, diskuzních fór, seminářů a sympozií. Akci navštívilo odhadem půl milionu návštěvníků, spotřebitelů i odborníků v oboru zemědělství a potravinářství.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče