Potravináři varují před vývozem surovin

27. září 2004, 00:00 - PETR HAVEL
27. září 2004, 00:00

DŮSLEDKY VSTUPU DO EU Pouze krátkodobý prospěch může mít strategie domácích zemědělců, kteří s vidinou vyšších cen exportují produkty do zahraničí. Naše země se tím totiž zbavuje možnosti vytvářet u potravin přidanou hodnotu.

DŮSLEDKY VSTUPU DO EU Pouze krátkodobý prospěch může mít strategie domácích zemědělců, kteří s vidinou vyšších cen exportují produkty do zahraničí. Naše země se tím totiž zbavuje možnosti vytvářet u potravin přidanou hodnotu. Zemědělci vyvezou mléko například do Německa. Opačným směrem ale proudí jogurty, které - i díky cenové politice některých zahraničních obchodních řetězců - vytlačují z obchodů srovnatelné kvalitní české výrobky. Prvovýrobci přitom tvrdí, že za litr mléka dostanou v zahraničí zhruba o šedesát haléřů více. Po tuzemských zpracovatelích tedy prvovýrobci chtějí stejnou cenu, jakou by dostali právě v zahraničí. Zcela však mlčí o tom, že v České republice jsou oproti Evropské unii stále nižší náklady na zemědělskou výrobu. Ceny potravin jsou v zemích původní patnáctky na místním trhu většinou výrazně vyšší. Ne však ceny výrobků z těchto potravin. Prodat surovinu dráž zpracovatelům v ČR tedy znamená zvýšit ceny domácích potravin a snížit jejich konkurenceschopnost. N a nebezpečí exportu zemědělských surovin poukázal při setkání se zemědělci ve Větrném Jeníkově i ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas. CEST A DO PEKEL? „Je to cesta do pekel - a to pro obě strany, zemědělce i zpracovatele,“ tvrdí prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík. „Nerad bych předpovídal něco zlého. Ale například v případě mléka dojde zřejmě nakonec k tomu, že za něj naši zemědělci nejenže nebudou dostávat o šedesát haléřů více, ale naopak o šedesát haléřů méně. V České republice přitom pak už nebudou mít možnost toto mléko prodat. Domácí zpracovatelé, kteří zůstanou na trhu, totiž budou mít s prvovýrobci dlouhodobé smlouvy a nebudou již další surovinu potřebovat. Navíc kvůli exportům suroviny někteří zpracovatelé skončí,“ varuje Camplík. Výsledkem podle něj bude pokles domácí produkce mléka. Přitom právě v této komoditě má Česká republika možnost navýšení výrobní kvóty, kterou v současné době zdaleka nenaplňujeme. V budoucnu tedy od Unie neexistují omezení, abychom nemohli vyrábět daleko více mléka. ŘEŠENÍM JSOU DLOUHODOBÉ VZTAHY Prezident Potravinářské komory vedle toho připomíná: Prostupnost hranic funguje oběma směry. Například v případě masa budou domácí zpracovatelé při vysokých cenových požadavcích prvovýrobců dovážet levnější surovinu ze zahraničí. Na tom podle prezidenta prodělají zejména menší podniky, o kterých ale všichni tvrdí, že by se měly v České republice udržovat a podporovat. Podle viceprezidenta komory Ladislava Červenky jsou řešením dlouhodobé dodavatelsko-odběratelské vztahy. Jejich potřeba byla zakotvena i v předvstupní strategii rezortu zemědělství. „Takové vztahy se zatím bohužel nepodařilo uzavřít. Stále ale ještě není pozdě,“ domnívá se Červenka. Důvodem nedohody je samozřejmě hlavně rozdílná představa o cenách. JAK JE PŘINUTIT? ODEBRAT DOTACE!**

Motivaci zemědělců uzavírat dlouhodobé vztahy s tuzemskými zpracovateli by měl podle ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny podpořit stát. „Díky tlaku zemědělců nemohl před vstupem do Evropské unie zpracovatel, který dostával například exportní podporu, nakupovat surovinu pro své výrobky ze zahraničí. Stálo by proto možná za úvahu, aby zemědělec, který chce státní podporu (z tuzemských, nikoliv unijních, zdrojů), nesměl prodávat surovinu do zahraničí - a pokud ano, pak pouze přebytky, o které není na českém trhu zájem. Na zpracovatele se takový model uplatňoval léta,“ zdůrazňuje Koberna. Vazba mezi exportem suroviny a dotacemi pro zemědělce je podle jeho slov logická. „Státní podpora jde z kapes našich daňových poplatníků. Takže by k těmto poplatníkům měl mít zemědělec, který podporu čerpá, také nějaké povinnosti,“ domnívá se Koberna. Stejné stanovisko zastává v oficiálním dopisu ministru zemědělství Českomoravský svaz mlékárenský (ČMSM). „Podle dostupných statistických údajů bylo za tři měsíce od našeho vstupu do EU vyvezeno téměř 6,5 milionu kilogramu mléka v balení větším než dva litry, čili mléka přepravovaného v cisternách,“ říká výkonný ředitel ČMSM Michal Němec. Objem vývozu přitom stále roste: Zatímco v květnu šlo o 788 tisíc kilogramů, v červnu už o více než 2,413 milionu a v červenci již o 3,255 milionu. „Pravidla společného trhu EU samozřejmě umožňují naprosto volné přesuny zboží i surovin. Rozsah přesunů mléka z ČR a hlavně nastartovaný trend zvyšování exportu jsou ale naprosto nepřijatelné,“ uvádí se ve stanovisku Svazu. Tuzemští výrobci mlékárenské produkce nyní mohou z mléka od zemědělců vyrobit takové výrobky, které uspějí v cenové i kvalitativní konkurenci s dováženými. Pakliže jim ale naši zemědělci nedodají mléko (které vyvezou), nebudou mít tyto konkurenceschopné výrobky z čeho vyrábět. Pohled do celních statistik po vstupu ČR do EU dokumentuje i výrazný nárůst vývozu některých dalších zemědělských surovin. Zatímco vývoz mléka se oproti loňskému roku zdvojnásobil, vývoz živých zvířat se dokonce ztrojnásobil. Naopak například v případě masa a masných výrobků se import produktů s vyšší přidanou hodnotou ze zahraničí do České republiky zvyšuje.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče