Potíže s plynem možná nekončí

30. ledna 2009, 00:00 - Dušan Šrámek
30. ledna 2009, 00:00

Krize v zásobování zemním plynem se českých odběratelů prakticky nedotkla.

A to díky tomu, že Česko má dostatek rezervních kapacit v podzemních zásobnících plynu. Problémy by ale mohla přinést novela energetického zákona, která se právě projednává v Poslanecké sněmovně.

Minulý týden ve středu mohla společnost Transgas konečně oznámit, že do České republiky opět proudí ruský plyn v plném objemu. Tranzitní plynovod se vrátil do standardního provozu, obnovena byla i přeprava do Německa. „První velké objemy dorazily do hraniční předávací stanice v Lanžhotě na česko-slovenské hranici už v průběhu noci. Během středy do Česka z východu přiteklo cca 90 milionů kubíků,“ potvrdil RWE Transgas v tiskové zprávě.

Zásobování České republiky a všech zákazníků bylo podle RWE plynulé a bez nejmenších potíží. „S našimi největšími zákazníky jsme byli od prvního dne krize v pravidelném kontaktu a podrobně jsme je informovali o aktuálním vývoji situace. Díky dodávkám ze zásobníků, norskému plynu a dalším zdrojům jsme nemuseli sahat k regulaci dodávek. Všichni naši zákazníci dostávali plné objemy zemního plynu,“ říká člen představenstva RWE Transgas Tomáš Varcop. Připomněl, že úspěšné zvládnutí krize mohlo proběhnout mimo jiné i díky dostatečným objemům zásob. Právě dostatek disponibilních zásob může být ale do budoucna problémem.

Liberalizace versus bezpečnost

KONCEPCE S REZERVAMI POČÍTÁ

S notnou dávkou jasnozřivosti se o možných problémech v zásobování energií z cizích zdrojů zmiňuje i aktualizovaná Státní energetická koncepce, kterou koncem loňského roku vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. „Původní obsah bezpečnosti a spolehlivosti dostává dnes novou dimenzi v opatřeních na posilování národní energetické soběstačnosti, proti růstu závislosti na dovozech energie z rizikových teritorií, které jsou spojované s možnými krizemi v dodávkách, s narušením dopravy a s výkyvy cen energetických surovin a podobně,“ píše se v návrhu koncepce. Celková výše dovozní energetické závislosti České republiky v energetickém vyjádření je podle aktualizace zatím poměrně příznivá a je významně nižší, než činí průměr evropské „sedmadvacítky“. Strukturálně je však nevyvážená. Závislost na dovozech ropy, plynu a jaderného paliva je prakticky stoprocentní. Proto Česko v souladu se zákonem o nouzových zásobách ropy vytváří a udržuje strategické zásoby ropy a připravuje se na vytváření strategických zásob zemního plynu a jaderného paliva. „Je potřeba zajistit legislativní rámec pro nový druh strategické rezervy zemního plynu a jaderného paliva a naplňovat je ve výši a způsobem dohodnutým v rámci Evropské unie,“ uvádí předkladatelé koncepce.

Podle projednávané novely energetického zákona zůstává i nadále sjednaný přístup k podzemním zásobníkům s plynem (PZP), ale dochází ke změně ve schvalování provozního řádu. Nově je tato kompetence vztažena na Energetický regulační úřad (ERÚ). Právo odmítnout přístup do zásobníků přechází stejně jako obdobné ustanovení u provozovatele přepravní a distribuční soustavy do podoby povinnosti umožnit přístup s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity. Novela rovněž přináší povinnost prodat tu část zásob plynu, která nebyla vytěžena do skončení smluvního vztahu. Posílena by měla být rovněž role regulačního úřadu, a to vytvořením mechanizmu, který by mu umožnil v případě zásadní nefunkčnosti trhu se skladovací kapacitou zasáhnout a přijmout opatření k nápravě.

Pokud by novela prošla legislativním procesem, dramaticky by to změnilo současná vlastnická práva k podzemním zásobníkům plynu. Jejich převážným vlastníkem je RWE Transgas. Ten má dlouhodobými smlouvami zajištěnu většinu kapacity. Přitom požadavky dalších obchodníků s plynem, jak prokázaly dosavadní aukce, daleko převyšují kapacitu současných zásobníků. V případě přijetí novely by získal ERÚ právo tyto dlouhodobé smlouvy zrušit, aby k zásobníkům získaly přístup i další subjekty.

A právě v této administrativně nařízené liberalizaci v přístupu k zásobníkům je kámen úrazu. „Toto ustanovení, společně s úpravou přijatou v rámci již platné novely vyhlášky ERÚ o pravidlech trhu s plynem (zavedení elektronické aukce na přidělení volné kapacity PZP) by bezesporu přispělo k rozšíření konkurence na vnitřním trhu s plynem. Na druhou stranu však existuje riziko snadnějšího přístupu k zásobníkům pro obchodníky, kteří nepůsobí na zdejším trhu, ale pouze chtějí využít příležitosti uskladnit zde plyn, aby jej mohli prodat na jiných unijních trzích,“ říká předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř.

To by podle něj mohlo mít za následek obdobnou situaci jako na Slovensku, kde značnou část skladovacích kapacit využívají subjekty, které nepůsobí na tamním trhu s plynem. „V dnešní krizové situaci to do značné míry ohrozilo zásobování Slovenska plynem. Proto by pod úhlem současné situace stálo za to, znovu analyzovat dopady uvedeného paragrafu a rozhodnout, co je větší prioritou, zda reálná větší konkurence na vnitřním trhu s plynem, či větší bezpečnost zásobování,“ dodává Vojíř.

Podobných problémů se obává i Transgas. „Povinnost provozovatelů podzemních zásobníků umožnit obchodníkům s plynem přístup k volné nevyužívané skladovací kapacitě existuje již od 1. ledna 2005. Nynější novela energetického zákona v tomto ohledu nepřináší nic nového,“ tvrdí tiskový mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský. Jako velmi problematické podle něj RWE Transgas spatřuje „navrhované nestandardní ustanovení novely energetického zákona umožňující Energetickému regulačnímu úřadu řádně využívanou skladovací kapacitu naší společnosti odejmout“. „Zásah ERÚ by zásadním způsobem zkomplikoval schopnost RWE Transgas zajistit dodávku pro naše zákazníky v běžných situacích a zcela by znemožnil zajištění bezpečných dodávek zemního plynu v krizových situacích podobných té dnešní,“ podotýká.

Novela by naopak nepřinesla problémy dalšímu z majitelů zásobníků, Moravským naftovým dolům (MND). „Novela ve znění, které je předloženo ve vládním zákonu, nemá jakýkoli dopad nebo vliv na aktivity skupiny MND. Skupina provozuje dva podzemní zásobníky plynu, které dlouhodobě pronajímá externím zákazníkům,“ říká mluvčí naftařů Daniel Plovajko. „ Vtlačovaní nebo těžba zemního plynu v těchto zásobnicích v průběhu roku probíhá na základě požadavku těchto obchodních partnerů. Skupina MND toto jakkoli neovlivňuje,“ dodává.

Novela by přinesla ještě další negativum. Přikázané uvolnění kapacity pro jiné subjekty, než je RWE, by znamenalo i sjednání skladovacích smluv za tržní cenu. To by vedlo i k zdražení plynu pro koncového spotřebitele.

Zdroj politického nátlaku?

Problematická novela, která je nyní ve sněmovně, vnikla mimo jiné i jako důsledek dosavadních sporů o přístup k podzemním zásobníkům. Přičemž důvody, proč přístup požadují i další subjekty, mohou být různé. Například pro ČEZ je zásadní potřeba vlastnit dostatečnou kapacitu, jež by pokryla nároky v případě dobudování paroplynových elektráren, které hodlá postavit. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman sice v České televizi připustil, že vzhledem k probíhající krizi a možným důsledkům do budoucna by měl ČEZ svou investici přehodnotit, to ale není příliš reálné.

Potřeba paroplynových elektráren vyvstává především v souvislosti s možnými výpadky energetických zdrojů z OZE, především z větrníků. Paroplynové elektrárny mají totiž nejrychlejší náběh, a tak mohou prakticky okamžitě nahradit jakýkoli výpadek v síti. Jiné subjekty ale mohou mít odlišné zájmy – například prodat plyn jinde než v Česku, jak o tom hovoří Vojíř. Tato alternativa neplatí v případě RWE Transgas, pro nějž je prioritou uspokojení českých zákazníků. Někteří odborníci se obávají i daleko horší varianty – že plyn v zásobnících bude skladovat někdo, kdo má i jiné než ekonomické zájmy, například politické. V případě nějaké mezinárodní krize by se tak mohl stát plyn v zásobnících vlastněný takovými společnostmi prostředkem politického nátlaku na Českou republiku.

Situaci by vyřešily státní rezervy

I z tohoto důvodu se začíná stále častěji hovořit o potřebě vytvořit státní strategické rezervy zemního plynu, které by mohly být využity právě v případě vniku nenadálých krizových situací, podobných té, která právě odezněla. „V České republice se uvažovalo o zařazení zemního plynu do státních hmotných rezerv začátkem devadesátých let. V té době, vzhledem k požadavkům Evropské unie na tříměsíční denní státní zásoby ropy, dostala přednost právě ropa. Zařadit do státních hmotných rezerv vedle ropy i plyn bylo cenově neúnosné,“ vysvětluje Matyáš Vitík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu důvody, proč Česko zatím strategické rezervy zemního plynu nemá.

Nicméně ani do budoucna situace nevypadá příliš růžově. Podle Vitíka se sice z hlediska dlouhodobé diskuze o zařazení plynu mezi státní hmotné rezervy uvažuje, ale vzhledem k tomu, že by stát musel vybudovat v první řadě zásobníky na plyn a poté v nich držet určité množství plynu, nelze toto řešení z finančního hlediska považovat za reálné. „Současná krize sice vyvolává otázky na větší zásoby plynu, ale v delším časovém horizontu není nutné, aby stát zásoby držel. Ty drží RWE Transgas, navíc má dva zdroje plynu z Ruska a z Norska, a s těmito kapacitami plně pokrývá spotřebu plynu v České republice,“ říká Vitík.

Podle informací Profitu a s ohledem na návrh aktualizované Státní energetické koncepce nakonec zřejmě i přes finanční náročnost stát vlastní strategické rezervy vytvoří. V úvahu zatím připadá možnost vybudovat „státní“ zásobníky v rámci projektu PPP, případně si pronajmout určitou kapacitu pro skladování „státního“ plynu ve stávajících zásobnících.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče