Potěšení s Rudým právem

12. srpna 2009, 13:53 - Dana Langášková
12. srpna 2009, 13:53

Hotel Park Inn Prague předvádí skvělou kuchyni i makabrózní zážitky

Zváženo zpětně patřila naše návštěva k těm bizarnějším. Vybraly jsme si toho večera čistě podle vzhledu – fascinující budovu bývalé tiskárny na Výtoni s šedou fasádou ve stylu art déco alias nedávno v ní zřízený hotel Park Inn s restaurací skoupého názvu RBG – Restaurant Bar and Grill. Prohlídku vlastního hotelu jsme odsunuly na později a místo přes recepci do podniku pronikly rovnou z ulice.
Už zvenčí lze konstatovat, že interiéru, rozvíjejícímu se na třech úrovních, dominuje červená a černá barva. Původní poslání budovy tu připomínají gigantické panely s kopiemi článků Rudého práva z doby, kdy do vesmíru vzlétl první člověk. Pro designéra byla tato myšlenka zjevně natolik inspirativní, že Gagarinův portrét umístil do interiéru hned dvakrát, podruhé do lobby hotelu. Při jídle si můžete rovněž počíst v projevech tehdejších stranických a vládních představitelů. Váháme, zda výzdoba byla míněna jako umělecké dílo, historická zajímavost či jako recese. Bude se průběžně obnovovat, nebo budou hosté navždy odsouzeni k přežvykování týchž řádků komunistického ptydepe? Na obhajobu jakés takés rozmanitosti se přece jen sluší uvést, že v pár vitrínách lze obdivovat i rotačkovou podobu německého Frankfurter Allgemeine a francouzského Le Monde. Škoda že podnikatelé ani designéři nevzali více v potaz průmyslově-technický ráz stavby z počátku minulého století; takto přiznaný interiér by hned působil zajímavěji, příklady v Praze rozhodně nechybějí. Symbolické rozvěšení Rudého práva totiž vyznívá jen jako trochu trapná česká legrace. V rozlehlém prostoru bez chuti a bez zápachu připomínajícím kteroukoli restauraci letištního tranzitu zasedáme v podvečer prakticky samy. Po poradě s profesionální servírkou se přikláníme k tomato-paprikové krémové polévce, grilovaným kuřecím prsíčkům a hamburgeru classic, výměna masa jehněčího za hovězí nepředstavuje naštěstí žádný problém.
Záhy po objednání dostáváme na stůl košíček s nakrájenou bagetou a talířek s olivovým olejem a loužičkou balsamica. Polévka následuje vzápětí – je jí velký talíř a vypadá slibně. Zklamání se nedostavuje ani po ochutnání – červeno-oranžový krém je poměrně hustý (s potěšením kvitujeme, že kuchař rozmixoval pouze část zeleniny, a tak je i do čeho kousnout – konkrétně do lahodných kostiček loupaných červených a oranžových paprik), na hladině plavou opražená dýňová semínka a pár zelených oček kvalitního olivového oleje. Chutě jsou přirozené, po běžně v restauracích používaném a příliš razantním rajčatovém koncentrátu ani památky, semínka navíc pěkně křupou. S prvním chodem jsme tudíž více než spokojené, méně už s teplotou skleničky bílého vína – není dost vychlazené, což je v parném dni o to nepříjemnější, jakkoliv se nás servírka snaží přesvědčit o opaku. Hoegaarden v orosené sklenici má zato teplotu správnou.
Prvním z našich hlavních chodů je grilované kuřecí prsíčko (vítaný exemplář z volného chovu) pokrájené na tři kousky. Maso má na povrchu zlatavou kůrčičku, uvnitř je dobře propečené –vzhledem k riziku salmonely naprosto namístě – přitom však šťavnaté. Na talíři nacházíme i čtyři křupavá kolečka cibule, kopeček svěží rukoly, výbornou klasickou vinaigrette a nerez pohárek s omáčkou chimichurri. (Servírka přispěchala s vysvětlením, že se prý jedná o směs sušených bylin, svěží zelená barva ji však usvědčuje z omylu. Občas by stálo za to obsluhu – nejen tu zdejší – lépe poučit, třeba prostou degustací vzorků z jídelního lístku.)
Místní verze omáčky evidentně obsahuje rozmixované byliny s olejem – vzhled připomíná pesto – chuť i barva je zato„trávová“. Tipujeme to na kerblík či kudrnku – hladkolistá petržel mívá výraznější chuť i aroma. Do původní argentinské verze patří oregano či tymián nebo bobkový list, chilli, ocet, česnek a cibule, ty ale příliš nevnímáme – zdejší pestovitá verze je však výborná. Jako přílohu jsme zvolily ragú z dýně, což se ukazuje jako vynikající volba: v másle podušené oranžové kostičky, posypané praženými černými sezamovými semínky a pokrájenou pažitkou, se přímo rozplývají na jazyku. Všechny ingredience se snoubí v lahodný celek, kousky kuřete i dýně namáčíme do svěží omáčky a k tomu chroupeme cibulové kroužky, až nám naskakují boule za ušima. I když se samotným grilovaným masem obvykle velká zábava není, zajímavá omáčka a příloha dokáží pravé zázraky… Hamburger s loajálně zabodnutou vlaječkou s logem RBG se vyznačuje poctivou chutí hověziny, krájených nakládaných okurčiček a jogurtovo-mátové omáčky, od níž jsme si slibovaly větší porci zdraví než od původní majonézy. Okolní žemle, úměrně měkká a zároveň křupavá, představuje uspokojivý nosič. Hamburger je servírován s hranolky, v našem případě s americkými brambory, jejichž měsíčky jsou hygienicky podány v kovovém košíčku vyloženém tuku odolným papírem. Americké kreaci čelíme za pomoci malého míchaného salátu sestávajícího ze dvou druhů zeleného lupení a rajčat. Co dodat? Že vše chutná jaksi uměřeně; že na to, aby RBG proslul po Praze jako specialista na hamburgery, by měl být karbanátek o něco silnější? Že si kacířsky stejně myslíme, že chléb, maso a smažené brambory prostě k sobě nepatří? Na to už by si ale našinec musel stěžovat na jiné adrese. Při podobně zvrhlém zadání pak nezbývá než se snažit, aby všechny suroviny chutnaly alespoň tak, jak mají, což v případě RBG naštěstí platí.
A když už jsme se dostaly k tomu masu, vybavuje se nám vzpomínka na náčiní, s nímž jsme jednotlivé chody zdolávaly: už dlouho jsme neměly možnost držet v ruce tak předimenzované, těžké, neergonomické, nepraktické a vpravdě obludné příbory. Proboha proč?
Dožvýkán hamburger, snědeno kuře, po osmé přečten projev prezidenta Novotného nad naší hlavou. Zbývá ochutnat zdejší dezerty. Mezitím do lokálu přibyla výprava postarších Italů, kteří mají ubytování v tiskárně zjevně zkombinované se stravou. Propuká umírněná narozeninová oslava, jež pod zdejšími vysokými stropy a uvedenou výzdobou nepostrádá lehce makabrózního nádechu. Ovocný pohár se zmrzlinou zato nemá chybu: štědrá směs několika druhů čerstvého ovoce vypadá i chutná prvotřídně. Nechybí zralé jahody, slaďoučké hrušky, hroznové víno, jablko, mírně nahořklý růžový grep ani ananas, ten podle konzistence a sladkosti ovšem kompotovaný. O malinovém sorbetu jsme v pokušení tvrdit, že je domácí, ale i kdyby nebyl, vše svědčí v jeho prospěch, tak autenticky a svěže nás oslovil.
Lokál se vyprázdnil, číšníci si do foroty chystají snídaňové prostírání, italské tremolo teď zaznívá odněkud z lobby. Platíme 1215 korun (za jeden předkrm, dvě hlavní jídla, jeden dezert a bizarní atmosféru trošičku nadsazených) a než si jako pomstu za všetečnost zabouchneme dveře do atria a jsme nuceny potupně požádat o vysvobození ostrahu, stačíme ještě na rozloučenou zahlédnout vysokého muže, jak u baru s ubrouskem na hlavě zpívá fistulí jakýsi ženský part.

RBG BAR & GRILL
PARK INN PRAGUE
Adresa: Svobodova 1, Praha 2
Tel.: +420 225 995 225
www.rbgbargrill.cz Otevírací doba: denně 7–22
Platební karty: všechny běžné
Země původu nabízených vín: Francie, Itálie, Španělsko, Chile, USA, JAR, Austrálie
Cena vody: 1 litr/ 140 Kč
Hodnocení restaurace:
jídlo 48 bodů z 50
obsluha 18 bodů z 20
nápoje 9 bodů z 10
prostředí 6 bodů z 10
Kvalita/cena 7 bodů z 10
Celkem 88 bodů z 100

VALUE FOR MONEY 7/10

+ chutná, i když cenově poněkud přemrštěná jídla
– prostředí s atmosférou letištní haly

Výběr z jídelního lístku:
Kukuřičný krém s mušlemi, slaninou,bramborami a pažitkou 175,-
Tygří krevety s česnekovým máslem a citronem 320,-
Salát s grilovaným lososem, koriandrem, limetkovou šťávou a avokádem 295,-
Z grilu: RIB EYE STEAK 495,-
Jehněčí kýta 395,-
Jehněčí hamburger s tomaty, nakládanou okurkou a jogurtovo-mátovou omáčkou 295,-
Kachní konfit s červeným zelím, s jablky a křupavými bramboráčky 295,-
Meringue s jahodami a zmrzlinou 110,-
Čokoládové Brownie s oříšky a vanilkovou zmrzlinou 125,-
Výběr z vinného lístku:
Chablis Blanc Chateau de Viviers, 2007 (France) 1210,-
Twin Oaks Chardonnay 2006 California (USA) 740,-
Long Row Riesling, 2008 (Australia) 720,-
Rioja DOC Blanco Barrica, 2008 (Spain) 820,-
Long Row Shiraz, 2005 (Australia) 730,-
Merlot Colli Euganel DOC, 2007 (Italy) 750,-
Chateau Bonnet Bordeaux Rouge, 2005 (France) 990,-
Rioja DOC Tinto Crianza, 2005 (Spain) 990,-

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče