Potenciál střední a východní Evropy je mimo diskusi

16. června 2009, 14:08 - Pavel Hanslíček
16. června 2009, 14:08

Potřebujeme evropskou ratingovou agenturu, tvrdí prezident Rakouské hospodářské komory

EURO: V jaké kondici se nachází rakouská ekonomika? LEITL: Hospodářské krizi nejlépe odolávají střední a menší společnosti, z nichž velká část vidí následující dva až tři měsíce pozitivně. Delší výhled zatím není reálný. Tento optimismus platí zejména pro řemeslníky, obchodníky a také turistický průmysl. Naopak více postiženy byly firmy orientované na vývoz, zejména z oblasti strojírenského a automobilového průmyslu. Zde dochází k poklesu objednávek o 30 až 50 procent, řada podniků musela zavést zkrácenou pracovní dobu, a některé dokonce propouštějí. Proto se snažíme podporovat prostředí pro zakládání nových firem a především vznik nových pracovních míst. To se nám daří. Nezaměstnanost v Rakousku sice vzrostla, ale s květnovou hodnotou mezi pěti až šesti procenty stále patří k nejnižším v Evropě.

EURO: Jaké kroky podniká Rakousko, aby zabránilo prohlubování krize? LEITL: Úlohu vlády vidím ve dvou zásadních oblastech. Tou první je uvést do pohybu finanční systém – bez něj budou firmám chybět prostředky na provoz i na investice. Za druhé musí stát dát ekonomice potřebné impulsy, ať již formou šrotovací prémie nebo směřováním prostředků do infrastruktury a zateplení budov či dalších energetických úspor. Právě kroky v této oblasti představují i velkou investici do budoucna – energie je totiž nyní levnější, ale v budoucnosti opět zdraží.

EURO: Mluvíte o podpoře finančním institucím, někteří však tvrdí, že bankéři zapříčinili krizi nezodpovědnými spekulacemi… LEITL: Co to je spekulace? Evropští bankéři kupovali cenné papíry, kterým bylo americkými ratingovými agenturami přisouzeno nejvyšší možné hodnocení. Tvrdilo se, že jde o papíry zajištěné nemovitostmi, což naopak navozovalo pocit vysoké bezpečnosti takové investice. Následně se však ukázalo, že zmíněné posudky byly naprosto bezcenné. Banky tedy rozhodně jen hloupě nespekulovaly, naopak se spolehli na to, že zmíněné ratingové agentury jsou schopné opravdu důkladně a zodpovědně posoudit možná rizika. To se však nestalo, a tak se nyní množí hlasy volající po evropské ratingové agentuře, což považuji za krok správným směrem.

EURO: Rakousko ze svých rozsáhlých investic ve střední a východní Evropě dlouho profitovalo, nyní naopak tento region ekonomická krize velmi silně postihla. Očekáváte odchod rakouských firem z některých trhů? LEITL: Jednou ekonomika roste a příště zase klesá. To, že současný pokles bude tak rychlý a rozsáhlý, nikdo nepředpokládal, ale je třeba se s tím vyrovnat. Dlouhodobě totiž není o potenciálu dalšího růstu ve střední a východní Evropě pochyb. V mnoha zemích regionu dosud chybí potřebná dopravní infrastruktura, ale i třeba školy a nemocnice. Současný pokles se jednou zastaví a pak se zase dostaví ekonomické oživení. Trvalý propad ekonomiky by odporoval přírodním zákonům, nicméně stejné to je i s nekonečným růstem, ani ten není možný. Rozhodně tedy nějak paušálně neradíme rakouským firmám, aby opouštěly některé trhy střední a východní Evropy. Vstupujete-li totiž na nějaký trh, přemýšlíte na mnoho let dopředu, a ne na jediný rok. Rakouské rodinné firmy se tak neřídí jen čtvrtletními výsledky, ale uvažují v horizontu celých generací. Skutečně dlouhodobé partnerství je nezávislé na aktuální situaci.

EURO: Jak se daří rakouským společnostem na českém trhu? LEITL: Výborně. Neznám žádnou naši firmu, která by se svým podnikáním v Česku byla nespokojená. V hospodářské oblasti neexistují mezi naší a vaší zemí jakékoli problémy. Přitom není odvětví, kde by se rakouským společnostem na českém trhu nedařilo. Šance se jim nabízí ve všech oblastech, jako příklad jmenujme strojírenství, potravinářství, infrastrukturu a technologie pro životní prostředí. Přitom pozici Česka coby výborné destinace pro rakouské investice napomáhá i dlouhá tradice v oblasti průmyslové výroby. Pravidelně připravujeme hodnocení zemí, kam rakouské firmy míří, a výsledky jsou jednoznačné. Česko vždy vychází jako blízká a známá země, kde se vyplatí investovat. Tomu odpovídá i vzájemný obchod, který se v posledních letech zněkolikanásobil.

EURO: Mluvil jste o investicích do infrastruktury. Právě ta však znesnadňuje ještě čilejší ekonomické styky mezi Českem a Rakouskem… LEITL: Obě strany na tom pracují, například postupně roste dálnice z Vídně směrem na Brno. Na rakouské straně máme celou stavbu naplánovanou a také financování je zajištěné. Co mi ale dělá starosti, je železniční propojení. Jedete-li vlakem z Lince do Prahy, musíte přes Vídeň. To je opravdu ostuda, obzvlášť vezmeme-li v úvahu, že právě mezi Lincem a Českými Budějovicemi jezdili naši předkové za pomoci koněspřežné železnice rychleji, než to nyní dokážeme my. Přitom se domnívám, že Evropa dělá chybu, když podporuje výstavbu železničního spojení ve směru východ–západ a zanedbává severojižní spojení. Například Berlín, Praha a Linec tvoří právě takovou severojižní osu. Navíc při vzniku iniciativy na podporu takového spojení by jistě mohlo Rakousko a Česko hrát vedoucí roli.

EURO: Rakousko se spolu s Německem rozhodlo, že ponechá svůj pracovní trh uzavřený. Jak to vnímá vaše komora? LEITL: Rakousko již částečně svůj trh otevřelo – existuje 80 povolání, kde zaměstnávání českých občanů vůbec neomezujeme. V oblastech, jež zůstaly uzavřené, jde spíše o psychologii. Právě v době rostoucí nezaměstnanosti jsou lidé politicky citliví a někteří politici právě toto téma v Rakousku hodně emocionalizují. Rozum proti emocím bohužel často nemá šanci. Na druhé straně se nejedná o nějakou zvůli. Rakousko si stejně jako Česko vyjednalo nějaké přechodné lhůty. Po dvou letech tato přechodná doba skončí a toto téma zanikne samo o sobě.

*
BOX
Christoph Leitl (50)**
Rakouský podnikatel a politik. Vystudoval sociologii a ekonomii na univerzitě v Linci, v letech 1977 až 1990 stál v čele rodinné firmy zabývající se výrobou stavebních hmot Leitl-Werke. Následovala desetiletá kariéra poslance hornorakouského parlamentu a v roce 2000 se stal prezidentem Rakouské hospodářské komory. Od roku 2005 je i prezidentem evropské organizace podporující zájmy malých a středních podniků SME UNION.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče