Potěmkinovská vesnice krajské reformy

05. ledna 2004, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
05. ledna 2004, 00:00

Listopadové volby do krajských zastupitelstev budou dobrou příležitostí k hodnocení historicky prvního volebního období na úrovni regionální správy. Z politického hlediska je nejzajímavější rozdílná konstelace stran zastoupených v republikové vládě a v krajských zastupitelstvech.

Rodílné výsledky voleb se tak odrazily nakonec i v realizaci reformy veřejné správy, která byla odstartována ještě za Zemanova kabinetu. Vznik krajů totiž podporovala především sociální demokracie a strany bývalé čtyřkoalice. Po prohraných krajských volbách však zájem ČSSD, která je dominantem současného kabinetu, o skutečnou decentralizaci značně ochladl. Zásadním problémem reformy veřejné správy se tak postupně stává rostoucí nerovnováha mezi kompetencemi a úkoly, které stát na kraje převedl, a odpovídajícími financemi. Stačí připomenout předvolební spanilé jízdy Zemanova kabinetu, kde byly jednotlivým krajům slíbeny prostředky ve výši okolo sta miliard korun. Nejenom že současný kabinet se k těmto slibům nezná, ale dokonce na kraje převedl nemocniční síť i s šestimiliardovým dluhem. I když vláda nakonec po několika nátlakových akcích krajských hejtmanů polovinu zaplatí ze státního rozpočtu, zbývající tři miliardy budou kraje muset zaplatit ze svého. Chod veřejné správy a poskytování veřejných služeb musí kraje zajistit ze zákona. Pokud na zajištění těchto funkcí nedostanou odpovídající peníze ve formě cílených dotací ze státního rozpočtu, musí sáhnout do svých příjmů. To ale znamená, že finanční prostředky pro změnu chybí na investiční činnost a rozvoj regionu obecně. Ale ani dostatečně štědrá dotační politika není nejideálnějším řešením. O dotacích, které jsou účelově vázány zákonem o státním rozpočtu, totiž nerozhodují sami krajští zastupitelé, ale vláda a poslanci v Praze. Nerovnováhu mezi svěřenými úkoly a financemi potřebnými na jejich řádné plnění měl odstranit nový zákon o rozpočtovém určení daní, který měl být součástí reformy veřejných financí v oblasti daňové subsidiarity. Dosavadních 3,1 % celkového daňového výběru mělo být zvýšeno na 10,3 %. I tato kompromisní podoba však nakonec Sněmovnou neprošla. Vláda chce sice zákon předložit znovu, jeho případná realizace se však nejméně o rok oddálí. Kraje a obce sice dostaly třicet miliard ze státního rozpočtu, aby nepřijetí zákona nezablokovalo již naplánované investiční akce, to ale nemůže být trvalé řešení.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kolik stojí dítě v první, druhé a třetí třídě
Ceny nemovitostí rostou a hovoří se i o realitní bublině. Je na čase prodat investiční byt?
Dovolená bez problémů? Tak to pozor na peníze, dopravu a exotiku
Dotace na fotovoltaiku: Od září až 150 tisíc korun na větší systémy
5 aplikací, které vás ochrání před otravnými telefonáty z call centra
Auta
Android 8.0 je tady. Jmenuje se Oreo a řeší jeden hlavní…
Mazda připravuje čtyřválec se třemi turby, jedno bude elektrické
BMW M5 (G30) oficiálně: Má 600 koní, vypínatelný pohon všech kol a jede 305 km/h
Jak vybrat pneumatiky na auto: Základní otázky a odpovědi
Po Golfu dostal facelift i Volkswagen Golf Sportsvan. Překvapení se nekoná
Technologie
Virtuální realita je dostupnější. HTC Vive zlevňuje o 7000 Kč
Otázky a odpovědi: Jak vybrat pneumatiky na auto?
Google prý po dvou letech uvede další vlastní počítač
Stvořen k přetaktování. HP představilo svůj nejlepší notebook pro hráče
Intel uvádí procesory generace 8000. První čtyřjádra pro notebooky, Coffee Lake bude později
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít