Postrčený trh

27. června 2012, 18:53 - Blahoslav Hruška
27. června 2012, 18:53

Peníze vkládané do softwaru a telekomunikací jsou v Izraeli na ústupu. Investorským hitem se stává biomedicína

Gal Peleg má ze své kanceláře krásný výhled a dobré sousedy. Z terasy jsou vidět písčité pláže izraelské Haify i bílá krychle vývojového centra firmy Intel. V komplexu budov industriálního parku Matam, kde ředitel Haifa Economic Corporation (HEC) pracuje, sídlí také Google nebo Yahoo, své kanceláře tu má Microsoft i NetApp. Přesto mu tato dobrá společnost už pomalu začíná zevšedňovat a bývalý vysoký manažer Kenvela, který několik let žil a podnikal v Praze, má s okolím jiné plány.
Rozestavěný multifunkční stadion Sammyho Ofera, haifská obdoba pražské O2 areny, dostane nový protipól. Fotbalisté Maccabi Haifa, které kdysi trénoval i Dušan Uhrin, budou již příští rok sousedit s vědci. Město Haifa, které vlastní HEC jako svou stoprocentní dceřinou firmu, tu buduje Life Sciences Park. Do projektu město vloží 250 milionů šekelů (1,25 miliardy korun), stejnou částku pak zaplatí soukromí investoři.
Na 85 tisících metrech čtverečních by tu noví nájemníci měli v celkem pěti propojených modulech získat špičkové prostory pro výzkum a byznys v oblasti biomedicíny. „V blízkosti jsou špičkové nemocnice a univerzity, je odsud skvělé dopravní spojení, jsou tu pláže a dostupné bydlení. A především má Haifa právě díky firmám jako Intel pověst dynamického technologického centra,“ vysvětluje Peleg, proč se městu investice do biomedicíny vyplatí.

Hejblátka jdou na odbyt

Obor, který si dává za cíl usnadnit lékařům práci a zásobovat je stále převratnějšími technologiemi a postupy léčby, se v Izraeli stal zlatým dolem, který postupně nahrazuje svět softwaru a komunikací. Studie KPMG spočítala, že jen loni dokázaly izraelské společnosti působící v high-tech byznysu přilákat 2,1 miliardy dolarů rizikového kapitálu. Největší balík – celkem 28 procent – připadá právě na biomedicínské obory. Polovodiče, které dlouhá léta patřily mezi špičku, se naopak propadají. V posledním čtvrtletí mířila do firem podílejících se mikroskopickými součástkami se závratným výkonem na boomu chytrých telefonů již jen dvě procenta rizikového kapitálu. V roce 2008 byly naopak polovodiče třetí nejoblíbenější investicí vůbec – hned po komunikacích a softwaru.
Z celé oblasti life sciences jsou v kurzu především lékařské a operační technologie. „Izraelci mají zájem o nejrůznější hejblátka. Jak má někdo nápad, hned po něm jdou a dotahují ho do konce,“ říká Dan Holešínský, technický ředitel ostravské firmy DAP Services, který strávil několik měsíců v byznys akcelerátoru Misgav, jenž se zaměřuje téměř výhradně na biomedicínu. Některé odchovance akcelerátoru investoři skutečně vytáhli strmě vzhůru. Minulý měsíc například americký medicínský gigant Covidien koupil izraelskou společnost PolyTouch, která vyvinula metodu přesného zavádění výztužné síťky při laparoskopických operacích. Letos již přitom Covidien v Izraeli utratil 700 milionů dolarů. Mezi jeho další akvizice patří superDimension rozvíjející plicní endoskopii a firma Oridion Systems, která má patent na monitoring dýchání.

Konzervativní obor

Tři čtvrtiny rizikového kapitálu pocházejí ze zahraničních fondů, a tak se na oblast life science zaměřují i nové investorské žebříčky. Loni v červenci Bloomberg rozjel nový index, v jehož koši je 25 převážně biomedicínských firem se sídlem v Izraeli, které se ovšem obchodují na newyorské burze. Patří mezi ně třeba Given Imaging, společnost, která dobývá svět s mikrokamerami PillCam zabudovanými do kapsle, jež po polknutí prochází trávicím traktem pacienta a vysílá odsud obrázky. Za touto společností stojí OrbiMed, globální fond rizikového kapitálu zaměřující se na zdravotnictví. Sílící zájem o izraelské dovednosti ho letos v dubnu přiměl k tomu, aby založil zvláštní investiční fond určený právě biomedicíně v Izraeli. I když většina investorů přednostně vkládá peníze do „hotových“ firem, neklesá ani podpora raných stadií rozjezdů společností. „Velké šance vidíme v biofarmaceutikách v klinické fázi vývoje,“ říká Jonathan Silverstein, partner skupiny OrbiMed.
Investice do biomedicíny se ovšem na rozdíl třeba od IT nebo softwaru řídí zcela jinými zákonitostmi. Kvalitní počítačový program může vznikat na koleně a úspěch „garážových“ firem, jejichž produkt vznikl s výbavou za pár set dolarů, to dokládá. Biomedicína oproti tomu vyžaduje velké vstupní investice do vybavení laboratoří a mnohaletou péči o vývoj produktu, jehož uchycení na trhu je nejisté. „Trh je velmi konzervativní a přesvědčit doktory, aby změnili naučené postupy, je někdy oříšek. Do hry také vstupuje více faktorů – klíčový je třeba přístup zdravotních pojišťoven, protože každá nemocnice chce samozřejmě vědět, jestli někdo bude supermoderní přístroje spolufinancovat,“ říká o investicích do biomedicíny Boaz Dinte, partner skupiny Evergreen, jednoho z vůbec prvních izraelských fondů rizikového kapitálu.
Tento muž, který stojí za prodejem izraelského výrobce flash-disků M-Systems konkurenčnímu Sandisku za 1,5 miliardy dolarů, investuje do různých oblastí high-tech průmyslu již od roku 1996, a má tak dobrý přehled o situaci na trhu. Evergreen má dnes ve svém portfoliu šest firem z biomedicínských oborů, což je více než ve skupině digitálních médií. Nejde o žádné rychlé peníze – mezi investicí do klinických testů přístroje nebo metody a prodejem rozjeté firmy často uběhne i deset let. A i když Evergreen investuje rizikový kapitál, biomedicína z hlediska rychlosti výnosů zůstává spíše konzervativním oborem. Boaz Dinte si ale pochvaluje, že cíl je v biomedicíně předem jasný. „Lékaři sami nejlépe vědí, kde je třeba co vylepšit, takže je tenhle obor dobře zmapovaný,“ říká známý izraelský investor.

Do celého světa

Na biomedicíně je lákavá také skutečnost, že finální produkt se může uplatnit v celém světě. Zatímco programy se musejí přizpůsobovat jazyku a zelené technologie se vyplatí jen tam, kde je stát podporuje, zdraví je jen jedno. Stejně tak jako snaha špičkových nemocnic nabídnout pacientům tu nejlepší péči.
Neznamená to ale, že by biomedicína fungovala na čistě tržních principech a opírala se jen o ochotu soukromých investorů vložit peníze do nejistého podniku. I ostřílený investor Boaz Dinte, který spravuje privátní peníze, souhlasí s tím, že trh je třeba ke správné věci občas postrčit. A stejně jako vlády investují do zelené energie, měl by podle něj stát dávat peníze do akademického prostředí, kde se většina nápadů rodí. S tím souhlasí i Mina Goldiaková, která má na starost mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje v organizaci Matimop, obdobě našeho CzechInvestu. I ona má za cíl lákat zahraniční investory na izraelské nápady a přesvědčovat je o výhodách nových technologií. Víc než konkrétní podpora a barevné propagační brožurky na křídovém papíře podle ní však pomůže pocit, že vkládat peníze do nových nápadů má smysl. „Nejprve je třeba vytvořit atmosféru, že jde o dobře uložené peníze. Od toho se odvíjí vše ostatní,“ vysvětluje. Vzhledem k tomu, že na dveře Gala Pelega již klepou první nájemci Life Sciences Parku, zdá se být biomedicínská vlna v Izraeli minimálně tak slibná, jako byla éra IT.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče