Postižení nepotřebují lítost, ale možnost uplatnění

26. prosince 2011, 00:15 - Dalibor Dostál
26. prosince 2011, 00:15

Být postižený znamenalo před rokem 1989 téměř totéž, jako být ve vězení. Lidé s hendikepem sice formálně mohli dělat v podstatě cokoliv, fakticky však naráželi na bariéry prakticky na každém kroku.  

Foto: Profimedia

Kvůli nepřekonatelným bariérám jako jsou vysoké obrubníky nebo schody ve veřejných budovách či prostředcích MHD se nemohli prakticky nikam dostat.

Nemohli navštívit divadelní představení, sportovat, zajít si na výstavu. O možnosti pracovat ani nemluvě. Po roce 1989 se situace dramaticky změnila. Především díky neziskovým organizacím se začalo o zapojování postižených do veřejného života mluvit a věci se začaly měnit k lepšímu. Od počátku devadesátých let přitom bylo v této oblasti nejviditelnější především Konto Bariéry Charty 77. Tématu postižených se postupně začala věnovat i celá řada dalších nadací a neziskových organizací.

I když se za dvaadvacet let v přístupu společnosti k postiženým mnohé změnilo, stále zůstává jak mnoho fyzických bariér pro pohyb postižených ve veřejném prostoru tak bariér mentálních při jejich zapojování do zaměstnání. Při jejich odstraňování hrají tuzemské nadace a jejich projekty stále klíčovou roli.

Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) letos úspěšně dokončil  pilotní projekt ochranné známky Práce postižených. „V průběhu dvou let úspěšně prošlo auditem-hodnocením dvacet zaměstnavatelů zdravotně postižených, kterým byla přidělena ochranná známka v kategoriích „vyrobeno“, „baleno“, „kompletováno“ a „služby“. Hodnocení jednotlivých zaměstnavatelů provádí Sdružení pro oceňování kvality, majitelem ochranné známky je náš Nadační fond NFOZP,“ uvedla Hana Potměšilová, ředitelka NFOZP.

Známky pro poctivé

Firma, která získá známku musí při hodnocení prokázat, že na výrobku či službě se minimálně ze 75 procent podílely osoby se zdravotním postižením. „Známka, která byla v roce 2010 zařazena do Národní politiky kvality, tak ukazuje, že toto je kvalitní,  prověřená a férová práce lidí se zdravotním postižením.  Známka má velmi jasně a přísně nastavena pravidla, vymezuje se proti nepoctivému podnikání  a zneužívání zdravotně postižených. Známka byla udělena firmám napříč obory,“ dodala Hana Potměšilová.

Známku získala například úklidová firma, výrobna archivačních materiálů (šanony, obaly, obálky atd.), masérská společnost, výrobci speciálních textilií a oděvů nebo keramická dílna. Projekt ochranné známky začal pomáhat také při výběrových řízeních či udílení grantů na podporu práce zdravotně postižených některým krajům, obcím a státem zřízeným organizacím.

Stejně, jako je pro dospělé důležité zaměstnání, je pro mladé lidi s hendikepem klíčové vzdělání. Poradní sbor Fondu vzdělání, který je společným dlouhodobým projektem ČSOB a Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, v září udělil pravidelné stipendium dalším devíti studentům se zdravotním a sociálním handicapem. Ke stávajícím 49 studentům, kteří již dostávají dlouhodobá stipendia, tak přibyli noví studenti, kteří by si studium bez pomoci Fondu vzdělání nemohli dovolit.

„S každým novým stipendistou Fondu vzdělání lépe poznáváme potřeby handicapovaných studentů,“ říká  Milena Černá, ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. „Fond vzdělání považujeme za jeden z nejúčinnějších nástrojů začleňování znevýhodněných mladých lidí do společnosti. Podporou vzdělání jim dáváme lepší šanci pro život,“ dodává ředitelka.

Konto Bariéry v letošním roce představilo úspěšný projekt Cesty k lidem. Cílem projektu, který trvá patnáct týdnů,  bylo získat prodejem výrobků označených logem projektu v hypermarketech Globus prostředky na nákup velkoprostorových vozidel pro patnáct vybraných charitativních organizací. Projekt, jehož patronkou byla zpěvačka Lucie Bílá, se setkal s velkým ohlasem. Během 15 týdnů trvání projektu nakoupil v některé z prodejen Globus výrobek označený logem Cesty k lidem, pomohl nastřádat celkem 10 866 296 Kč. Tato částka tak umožnila splnit hlavní cíl projektu - nákup 15 speciálních vozů.

„Jsem nesmírně šťastná, že si Cesty k lidem doslova našly cestu, jak oslovit lidi ochotné pomoci druhým,“ říká Božena Jirků, ředitelka Konta Bariéry. Každý, kdo se do projektu zapojil, umožnil handicapovaným klientům to, co je pro ostatní samozřejmostí – jednoduše se přemisťovat z místa na místo a třeba si vyjet na výlet, dopravit se do kina, nebo se denně přepravovat do školy či zaměstnání.

Další nadační projekty se zaměřují na postižené, kteří potřebují pravidelnou pomoc. „S podporou Nadace Euronisa bylo zprovozněno Centrum sociální rehabilitace, jehož provozovatelem je Diakonie Dubá. Poskytované služby v tomto pobytovém zařízení směřují k budoucímu samostatnému životu lidí se zdravotním postižením, a to buď ve vlastním bezbariérovém bytě, rodině či jiném vhodném zařízení, které bude schopné dosaženou samostatnost nadále podporovat,“ říká Petra Kuntošová, grantová manažerka Nadace Euronisa.

Do podobné oblasti směřuje i pomoc Nadace dětský mozek. „V rámci projekt Bechlín jsme pomohli pěstounské rodině Šustrových se šesti dětmi, z nichž jsou dvě postižené -  autismus, epilepsie - a ostatní si nesou následky týrání a zneužívání z původních rodin, sehnat finanční prostředky na výstavbu Centra sociální rehabilitace a Prodejní dílny výrobků české tradice, které bylo v Bechlíně slavnostně otevřeno v pátek 18. listopadu,“ říká ředitelka Nadace Dětský mozek  Miroslava Weiglová.

Další projekty na pomoc postiženým nadace chystají. „Od ledna příštího roku připravujeme s agenturou Ogilvy edukační a osvětovou kampaň na práci osob se zdravotním postižením. Myslíme si, že tato kampaň díky svému nekonvenčnímu stylu vyvolá ve společnosti diskuzi a pomůže lidem se zdravotním postižením lépe najít práci,“ zmínila Hana Potměšilová z NFOZP.

Nadace Euronisa se chystá podpořit několik projektů organizací, které poskytují služby  či zaměstnávají zdravotně postižené, například podpora každoročního festivalu „Patříme k sobě 2012“ Podkrkonošské společností přátel dětí zdravotně postižených Semily. Nadace Dětský mozek příští rok podpoří organizaci Vítej…, která poskytuje chráněné bydlení pro dospělé autisty.

Zaostřeno na benefice

Nadace Divoké husy klade důraz nejen na zaměření pomoci, ale také na způsob, jakým neziskovkám k financím pomáhá. „Jednou větou se dá říct, že naše nadace znásobuje výtěžky benefičních akcí, čímž motivujeme druhé k aktivitě. Znásobujme nejen peníze, ale i radost,“ říká ředitelka Nadace Divoké husy Marcela Nevšímalová. Každý měsíc minimálně ve třech a více městech republiky se pod „husí vlajkou“ konají benefice - divadelní představení, koncerty, jarmarky, prodejní výstavy či aukce. „Zapojí se právě i ti, kteří se mnohdy stáhnou do ústraní a jsou nešťastní z neúspěchů svých žádostí, které směřovaly státním institucím,“ dodala Marcela Nevšímalová. Snažení žadatelé pak nadace odměňuje zdvojnásobením výtěžku akce až do  výše 60 000 korun.

Při zaměstnávání postižených zůstává největším problémem nedostatek alternativních úvazků. „Každý, koho postihne závažnější onemocnění, si je vědom, že se musí ve svém životě na chvíli zastavit: přehodnotit svůj čas, priority a zařadit mezi své běžné aktivity také pravidelné návštěvy lékaře či ustoupit ze svých kariérních nároků. Proto si také začne hledat práci, která mu bez potíží umožňuje jednou, dvakrát do měsíce navštívit své odborné lékařské centrum, aby si vyzvedl novou dávku svých specifických léků či strávil několik hodin na lůžku a léky mu byly podány nitrožilně,“ vysvětluje Hana Potměšilová.

„Bohužel naši  zaměstnavatelé neradi přistupují na flexibilní pracovní úvazky a tím vlastně znemožňují téměř zdravým lidem pracovat v oboru, který umí, který vystudovali a kde získali praxi. Málokomu z nás by se asi chtělo každých čtrnáct dní hlásit svému zaměstnavateli, že budete opět celý den mimo kancelář, protože si jedete nechat píchnout lék na druhou stranu republiky. Málokomu z nás by bylo asi příjemné, že na něj kolegové koukají jako na toho, kdo na ně pravidelně přehazuje svoji práci…“ dodala Potměšilová.

Při snaze změnit zažité zvyklosti zatím NFOZP  často naráží na neochotu managementů či majitelů. Přitom problém alternativních a flexibilních úvazků se netýká jen osob se zdravotním hendikepem, ale i rodičů, kteří  mají malé děti a chtějí pracovat.

Zaměstnávání postižených se potýká i s dalšími překážkami. „Jde hlavně o nedostatečný právní rámec pro zaměstnávání zdravotně postižených - například absence legislativy pro odběr výrobků a služeb organizací, které zaměstnávají zdravotně postižené orgány veřejné správy. A také problematické financování organizací, které poskytují služby zdravotně postiženým,“ doplnila Petra Kuntošová z Nadace Euronisa.

Konec bariér

Symbolem necitlivého přístupu k postiženým byly po dlouhá léta bariéry, které bránily vozíčkářům vyjet si na nákup, do divadla nebo na výstavu. V této oblasti se hodně změnilo, k ideálu má však současný stav daleko. „Tyto kroky by mohly postupovat rychleji. Problémem je též nedostatečná konzultace se zdravotně postiženými při výstavbě nových a rekonstrukci starších budov,“ poznamenala Petra Kuntošová.

Podobně jako u alternativních úvazků má i odstraňování bariér pozitivní přínos také pro další skupiny obyvatel. „Osobně jsem stavební bariéry začala vnímat nejvíce před osmi lety, kdy jsem dělala po českých městech a obcích se synem „kočárkovou rallye“.  Od té doby mi přišla do rukou nemalá řada projektů, jejichž cílem bylo zmapovat například bezbariérové hrady a zámky, divadla, veřejné budovy, horské stezky, ale třeba i vinařské sklípky.  Domnívám se, že jsme začali více přemýšlet nad tím, jak ulehčit život lidem s pohybovým handicapem. Ale občas zapomínáme třeba na maminky s malými dětmi a seniory a jejich potřeby,“ upozornila Hana Potměšilová.  

Konto Bariéry má odstraňování překážek pro postižené již ve svém názvu. Letos mimo jiné působil jako odborný garant soutěže Banka bez bariér. Vítězem letošního, druhého ročníku se stala ČSOB, na dalších místech pak skončily Česká spořitelna a Komerční banka. Bezbariérovost jednotlivých poboček bank hodnotilo čtrnáct vozíčkářů na různých místech republiky.

Nejčastějšími problémy, s jakými se vozíčkáři setkávají v bankách, jsou například vysoko umístěné čtečky karet, znemožňující vstup do pobočky mimo pracovní dobu nebo vysoko umístěný bankomat. „Bankovní účty jsou, jako každá virtuální služba, bezbariérové. Banky ale během jednoho roku přišly na to, že je to málo. Poměrně častým problémem jsou stále těžké dveře. Naopak velice kladně bylo hodnoceno internetové bankovnictví, vyzdvihována byla možnost bezplatné návštěvy finančního poradce v místě bydliště. Při osobním jednání na pobočkách se hodnotitelé často setkávali s ostychem, málokdy však už s neochotou,“ popsala zlepšení Božena Jirků.  

Řada zemí je však v této oblasti stále o poznání dál než Česko. A nemusí jít přitom jen o vyspělé země západní Evropy. „Byla jsem nedávno v Budapešti, kde jsem byla velmi překvapená právě tím, že jsou tam bezbariérové přístupy téměř všude,“ upozornila Miroslava Weiglová.

Přestože zahraniční zkušenosti mohou v Česku v mnohém pomoci, řada tuzemských organizací je již natolik vyspělá, že může sama inspirovat kolegy v jiných zemích. Přesvědčila se o tom například Evropská asociace zaměstnavatelů osob zdravotně postižených a poskytovatelů sociálních služeb (EASPD), které se rozhodla otevřít svoji pobočku pro střední a východní Evropu v České republice. Garantem této české aktivity je NFOZP.  „EASPD je zřízena Evropskou komisí. A k naší radosti vnímá aktivity vedoucí k zaměstnávání zdravotně postižených u nás v republice jako vzorové. Vidí je jako projekty, které by mohly v dílčích věcech nepomoci zaměstnávání zdravotně postižených v dalších zemích Evropské unie,“ uzavřela Hana Potměšilová.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče