Postele, hejbejte se

15. září 2011, 19:05 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
15. září 2011, 19:05

Moravskoslezské zdravotnictví by mělo zeštíhlit o 650 lůžek. Kdyby zanikla některá z místních nemocnic, nikomu by to neublížilo

Nejenom pražské, ale i severomoravské zdravotnictví je osočováno z toho, že je zbytečně nákladné. Rozdíl ve výdajích na jednoho pacienta je vůči nejlevnějším regionům až pětinový. Moravskoslezský kraj se zbytku republiky vymyká i tím, že v jako jediném neovládá trh největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP, ale poměrně rovnoměrně se o něj dělí s Revírní bratrskou pokladnou a Českou průmyslovou pojišťovnou. Místní zdravotnictví tak prodražuje nejen boj o pojištěnce, ale v regionu je i nadbytek nemocničních kapacit s vysokým podílem neobsazených lůžek. Stejně tak je nadprůměrně vybaven drahými přístroji, jež se někdy neuváženě nakupují za evropské dotace a bez ohledu na to, že u sousedů provozují stejnou techniku. Aktuálně si například třinecká krajská nemocnice pořizuje magnetickou rezonanci, přestože zdravotní pojišťovny odmítly podepsat příslib úhrady vyšetření. V tomto malém městě totiž stejnou technologii již provozuje nemocnice Podlesí, která patří do skupiny Agel. Jen málokdo ze zdravotnických expertů by se přitom postavil za ideu, že rozdíl v nákladech na léčebnou péči souvisí se strukturou a nemocností obyvatel daného regionu. Tím spíš, že podíl lidí pracujících v těžkém průmyslu, který již sám o sobě může přivádět různé zdravotní potíže, za poslední desetiletí rapidně poklesl. Spíše než co jiného jsou vysoké výdaje způsobeny objemem a nabídkou lékařské péče. „V Moravskoslezském kraji je to pozůstatek historie, kdy tam vedle státních nemocnic vznikaly i tzv. závodní ústavy národního zdraví, které fungovaly při velkých fabrikách, a to bez ohledu na státní kapacity. Všechny tyto nemocnice se v kraji dosud udržely, díky paušálním platbám jim peníze tečou a pacienty vždy přilákaly,“ vysvětluje poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek.

Stomilionové vratky

Staré lékařské pořekadlo praví, že každá postel si svého pacienta najde. A donedávna tato pravda bezezbytku platila i na severu Moravy. Jenže loňský šetřivý rok ukázal, že neplatí za všech okolností. Místním nemocnicím se nepodařilo najít dost marodů, a tak musejí vracet bezmála dvě stě milionů korun do pojišťovenského rozpočtu z peněz, které zálohově inkasovaly formou paušálního financování. Jedou v tom všechny typy institucí, ať už fungují pod kuratelou kraje, státu, měst či soukromníků. Trend potvrzují i údaje z výroční zprávy ostravské fakultky, která vykazuje klesající počet ošetřovacích dnů a menší vytížení operačních sálů. Už jen vratky části paušálů ukazují, o kolik péče méně by se mohlo v kraji poskytovat a o kolik méně kapacit by stačilo. Nutnost zásahu ještě více zvýrazňují tristní hospodářské výsledky některých z místních špitálů. „Vysoká koncentrace lůžkových zdravotnických zařízení v našem kraji s vysokým podílem neobsazených lůžek, a naopak zavádění moderních léčebných postupů, které umožňují péči poskytovat efektivněji v ambulantním režimu, jsou jednou z příčin poklesu objemu poskytované péče v nemocnicích, což se negativně projevuje v jejich hospodaření,“ vysvětluje ředitel krajské pobočky VZP Aleš Zbožínek. V regionu funguje celkem osmnáct nemocnic, ta fakultní spadá přímo pod ministerstvo, osm řídí kraj, další tři města, zbytek patří soukromníkům (viz Počty lůžek a jejich využití). Z nich se vyděluje především zdravotnické seskupení Agel, které na severní Moravě provozuje celkem čtyři nemocnice, v Třinci, Českém Těšíně, Ostravě a v Rýmařově s detašovaným zařízením v Bruntále. Žádným liliputem není ani Karvinská hornická nemocnice, jež kdysi vznikla pod kuratelou OKD a jejímž většinovým vlastníkem je dle obchodního rejstříku Milan Canibal. Celkem je v kraji provozováno kolem 6300 akutních lůžek, z nichž by se dalo zrušit či transformovat na ošetřovatelská dle mínění pojišťoven až 650. Zařízení však nejsou v oblasti rovnoměrně rozložená. Zatímco na opavsku, novojičínsku či bruntálsku by vzhledem k nízké konkurenci mohly s trochou dobré vůle dobře prosperovat, v ostatních okresech působí vždy několikero nemocnic, a přitom jsou města od sebe vzdálená jen kolem patnácti kilometrů. A asi by nikomu neublížilo, kdyby některé z nich zcela zanikly. Jen například v Ostravě je to vedle fakultky ještě Vítkovická nemocnice, která patří Agelu, a městský špitál Fifejdy. Podobně v Karviné vedle krajského zařízení funguje soukromá Karvinská hornická nemocnice, přičemž další krajské zařízení je v nedalekém Havířově. Podobná situace je i na frýdecko-místecku s dalším centrem v Třinci.

Nápad z říše snů

O tom, jak ozdravit krajské nemocnice, jež za loňský rok vykázaly společně více než stomilionovou ztrátu, jedná moravskoslezské hejtmanství vedené Jaroslavem Palasem zhruba od jara letošního roku. Tyto nemocnice provozují přes tři tisíce lůžek, z nichž zhruba třetina je trvale neobsazená. Za tím účelem si úřad nechal zpracovat analýzu firmou RGM Medical pod vedením Norberta Schellonga. Studie upozornila, že ztráta může být ještě o dalších sto milionů korun hlubší. Navrhuje proto propojit všechny špitály do jednoho subjektu, zavést centralizované nákupy materiálu a léků a restrukturalizovat péči včetně rušení celých oddělení v nemocnicích. A například z Bílovce a Orlové, jež spadá pod karvinskou nemocnici, měla akutní péče vymizet zcela. Celkem se mělo škrtnout pět stovek akutních postelí, což mělo vynést roční úsporu ve výši tří set milionů korun. Až na drobné výhrady experti se závěry Schellongova týmu víceméně souhlasí. „Koncentraci zdravotní péče do jednotlivých center, profilaci nemocnic ve vybraných odbornostech a eliminaci duplicit obdobné péče různými poskytovateli považuji za důležité principy při tvorbě společné krajské zdravotní koncepce. Efekt mohou vynést i společné postupy při sjednávání obchodních podmínek pro nákupy zdravotnického materiálu, léčiv, energií a dalších provozních služeb,“ zdůrazňuje například Zbožínek. Proti plánu ale ostře vystoupili nejen lokální politici a odbory, ale i Palasovi spolustraníci v čele s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou a radikální řez stopli. Místo toho chtěli přesvědčit zdravotní pojišťovny, aby sáhly do torniček a ztráty zahladily. Tento nápad byl však z říše snů. „Platby zdravotnickým zařízením za poskytnutou péči odpovídají domluveným parametrům. Zájmy politických seskupení nejsou primárně předmětem úhrad,“ striktně se ohradila například mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Ohrožený Nový Jičín

Mezitím ovšem graduje zvláště kritická situace nemocnice v Novém Jičíně, jejíž dluhy stoupají ke třem stům milionů a kumulovaná ztráta atakuje dvousetmilionovou hranici. Ztráty přitom nejdou jen na vrub neefektivně poskytované péče a drahé robotické operativy. „Do potíží ji dostalo komplexní onkologické centrum, jež provozuje napůl s Agelem. Zatímco ten na své části vydělává, operativa a intenzivní péče, které poskytuje nemocnice, jsou hluboce prodělečné. Situace má jen dvě řešení, buď si ji celou pronajme Agel, nebo se bude muset onkologická péče na úrovni operativy zastavit,“ vysvětluje šéf Fakultní nemocnice Ostrava Svatopluk Němeček, jehož zastupitelé pověřili, aby koordinoval ozdravný postup v krajských nemocnicích. Palas i přes odpor stranických špiček prosazuje pronájem Agelu. Osud novojičínského špitálu bude řešit zastupitelstvo kraje na svém zasedání 21. září. Více či méně úspěšně se s hospodařením ale potýkají i špitály v Karviné, Opavě, Havířově a Bílovci. Základní ordinovanou mantrou na jejich potíže je zeštíhlení lůžkové péče, a s tím související úbytek personálu. „V první fázi, tedy již letos na podzim, se v krajských zařízeních včetně fakultky zruší na tři sta lůžek. Rovněž se bude zkracovat doba hospitalizace. Letošní kumulovaná ztráta by pak měla klesnout na sedmdesát milionů. Příští rok budeme v redukcích pokračovat a díky nim a restriktivnímu finančnímu plánu by se měl konečný výsledek dostat na nulu,“ plánuje Němeček. Další zeštíhlování by ale už nemělo jít jen v režii krajských zařízení. I ostatní nemocnice, včetně těch soukromých, by se na úsporách měly dle představ pojišťoven podílet. „Dostupnost zdravotní péče v kraji pochopitelně vychází z její celkové nabídky, proto se jednání o optimalizaci stavu musí týkat rovněž zřizovatelů nebo provozovatelů dalších nemocnic, tj. státu, obcí a soukromých společností,“ potvrzuje asistent generálního ředitele Revírní bratrské pokladny Jan Vomlela. I na severní Moravě, podobně jako v jiných regionech se od sebe podstatně liší základní sazby nemocnic na jednotku produkce (viz Sazby a nemocnice), ať už odchylky souvisejí s šikovností jejich managementu, náročností léčby či vyplývají z historických disproporcí. Přechod na financování formou platby za diagnózu (DRG) spojené s nastavením jednotné národní sazby, s nímž by se mělo startovat již od příštího roku, by měl tyto rozdíly postupně smazávat. Zároveň nemocnice, které nedokážou sehnat pacienty a léčit je nejen kvalitně, ale i efektivně, budou propadat do stále větších ekonomických potíží. „Pak veškeré volné kapacity viditelně vylezou na povrch. DRG systém síť pročistí,“ míní Vepřek. Ale bude to bolet.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče