Postavte si jadernou elektrárnu. Zn. Bez účasti státu.

18. ledna 2008, 11:18 - Vadim Fojtík
18. ledna 2008, 11:18

Bez atomu to nepůjde, tvrdí ministerstvo průmyslu a obchodu

Chcete stavět v Česku jadernou elektrárnu? Není problém! Stačí jen sehnat dostatek peněz, vhodnou lokalitu a oběhat si všechna potřebná povolení. A co je důležité, vládní koalice, která je aktuálně proti budování těchto zdrojů, do vašich plánů nemůže vůbec mluvit. Až doposud se jako o jediném případném investorovi, který může takový zdroj postavit, hovořilo o elektrárenské firmě ČEZ. V ní stát ovládá zhruba dvoutřetinový podíl a z pozice majoritního vlastníka může ovlivnit budoucí strategii firmy. Tedy i to, v jakých elektrárnách bude vyrábět, včetně výstavby nového jaderného zdroje.

Stačí vhodný pozemek.

„Někdy se myšlenkou, co se stane, pokud žádost o povolení postavit novou jadernou elektrárnu podá někdo jiný než ČEZ, zabývám,“ s pobavením komentuje tuto možnost předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Muselo by se postupovat dle zákona, jiná možnost ani neexistuje,“ tvrdí šéfka jaderného dozoru. Pokud by se tedy takový investor skutečně našel, musel by nejprve sehnat vhodný pozemek, kde je výstavba elektrárny již zakotvena v územním plánu. Poté je třeba požádat o studii vlivu stavby na životní prostředí a s ní vyrazit na příslušný stavební úřad. Tamní úředníci, kteří většinou schvalují výstavbu nových domů, by byli určitě notně překvapeni. Pak již stačí, krom jiného, splnit podmínky, kterými si výstavbu a provoz elektrárny podmiňuje jaderný dozor. „Na rozdíl od hlubinného úložiště jsou lokality, kde lze postavit jadernou elektrárnu, dobře prozkoumány. Krom Temelína a Dukovan existují další dvě až tři území, kde lze o něčem takovém uvažovat,“ vysvětluje Drábová.
Výstavba takového zdroje v „atomem nedotčených lokalitách“ je však složitý proces, který investory zatím odrazuje. V těchto oblastech totiž není na provoz jaderné elektrárny připravena vhodná infrastruktura, nemluvě o místním obyvatelstvu. Přesvědčit zdejší municipality, aby si nechaly v okolí postavit tak obrovskou a kontroverzní stavbu, bude těžké. Pokud se v souvislosti s možnou výstavbou jaderného bloku v Temelíně, případně Dukovanech hovoří zhruba o patnáctiletém schvalovacím procesu, v případě nové lokality lze počítat až s dalšími deseti lety navíc.

Jaderná sondáž.

„Před časem se na takový postup ptalo několik investorů. Ale jen neoficiálně sondovali možnosti, nikdo neprojevil konkrétní zájem, a tak raději nebudu zveřejňovat jejich jména,“ sdělil týdeníku EURO vysoce postavený státní úředník, který si nepřál být jmenován. Pouze uvedl, že šlo o velkou zahraniční energetickou firmu, která je již v Česku aktivní, a o dva investiční fondy. To, že bude v zemi stavět jadernou elektrárnu někdo jiný než polostátní podnik ČEZ, se tak zatím zdá jako utopie. Zatím. Ale třeba německý E.ON ve Švédsku spoluvlastní jaderné elektrárny Ringhals, Forsmark a Oskkarsham, které produkují polovinu tamního proudu.
„Ceny elektřiny však zatím nejsou na takové výši, aby se někomu jinému než ČEZ tak dlouhodobá investice vyplatila. A to jak s ohledem na mnohaleté schvalovací řízení, tak i vysoké pořizovací náklady. Navíc musí investor počítat s politickými obstrukcemi. Třeba velkým tlakem státní správy na příslušné stavební úřady, aby stavbu zamítly,“ upozorňuje úředník.
Nadnárodní energetické firmy, které by připadaly v úvahu, nechtějí takovou variantu komentovat. Jak uvedl v neformálním rozhovoru zástupce jedné z nich, výstavba jaderného zdroje v Česku zahraničním investorem by byla možná až po změně politického klimatu. „Pokud vláda vydá investorům jasný signál, že je pro výstavbu jaderné elektrárny, a ceny elektřiny porostou, pak se zcela jistě najde několik zájemců kromě ČEZ, kteří se o to pokusí. Především z Německa, kde se počítá s odstavením všech jaderných elektráren po roce 2020. Musejí však mít jistotu, že neinvestují miliardy eur do něčeho, co jim pak nebude po volbách povoleno spustit,“ vysvětluje.

Přečtěte si noviny.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner zase tvrdí: „Pokud by měl takový investor vhodný pozemek, pak možná, ale je to hodně hypotetická otázka. Ideální je dostavba třetího a čtvrtého bloku Temelína. Hovoří se i o rozšíření Dukovan.“ Upozorňuje rovněž na to, že aktuální otázka spíše zní, zda stát nebrzdí vedení ČEZ od pragmatického a ekonomického rozhodnutí, které by bylo výhodné pro akcionáře. A tím může být výstavba jaderného zdroje. „Stát na valných hromadách takto postupovat nemůže (zakazovat výstavbu jaderných zdrojů - pozn. red.), tím by poškozoval další podílníky ČEZ. Žijeme však v reálném světě a všichni víme, že s ohledem na svůj dvoutřetinový podíl ve firmě může její vedení obměňovat. Vláda žádný přímý nátlak na vedení ČEZ nevyvíjí, ale stačí, když si šéf firmy Martin Roman přečte noviny. Určitě nepodá žádost o výstavbu nové jaderné elektrárny, když ví, že by tím způsobil koaliční krizi,“ tvrdí Hüner.

Komise vybízí k úsporám.

Příznivci jádra, kteří tvrdí, že bez nového atomového zdroje nemůže Česko zaručit v následujících letech pokrytí spotřeby elektřiny z vlastních zdrojů, vkládali velkou naději do odborné komise. Tu loni založila vláda a pověřila ji úkolem zvážit všechny možnosti a doporučit státu, jakou by měl zvolit energetickou politiku v následujících třiceti až padesáti letech. Předsedou energetické komise je šéf Akademie věd Václav Pačes. „Nemůže to dopadnout jinak, než zjištěním, že se republika bez nového jaderného zdroje neobejde,“ tvrdili shodně příznivci atomu. Jenže Pačes a spol. jejich tvrzení nepodpořili, a zřejmě tak ani neučiní. „Komise nemůže říci státu, jaká bude jeho energetická koncepce. Pouze nastíní jednotlivé scénáře, třeba co se stane, když bude nová jaderná elektrárna postavena, případně, když nebude. K čemu dojde, pokud nebudou prolomeny limity na těžbu hnědého uhlí. Tedy vypracuje alternativní scénáře. Ty mají vládě ukázat nejen výhody, ale také rizika jednotlivých druhů energií,“ vysvětluje Pačes. A zdůrazňuje, že o tom, jak bude vypadat nová energetická strategie, musí rozhodnout vláda. „Je to politické rozhodnutí, my k něčemu takovému ani nemáme mandát,“ dodává.
Členové komise se ale shodují v jednom, v Česku se stále plýtvá energiemi a je zde velký prostor pro masivní úspory. A to se týká nejen úspor energie v průmyslové výrobě, domácnostech a dopravě, ale třeba i při její produkci v tepelných elektrárnách. Zatímco v moderních německých provozech dosahuje účinnost spalování uhlí až 43 procent, v Česku se pohybuje pod třiceti procenty. Jednotlivé energetické scénáře má komise zpracovat do června.

Ministerská konkurence.

Bez jádra to půjde jen stěží, tvrdí ministerstvo průmyslu a obchodu. To si nezávisle na rozhodování komise odborníků zpracovává vlastní energetickou koncepci. „Zodpovědnost dle kompetenčního zákona při tvorbě zmíněného dokumentu má stále ministerstvo,“ tvrdí Hüner.
Již nyní je jasné, že ministerská koncepce počítá s pokrytím zhruba patnácti procent energetických potřeb Česka z obnovitelných zdrojů přibližně do roku 2020. „I když jsem velký optimista, a notně přitvrdím odhad, že do stejného roku bude spotřeba energií stagnovat a že se podaří dalších deset procent uspořit, tak se dostávám k otázce, z čeho pokryji zbývajících 75 procent potřeby? S limity na těžbu hnědého uhlí se nehýbe, můžeme dovézt černé uhlí z Polska. A pak je tady zase otázka, z čeho pokryji zbytek? Logicky, pokud se v horizontu deseti až patnácti let neobjeví jiné zdroje, tak jedinou odpovědí je jádro. Samozřejmě s využitím moderních technologií,“ dodal Hüner. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce aktualizovanou verzi energetické koncepce (ta původní byla schválena v roce 2004), předložit vládě ke schválení po letošních letních prázdninách. „Zcela jistě se shodneme s jednou z variant, kterou předloží Pačesova komise. Vláda ji pak bude moci porovnat s těmi dalšími,“ dodává Římanův náměstek.

Velký boom.

Jadernou energetiku ve světě zřejmě čeká rozkvět. Respektive se o tomto oboru v poslední době začalo hovořit a některé země ve snaze pokrýt vzrůstající energetické potřeby a snížit emise skleníkových plynů chystají výstavbu několika těchto zdrojů. Příkladem je Velká Británie. Tamní vláda počátkem roku rozhodla, že podpoří výstavbu nové generace jaderných elektráren jakožto čistého a bezpečného zdroje. Přitom ještě v roce 2003 označila vláda Tonyho Blaira jádro za nepřitažlivou variantu. Od té doby však vzrostla cena ropy a snahy omezovat emise skleníkových plynů. „Vláda se domnívá, že nové jaderné elektrárny by měly hrát roli v budoucím složení energetických zdrojů spolu s jinými nízkouhlíkovými zdroji,“ prohlásil ministr pro podnikání John Hutton.
Výstavbu dvou nových bloků plánuje i Švýcarsko, o návratu k jaderné energetice vážně uvažuje rovněž Itálie, která své provozy uzavřela v devadesátých letech v rekci na černobylskou havárii. Švýcarsko se tak po Finsku a Francii stane třetí západoevropskou zemí, která postaví nové jaderné bloky. Náklady na výstavbu jednoho takového by se měly pohybovat v rozmezí tří až 3,6 miliardy eur.
Znovu obnovit jaderný program ukončený po politických změnách v 90. letech minulého století se chystá Polsko, vyrábějící rozhodující část proudu z uhlí. Nejméně jeden blok chtějí postavit pobaltské státy společně s Polskem v Ignalině, kde se na základě dohod o vstupu Litvy do EU uzavírají oba reaktory černobylského typu. Další jaderný blok nevylučuje Slovinsko, zatímco Bulhaři v Belene a Rumuni v Cernavodě už plány výstavby nových zdrojů schválili. Estonká námořní akademie zase vypracovala projekt mořské atomové elektrárny. Ta se má stavět na žulovém dně před přístavem Muuga východně od metropole Talinu. Její výkon bude činit tisíc megawattů, tedy stejně jako jeden blok temelínského reaktoru.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) loni vydala dokument, v němž odhaduje další vývoj světového jaderného sektoru do roku 2030. Předpokládá, že kapacita všech dokončených reaktorů na této planetě se během příštího čtvrtstoletí patrně zdvojnásobí. Na zeměkouli momentálně vyrábí proud 435 jaderných reaktorů. Největším parkem jaderných elektráren disponují USA, kde je 103 zdrojů. Evropě vládne Francie (59), Asii Japonsko (55) a Rusko (31). Největší podíl provozovaného jaderného parku na celkové výrobě elektřiny má suverénně Francie, a to 78 procent. MAAE odhaduje, že pokud většina evropských zemí, které uvažují o výstavbě nových jaderných elektráren, rozhodne kladně, pak se obor rozroste do roku 2030 o pětinu.

Lodní elektrárna.

Ještě s masivnějším rozvojem jaderné energetiky než v Evropě počítají Čína a Indie. V ČLR jaderné elektrárny momentálně produkují pouhá dvě procenta z celkové výroby elektřiny. Pekingská centrální vláda však má plán, jak tento poměr radikálně změnit. V Číně a Indii se nyní staví celkem 16 nových reaktorů. Jádrem chtějí vyřešit energetické obtíže také Rusové. Ve výstavbě je zde sedm nových elektráren. Moskva navíc před časem vyhlásila ambiciózní program, postavit do roku 2030 minimálně čtyřicet nových jaderných bloků. Jen do roku 2015 jich má vzniknout patnáct až osmnáct. Navíc Rusové jako první na světě počítají s výstavbou menších atomových elektráren, které budou umístěny na lodi. Jsou určeny pro regiony s nevhodnými podmínkami pro výstavbu pevných jaderných elektráren, především Dálný východ a sever. Uvedení první jaderné elektrárny na lodi do provozu je naplánováno na rok 2010. Zařízení bude mít instalovaný výkon čtyřicet megawattů a je určeno pro město Severodvinsk v Archangelské oblasti. O projekt mají zájem i jiné státy, především ty, které jsou závislé na výrobě sladké vody z mořské.
Větší zájem o jadernou energetiku zaznamenaly i úřady v USA, které registrují třináct žádostí o vydání licence na výstavbu a provoz jaderné elektrárny. Stavět by se mělo po roce 2010, kvůli tříleté až čtyřleté lhůtě amerických úřadů pro posuzování podobných žádostí.
Úmysl postavit a zprovoznit reaktor deklarovaly rovněž Jordánsko, Bělorusko, Egypt či Saúdská Arábie. Francie dokonce minulý týden podepsala se Spojenými arabskými emiráty dohodu o spolupráci na civilním jaderném programu. V rámci dohody se SAE se spojily společnosti Areba, Suez a Total, které emirátům prodají dva jaderné reaktory.
Atom označuje jako „jedinou hospodářsky reálnou alternativu uhlí“ pro výrobu elektřiny ve velkém návrh jihoafrického dlouhodobého programu rozvoje nukleární energetiky. Jihoafrická republika do roku 2025 počítá s výstavbou desítky jaderných elektráren o výkonu 14000 až 22000 megawattů.
Jak se zdá, česká vládní koalice zatím světovým trendům v oblasti jaderné energetiky odolává. Na rozdíl od politické vůle však případným investorům do stavby nového atomového zdroje hraje do karet zdejší legislativa. Využijí toho?

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče