Postačí dohoda o trestu

26. listopadu 2008, 00:00 - Richard W. Fetter
26. listopadu 2008, 00:00

Pokud se bude chtít pachatel trestného činu vyhnout soudnímu líčení, možná mu už za pár měsíců pomůže dohoda se státním zástupcem.

Vyplývá to z vládního návrhu novely trestního řádu, kterou nyní projednávají poslanci. Její účinnost se předpokládá od 1. července 2009.

Institut takzvaného dohadovacího řízení je typickým pro anglosaskou (angloamerickou) právní oblast. V tamních podmínkách se používá již několik století a v některých státech se jeho prostřednictvím vyřizuje a postihuje dokonce převážná většina kriminality. Jeho českou verzi nyní projednávají poslanci.

Ne podle Ameriky, ale podle Slovenska

Po podání obžaloby v USA je obžalovaný dotázán, zda prohlásí vinu, nebo zda je nevinný. V prvním případě získá ústupky ve formě například odstoupení od některého obvinění, snížení trestu a podobně. Současně se tím však vzdává práva na soudní přelíčení. Jestliže prohlásí, že je nevinen, odmítne učinit prohlášení viny anebo neučiní žádné prohlášení, soudce to zaprotokoluje a stanoví datum soudního přelíčení.

Nicméně vzorem pro Českou republiku je právní úprava inspirovaná Slovenskem. Dohoda o vině a trestu je novým institutem tamějšího trestního práva. Charakterizuje ho proces, při němž obviněný a prokurátor dohodnou přijatelný návrh rozhodnutí. Ten musí schválit a vyhlásit soud, který se však na jednáních vedoucích k dohodě neúčastní. Podstatou řízení o dohodě o vině a trestu je posouzení podmínek na uzavření dohody mezi prokurátorem a obviněným o skutku, jeho právní kvalifikaci, o druhu a výši trestu a o ochranném opatření. Obviněný se jako v USA vzdává práva na projednání v hlavním líčení. Řízení, které může prokurátor zahájit i z iniciativy obviněného (případně i poškozeného), musí splňovat tyto podmínky:

• výsledky vyšetřování (včetně zkráceného vyšetřování) dostatečně odůvodňují závěr, že skutek je trestným činem a že ho spáchal obviněný,

• obviněný se ke spáchání skutku přiznal a uznal vinu,

• provedené důkazy nasvědčují pravdivosti doznání obviněného.

Jakmile dojde k dohodě o vině a trestu, podá prokurátor soudu návrh na schválení této dohody. Předpokladem schválení dohody o vině a trestu jsou kladné odpovědi obžalovaného na deset otázek. Například zda rozumí podanému návrhu, podstatě řízení, právní kvalifikaci skutku, trestní sazbě, kterou je ohrožen a podobně. Soud ověřuje i ostatní skutečnosti, zejména v případě mladistvého zjišťuje souhlas obhájce a zákonného zástupce.

Pokud soud návrh dohody odmítne, koná se hlavní líčení, ve kterém nelze doznání obžalovaného obsažené v prohlášení viny použít jako důkaz. V případě, že soud dohodu v navrženém rozsahu neschválí nebo obžalovaný odpoví záporně na některou ze základních deseti otázek, vrací soud věc prokurátorovi do přípravného řízení. Soud může shledat, že navržená dohoda není sice zřejmě nepřiměřená, ale není spravedlivá. V tom případě oznámí své výhrady stranám, které mohou navrhnout novou dohodu. Soud může o dohodě rozhodnout pouze jako o celku a nemůže jednotlivé části měnit. Pokud soud dohodu schválí, potvrdí ji veřejně vyhlášeným rozsudkem. Proti němu není přípustné odvolání a vyhlášením nabude rozsudek právní moci.

Vyjednávání o trestu

Nový institut je v návrhu českého zákona sice nazýván „dohodou o vině a trestu“, avšak ve skutečnosti otázka viny nemá být předmětem dohadovacího řízení. Orgány činné v trestním řízení budou i nadále povinny vycházet ze zjištěného skutkového stavu a podle něj posuzovat trestné činy. Předmětem dohody proto nemůže být kupříkladu ujednání o tom, že státní zástupce po dohodě s pachatelem a jeho právníkem použije mírnější právní kvalifikaci (posoudí skutek jako trestný čin, za který je stanoven nižší trest) a podobně.

Uznání viny bude muset být v souladu se shromážděnými důkazy. Ke skutečnému vyjednávání a dohodě bude proto docházet až při určování druhu a výměry trestu. Dohoda bude moci být uzavřena jen v přípravné (vyšetřovací) fázi trestního řízení, nikoliv až před trestním soudem. Soud nebude stranou dohody. Návrh na schválení dohody o vině a trestu bude předkládat státní zástupce soudu, který o něm rozhodne ve veřejném zasedání. Soud nemá možnost dohodu měnit, může ji jen schválit, nebo odmítnout. Pokud bude mít soud po podání obžaloby za to, že jsou dány podmínky pro sjednání dohody o vině a trestu, může věc vrátit státnímu zástupci, aby jí dosáhl.

Do pěti let vězení

Návrh předpokládá, že sjednání dohody o vině a trestu bude přípustné u trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. Pokud zákon projde, trestní stíhání před soudy bude možné (jako dosud) na základě obžaloby, návrhu na potrestání nebo nově na základě návrhu na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu (dohody o vině a trestu).

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče