Poslední prázdniny před recesí

19. července 2011, 09:15 - Jaroslav Čech
19. července 2011, 09:15

Název tohoto článku vymyslel a publikoval v deníku Le Monde 14. července – o francouzském státním svátku ve výroční den dobytí Bastily – europoslanec a bývalý ministr životního prostředí Yves Cochet. Měl své důvody, ale českým uším zní jeho apokalypsa jako z jiného světa. Z lesa sýčků.

Foto: Profimedia.cz

Zatímco v Evropě summit stíhal summit v obavách o rozpad eurozóny přenosem „nákazy“ z Řecka do Itálie (a hlavně kakofonií debaty evropských představitelů o řešení řeckého ohniska), u nás minulý týden panovala radost, že míra nezaměstnanosti byla v červnu nejnižší za dva roky. Televizní šoty zvěstovaly absolventům, že jejich šance získat práci je nyní za dlouhou dobu největší. A valná část domácích analytiků se shodovala, že za tímto příznivým vývojem stojí oživení českého průmyslu.

Jen někde na konci statí a ve vedlejších větách bylo možné si přečíst názor Pavla Sobíška z UniCreditBank: „Vývoj nezaměstnanosti nelze interpretovat tak, že se ekonomika nadechuje k velkému výkonu.

Je to prosté; krizová vlna poklesu s vrcholem (vlastně se dnem) v roce 2009 osekala mnohé firmy až na kost, takže sebemenší zvýšení poptávky se teď ihned promítá do náboru nových pracovníků. Lépe řečeno: pracovníků staronových, již vyzkoušených, manažerům dobře známých. A tak je asi dost riskantní vzbuzovat u absolventů přílišné naděje, zvláště když poptávka po zboží není valná. To je také jedna z příčin, že růst spotřebitelských cen u nás v červnu překvapivě poklesl, ačkoli předtím rostl – od listopadu 2010 – sedm měsíců za sebou.

Čtyřkorunové bohatství

Můžeme se utěšovat, že se na tom podílela všemi opuštěná – a jinak vždy drahá – zelenina, podezřelá z přenašečství bakterie E. coli a krvavých životu nebezpečných zdravotních potíží. Nebo můžeme upozorňovat, že se na trh zatím nedostal jiný drahý špás, rané brambory. A mávnout rukou.

To by byla chyba. Když po roce rozpočtových škrtů minulý týden válcovala koalice Poslaneckou sněmovnu zdravotní a důchodovou reformou – tedy dvěma typy zvyšování finanční „spoluúčasti“ občanů na vlastní léčbě a stárnutí –, promluvila tím přísně do duše přirozené touze „užít si“ konzum a posílila typický český konzervatismus v nakládání s penězi.

Těžko se bude zahraničním bankám, které se k nám nejnověji ženou vyplnit „mezeru na trhu“, tj. zvýšit míru zadlužení domácností svými úvěrovými produkty, přesvědčovat české zákazníky, aby se zadlužili. Zvláště když naháněči z Lidové banky (Banca Popolo) budou na nás mluvit italsky. Porovnávají našince s až po uši zadluženými „zápaďáky“ a dočista zapomněli, že dvě třetiny Čechů nemají ani průměrnou mzdu (23 144 korun) a nedosáhnou na dovolenku v zahraničních destinacích.

Ve Francii je oficiálně chudým každý, kdo měsíčně pobírá 950 eur a méně (čili dle kurzu z minulého týdne 23 140 korun). S jistou nadsázkou lze tedy říci, že česká průměrná mzda je 4 Kč (slovy: čtyři koruny) nad příjmem opravdu chudého jedince z vyspělé západoevropské země. Pro škrty, nejrůznější formy spoluúčasti a neotřesitelnou spotřební poptávku máme tedy zjevně široký manévrovací prostor…

Každý stánkař a živnostník Miroslavu Kalouskovi potvrdí, že jeho – živnostníkova, nikoli Kalouskova – nabídka opravdu vytváří poptávku a že se u něj dveře se zákazníky netrhnou… A že určitě bude ještě lépe…

Letní drink

Uchopeno vážněji: Je vůbec pozoruhodné, jaký despekt k Nečasově vládě ventilovali podnikatelé a manažeři k prvnímu výročí jejího funkčního období. Pravda, ocenili kabinet za snahu vyrovnat veřejné rozpočty, protože se obávají finančních turbulencí a nedostupnosti úvěrů. Spojili vytlačování státu z trhu s nadějí na vyplnění vyklizeného teritoria soukromými – jejich – investicemi. Ale už si nedokážou představit, kdo vlastně bude v tak vzorně spořivé společnosti kupovat jejich produkty. A dovedou se doopravdy rozčílit nad tím, že vláda nehledá úspory v předražených zakázkách a v korupci s nimi spojených, ale – tak to řekl majitel Student Agency Radim Jančura – „rozhodla se naplnit děravou pokladnu výběrem vyššího DPH z kapes občanů“. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák – po obligátní pochvale vládní snahy „o zlepšení stavu veřejných financí – to napálil přímo: „Cesta ministra financí (k tomuto cíli) formou plošných škrtů je více než nešťastná a v některých oblastech je v zásadním rozporu se zpracovanou Strategií konkurenceschopnosti České republiky.“

Vraťme se k francouzskému sýčkovi Yvesi Clochetovi. Položil si otázku, proč ve čtvrtek 24. června učinila mezinárodní agentura pro energii (IEA) závažné rozhodnutí, když vrhla na trh 60 milionů barelů ropy ze strategických rezerv. Mohli jsme si všimnout i u našich čerpacích stanic té bizarnosti: zlevnění benzínu zrovna na léto. Podle Clocheta jde však o zoufalý pokus klubu bohatých zemí zabránit zhroucení současného slabého růstu a vyhnout se recesi, která se rýsuje na podzim. Po „letním drinku“ však nepřijde oživení, ale „vánoční půst“, uzavřel.

Poslední čtyři roky měli zatím všichni sýčci pravdu. A nepomohlo ani, že byli na odstřel…

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče