Poslední panenský trh Evropy

19. listopadu 2007, 00:00 - Tomáš Stingl
19. listopadu 2007, 00:00

Albánie je zřejmě úplně posledním nenasyceným trhem Evropy. Zahraniční firmy ji ještě nestačily zavalit svými výrobky. Pro české podnikatele je jedinečnou příležitostí i proto, že právě naše země kdysi bývala vůbec nejvýznamnějším obchodním partnerem Albánie a české výrobky tam mají dobré jméno.

Obchod s Albánií Albánie je zřejmě úplně posledním nenasyceným trhem Evropy. Zahraniční firmy ji ještě nestačily zavalit svými výrobky. Pro české podnikatele je jedinečnou příležitostí i proto, že právě naše země kdysi bývala vůbec nejvýznamnějším obchodním partnerem Albánie a české výrobky tam mají dobré jméno. 

V naprosté většině evropských zemí by tlačenicí investorů špendlík nepropadl. Na podbřišku Balkánu, zapomenutý v ústraní ale čeká jeden dosud neobsazený trh. Jmenuje se Albánie. „Je to taková poslední panenská země Evropy,“ shrnuje Petr Talafús ze zahraničního odboru Hospodářské komory ČR.

Malá Albánie byla vždycky trochu na periferii evropského dění a zahraniční investoři se jí dříve obloukem vyhýbali. Není divu. Země byla desítky let v totální izolaci kvůli vládě komunistického diktátora Envera Hodži.

I po pádu komunismu zemi sužovaly nepokoje, během nichž se dostalo mezi obyvatele postupně mnoho zbraní. Na konci devadesátých let zase Albánii zasáhl exodus půlmilionu uprchlíků, kteří utekli ze sousedního Kosova před srbskými represemi.

ALBÁNSKÁ REPUBLIKA

Rozloha: 28 748 km2

  • *Počet obyvatel: 3,2 milionu Hlavní město: Tirana (800 tisíc obyvatel) Jazyk: Albánština, část obyvatel umí italsky Měna: 1 albánský lek = asi 0,22 koruny Náboženství: K islámu se hlásí 55 až 65 procent obyvatel, ke katolíkům 13 až 17 procent a k pravoslaví zhruba 20 procent Seznamte se, toto je albánský podnikatel V poslední době se ale země stabilizuje a demokratizuje. Investoři se přestali bát a do jihoevropského státu začal plynout velký kapitál. Zejména od Albánců žijících jinde ve světě. I díky tomu ekonomika v posledních letech dynamicky roste pěti až šestiprocentním tempem. Je tedy nejvyšší čas zarezervovat si své místo. „Je třeba, aby se už čeští podnikatelé nebáli vstoupit na albánský trh. Podmínky pro podnikání se zlepšují. Při zachování základních pravidel obchodní obezřetnosti není tento trh nijak zvlášť problematický a nepřátelský,“ vybízí české firmy šéf obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Tiraně Vladimír Bomberovič. Podle něj je na čem stavět. „Československo bylo totiž do roku 1988 nejvýznamnějším obchodním partnerem Albánie. Vzájemný obchod představoval zhruba 11 procent tehdejšího obratu albánské zahraniční obchodní výměny,“ podotýká. Zároveň ale upozorňuje: „Po roce 1990 došlo ve vzájemných obchodech k prudkému propadu. Velký problém je, že čeští a albánští podnikatelé se teď vůbec neznají.“ Více rozproudit vzájemné kontakty měla proto za úkol mise albánských byznysmenů, která přijela v říjnu do České republiky. Letos také byla založena Česko-albánská komora. Od pivovaru až po léky České podniky tak znovu objevují kdysi opuštěný region. Velkou zakázku již například zrealizovala společnost ZVU Potez. „V letech 2005 až 2006 jsme rekonstruovali pivovar Birra Korca ve městě Korce. Jeho výrobní kapacita je 100 tisíc hektolitrů za rok. Hodnota kontraktu činila zhruba tři miliony eur. Původní pivovar byl postaven Italy v roce 1926,“ uvádí obchodní ředitel firmy Zdeněk Fiala. O velké zakázce jedná také společnost AŽD, která je dodavatelem zabezpečovacích a řídicích zařízení pro kolejovou a silniční dopravu. „Albánské železnice projevily zájem zejména o naše systémy železničních přejezdů, s nimiž už má velmi dobré zkušenosti například srbská či černohorská železnice,“ uvádí mluvčí společnosti Sandra Chvojková. Právě dopravní infrastruktura Albánie patří mezi oblasti, kde se čekají v dohledné době největší příležitosti. Dále je velká šance i v hydroenergetice, včetně malých vodních elektráren, ve stavebnictví, výstavbě zavlažovacích systémů a čističek odpadních vod. „Uspět na albánském trhu mohou také výrobci z automobilového, potravinářského, sklářského, keramického, farmaceutického, chemického a plastového průmyslu,“ doplňuje Vladimír Bomberovič. Jinak řečeno, albánský trh zatím není nasycen téměř v žádném směru. Jde zjevně o nejchudší zemi Evropy. To ale samozřejmě na druhé straně znamená, že i kupní síla obyvatel je malá. Přichází rovná daň: jen 10 procent Co lze tedy označit za lákadla, která by vás mohla do Albánie přivábit? Především reformní snahy současné vlády. Nejvýmluvnějším signálem o snaze rozhýbat ekonomiku je to, že letos v létě albánský parlament schválil zavedení rovné daně ve výši 10 procent. Pro daň z příjmu fyzických osob již změna začala platit. Pro právnické osoby začne desetiprocentní rovná daň platit od příštího roku. Podle albánského ministra financí Ridvana Bodeho se jedná o dramatickou změnu, neboť daňová zátěž firem se sníží o polovinu. Podle Bodeho tak dává Albánie šance podnikatelům investovat uspořené finanční prostředky do modernizace svých podniků. Otevírání ekonomiky potvrzuje i další novinka, která potěší zejména dopravce. Albánské generální ředitelství cel v létě snížilo vstupní poplatky pro zahraniční vozy. Do letoška se platil za jedno vozidlo tvrdý poplatek jedno euro za každý den pobytu. Letos byl ovšem poplatek podstatně snížen – za euro je nyní možné po Albánii jezdit až 60 dnů. V tomto roce začal v Albánii platit také nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který by měl zajistit transparentnost výběrových řízení. Vychází totiž z pravidel Evropské unie. Zemi se podařilo mimo jiné vstoupit do Mezinárodní obchodní organizace (WTO). Příjemná je dále relativně nízká inflace, která se drží stabilně mezi dvěma až čtyřmi procenty. Speciálně pro české firmy je pak velkou výhodou zmíněné dobré jméno českých výrobků. „Albánci znají či mají podvědomí o českých výrobcích, jako byly lokomotivy, automobily Liaz a další,“ dokládá svou zkušeností Zdeněk Fiala. Od roku 2001 dokonce v zemi aktivně působí společnost Přátelé ČR. Ta sdružuje většinu někdejších absolventů českých vysokých škol. Sdružení má na 400 členů. Podvody, výpadky proudu, špatné silnice PROČ SPOLUPRACOVAT S ALBÁNIÍ PRO
  • *• dynamický růst albánské ekonomiky

• reformy současné vlády

• liberalizace trhu

• dobrá pověst českého zboží a techniky z minulosti

• současný zájem na rozvoji hospodářských vztahů

• zlepšování dopravní infrastruktury

• rozvoj energetiky

• rozvoj turistického ruchu

PROTI • vysoká míra zasahování státu do ekonomiky

• jazyková bariéra albánských obchodníků

• nedostatečná vymahatelnost práva

• vysoká míra korupce

• nedostatečná ochrana práv k duševnímu vlastnictví

• nízké kapitálové zázemí albánských podniků

• zastaralá výrobní základna v průmyslu

Pramen: Velvyslanectví ČR v Tiraně

Transformující se zemi ale samozřejmě zatím sužuje také řada potíží. „Silnou roli v ekonomice má pořád stát a státní aparát. Připravte se také na častou jazykovou bariéru a na problémy s faxovou i e-mailovou poštou. Vyžaduje to hodně trpělivosti. V každém případě před zahájením podnikání doporučujeme krátký pobyt v Albánii,“ říká Vladimír Bomberovič.

„Jak můžeme soudit na základě našich zatím nevelkých zkušeností ve styku s albánskými úředníky, některé záležitosti v Albánii trvají déle, než jak jsme zvyklí z Čech,“ podotýká k tomu Sandra Chvojková ze společnosti AŽD.

Výkonnost ekonomiky také snižuje tragický stav dopravní infrastruktury a především časté výpadky energie, které zasahují celé regiony. Klíčovým problémem albánského trhu ovšem stále zůstává především rozsáhlá hospodářská kriminalita. S těmito problémy vláda zatím bojuje jen velmi těžce.

Připravte se na balkánský styl jednání

Při jednání také musíte počítat se slovutným „balkánským stylem“. Ten se samozřejmě projevuje jak v běžném, tak i v obchodním životě. „Doporučuje se ponechat partnerovi čas na vytvoření důvěry a obchod neuspěchat. Setkáte se zde častěji nejen s větším temperamentem, ale i s určitou laxností, lajdáctvím, případně šlendriánem,“ varuje Vladimír Bomberovič. „Lze očekávat, že při prvním jednání budou albánští partneři příjemní a vstřícní a přednesou řadu námětů na budoucí spolupráci. Skutečně plnit dohodnutá témata však začnou jedině tehdy, bude-li to v jejich vlastním zájmu. Urgence častokrát ponechávají bez odpovědi. Svůj zájem a přísliby partnera však dokáží urgovat velice důrazně,“ doplňuje Bomberovič.

I přes zmíněné neduhy ale představuje albánský trh zejména do budoucna velkou příležitost. I více než tři miliony Albánců budou stále více usilovat o životní úroveň a zboží, jimiž se již těší jejich evropští sousedé na všech světových stranách. Proč tedy nezkusit, aby to bylo zboží, na němž se stkví nápis Czech made.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče