Menu Zavřít

Posiluje i přes intervence

7. 7. 2008
Autor: Euro.cz

KORUNA K EURU A DOLARU - Česká koruna vůči dvěma pro český export nejdůležitějším měnám dál posiluje. Její další vývoj půjde podle očekávání většiny odborníků cestou zhodnocování. Změnit by to mohl jedině obrat k lepšímu na americkém trhu, nebo výrazně špatné zprávy o české ekonomice.

Kurz české koruny stále posiluje. A to i přes slovní intervence České národní banky, které měly za cíl jeho vývoj alespoň pootočit opačným směrem. Koruna je nejvíce posilující měnou světa. Za posledních dvanáct měsíců zpevnila vůči euru o 17 procent a vůči dolaru o 28 procent. „Další příčky v uvedeném žebříčku patří gambijskému dalasi, polskému zlotému, slovenské koruně a paraguayskému guarani,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Korunu čekají podle Marka v dalších letech nové a nové rekordy. Pokud budeme vstupovat do eurozóny v letech 2013 až 2014, mohla by koruna posílit na 22,50 za euro.

Česká národní banka přitom proti české koruně těsně před začátkem prázdnin velmi silně slovně zaintervenovala. Stalo se tak na schůzce guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy a viceguvernéra Mojmíra Hampla se zástupci Asociace exportérů. Na ní hovořili právě na téma nepřiměřeně sílícího kurzu koruny. Předseda Asociace exportérů Jiří Grund zdůraznil negativní dopad posilující koruny na hospodářskéé výsledky exportujících firem. Koruna podle něj získává sílu kvůli spekulativním nákupům na devizových burzách ve světě. Exportéři tvrdí, že se kurz koruny zcela vymkl kontrole a hrozí ztráta konkurenceschopnosti českých výrobců a krachy jejich firem.

Jak řekl Grund v rozhovoru pro server Patria Online, exportéři nenávratně přišli kvůli silné koruně o 70 až 80 miliard korun. Česká vláda zatím podle něj nepochopila vážnost situace. Koruna je podle něj v současné době schopna všeho. „Připomíná mi to scénář ataku na britskou libru v roce 1992 a útok spekulanta Sorose. Nemohu uvěřit, že se jedná o pravidelné obchody na devizových burzách,“ říká Grund.

ČNB: Koruna neodpovídá

„Představitelé ČNB se s Asociací exportérů shodují především v tom, že rychlost posilování kurzu koruny nekoresponduje se zvyšováním produktivity práce a jeho současná úroveň neodpovídá stavu ekonomiky,“ uvedla centrální banka po schůzce ve své tiskové zprávě. Guvernér Tůma Asociaci exportérů ubezpečil, že kurz koruny je důležitým vstupním parametrem při měnovém rozhodování bankovní rady, zároveň však zdůraznil, že zákonným cílem ČNB je cenová stabilita. Zajištění stabilní hladiny inflace je základním cílem centrální banky, který plní především prostřednictvím svého hlavního měnového nástroje. Tím je nastavení hladiny základní úrokové sazby.

Nicméně slovní intervence ČNB na korunu velký vliv neměla. Domácí měna v čase jednání centrálních bankéřů s vývozci posílila pod úroveň 24 koruny za euro a přiblížila se k dalšímu historickému maximu. K dolaru vytvořila nový rekord zpevněním na 15,20 koruny za dolar. V podstatě i celý minulý týden její kurz vůči oběma měnám zpevňoval. V pátek se kurz dolaru pohyboval kolem hladiny 15 korun, k euru byl na novém rekordu 23 korun 70 haléřů.

K oslabení chybí impulzy

Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla jsou jen dvě věci, které mohou korunu oslabit. Michl mluví o obnovení důvěry v americkou ekonomiku a zhoršení české obchodní bilance spolu s celkově drsnějším výhledem na další vývoj české ekonomiky. Ani jeden z těchto důvodů se zatím nerýsuje. „Obávám se, aby oslabení koruny nebylo jen zbožným přáním. Pohled na makroekonomická data o české ekonomice nedává důvod, proč by koruna měla nějak více oslabit,“ říká Michl.

Rovněž analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek je toho názoru, že koruna oslabí až poté, co začnou být viditelné negativní dopady nadhodnocené měny v makroekonomických datech. Podle něj by pomohl i případný návrat globálních investorů do dolarových aktiv, jichž se v posledním roce zbavovali ve prospěch koruny. Ovšem k ničemu takovému zatím na trhu nedochází. Právě naopak.

„Předpokládáme, že poslední posílení koruny může souviset s přesouváním prostředků z amerických aktiv. To by mohlo znamenat další krátkodobý zájem o korunu, dokud z USA nepřijdou nějaké povzbudivé zprávy o ekonomice nebo o kondici finančního sektoru,“ vysvětluje analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Na českou měnu podle něj prostě příznivě působí slábnoucí dolar a celkově zvýšená nedůvěra k americkým aktivům, která motivuje investory umísťovat peníze jinde.

Kurz 25 korun za euro? Až později

Česká centrální banka by mohla úroveň kurzu koruny ovlivnit rozhodnutím o změně své základní úrokové sazby. Lze říci, že při svém posledním měnovém jednání koncem června aspoň nepomohla jejímu rychlejšímu zhodnocování tím, že ponechala úrokové sazby beze změny. Bez posilující koruny by velmi pravděpodobně kvůli vysoké inflaci sazby zvýšila. Hlavní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na úrovni 3,75 procenta. Úrokové sazby centrální banka zvýšila naposledy letos na počátku února o čtvrt procentního bodu. Česko má tedy stále nejnižší úrokové sazby v celé Evropské unii.

Trochu zmírnit by tak mělo posilování koruny v blízké době jen čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky. Ta se rozhodla zvýšit svoji základní sazbu z úrovně 4 procent na 4,25 procenta, což je nevýhoda pro českou korunu. Vyšší sazby totiž lákají spekulanty ukládat své peníze do měny, pro níž sazba platí, takže ji pochopitelně předtím musejí nakoupit. Jak je ale patrné ze zájmu investorů, ani nižší sazby v Česku, ve srovnání se sazbou Evropské centrální banky, zatím oslabení kurzu koruny příliš nevyvolávají.

„Každý týden proběhnou na devizovém trhu obchody s českou měnou v objemu zhruba dvou miliard korun. Před dvěma lety byl objem transakcí s českou korunou poloviční, před pěti lety čtvrtinový. Atraktivitu koruny pro krátkodobé i dlouhodobé finanční investice podporuje stabilita české ekonomiky a její přívlastek bezpečného přístavu,“ vysvětluje David Marek příčiny trvajícího zájmu o českou korunu.

BRAND24

Podle Tomáše Vlka lze čekat oslabení koruny až v delším výhledu, a to zpět nad úroveň 25 korun za euro. Krátkodobě korunu ovlivňují hlavně faktory související s aktuální situací na finančních trzích. „V neprospěch americké měny hovoří jednak očekávaný vývoj úrokového diferenciálu ve vztahu k eurozóně a také klesající akciový trh, na který doléhají problémy ve finančním sektoru,“ říká Vlk.

Americký Fed zastavil sérii snižování základní sazby, trvající od loňského září, až letos v červnu. Základní úroková sazba zde tedy aktuálně činí pouhá dvě procenta, což jistě ve srovnání se sazbou Evropské centrální banky – přes čtyři procenta – neláká k velkým dolarovým vkladům.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).