Porucha není na vašem přijímači

09. listopadu 2007, 17:37 - Ondřej Hergesell
09. listopadu 2007, 17:37

Přechod na nové vysílání se potýká s problémy, obraz kostičkuje, nebo dokonce zamrzá

Chodové jsou v pohodě, seděj denně v hospodě, k pívu chroupaj okurky, nadávaj na Habsburky, zpívá Ivan Mládek ve své písni nazvané Psohlavci. Doba se sice změnila, místo feudálů a šlechticů je dnes běžné spílat politikům, ale někteří obyvatelé na Domažlicku mají pro svou nespokojenost aktuální a oprávněný důvod. Digitální televizní vysílání. Přechod na moderní formu přijímání signálu totiž pro ně znamenal minimálně tisícikorunový výdaj, přičemž výsledný efekt je pro řadu Chodů přinejmenším rozpačitý – televizní signál je často nekvalitní, vypadává, nebo ho dokonce někteří vůbec nenaladí.

Pionýrské Chodsko.

V regionu, který jako první v České republice pocítil, jak vypadá analogová tma (úplné vypnutí starého televizního vysílání), žije zhruba 70 tisíc lidí. Naprostá většina z nich letos v létě řešila poměrně zásadní problém – jak přijímat TV signál poté, co na přelomu srpna a září dojde k definitivnímu zastavení analogového vysílání z Vraního vrchu. Koupit set-top box (STB), tedy zařízení, které po připojení k anténě a televizoru umí přijímat digitální vysílání? Nebo si rovnou pořídit moderní plochou televizi, jež má digitální tuner zabudovaný přímo v sobě? Anebo se raději nespoléhat na pozemní vysílání a přijímat signál z digitálního satelitu prostřednictvím paraboly?
David Rácz, domažlický prodejce televizní techniky, odhaduje, že poslední variantu zvolila zhruba třetina lidí v regionu. „K části z nich se pozemní digitální signál momentálně nedostane, další si ochotně připlatí za širší programovou nabídku a spolehlivost služby,“ tvrdí Rácz. Část domácností v regionu vyřešila problém přeladěním příjmu na jiný analogový kmitočet a otočením antény na vzdálenější vysílač Krašov. „I když se těmto lidem ve srovnání s dosavadním vysíláním signál ještě o něco zhoršil, u analogu vydrželi. Nechtějí nic jiného, a dokud budou moci přijímat cokoliv analogově, byť s bídnou kvalitou, koupi set-top boxu budou stále odkládat,“ říká Rácz.

Třetina na satelitu.

Povědomí místních obyvatel o digitalizaci považuje za dostatečné, informovanost před vypnutím analogu prý byla dobrá. „Když si ale pak lidé doma připojili k televizi nově koupený set-top box, byli zklamáni. Čekali, že budou mít až deset nových stanic, že jim vzroste programová nabídka. Kromě sportovního kanálu České televize jim však digitál zatím nic nového nepřinesl, cítí se podvedeni, a to je špatně. Neměli by si kupovat set-top box z donucení, ale protože chtějí,“ je přesvědčen Rácz. Zhruba třetina jeho zákazníků si nakonec místo STB pořídila digitální satelitní komplety, ať už v rámci měsíčně placených služeb, jako je DigiTV či UPC Direct, nebo jednorázové koupě satelitu a karty CS link, jež umožňuje bezplatný příjem většiny českých kanálů. „O prázdninách, před vypnutím analogového pozemního vysílání, a ještě v září se výborně prodávaly set-top boxy, satelitů byla co do počtu asi třetina. Ale od října se trend otáčí, satelitních kompletů prodáváme stejně jako set-top boxů,“ vypočítává Rácz. „Lidé zjistili, že nabídka nových kanálů je zatím mizerná, a jsou ochotni si za víc programů připlatit. Dokonce za mnou chodí důchodci, kteří si před koupí set-top boxu stěžovali, jak je to drahé, a nyní si za šest tisíc pořídí satelit,“ dodává s úsměvem.

Málo stanic.

Vládní koordinátor pro digitalizaci Zdeněk Duspiva tvrdí, že kdyby v době přechodu na nový způsob pozemního vysílání byly dostupné nové stanice, byl by počet domácností, jež si koupí STB, mnohem vyšší. „Z výsledků z Domažlicka nelze usuzovat, že si v budoucnu třetina obyvatel Česka pořídí místo set-top boxu satelit. Kdyby v době vypnutí analogového pozemního vysílání bylo k dispozici šest nových kanálů (většina z nich začne vysílat zřejmě příští rok na podzim – pozn. red.), byl by poměr mezi STB a satelitem mnohem výraznější. Lidé se rozhodovali podle aktuální programové nabídky a také obchodníci se snažili prodávat satelitní komplety, ze kterých mají větší provize než ze set-top boxů,“ usuzuje Duspiva. Sdružení Digimonitor, které založily firmy přímo se podílející na digitalizaci, si na konci srpna nechalo vypracovat mezi obyvateli Domažlicka průzkum. Vyplývá z něj, že digitální příjem pozemní televize mají asi dvě třetiny domácností. „Respondenti jsou veskrze spokojeni s informovaností i procesem digitalizace, ale zhruba třetina odpovídajících si stěžuje na nekvalitní signál a zároveň deklaruje zájem o další stanice s podmínkou, že půjde o volně šířené programy,“ vysvětluje Aleš Janků, předseda Digimonitoru.

Bez duchů. Bez obrazu.

Stížnosti na nekvalitní příjem digitálního signálu pocházejí nejen z Domažlicka, ale také z Ústeckého kraje, kde bylo digitální vysílání spuštěno 1. července. Prozatím v souběžné formě vedle analogového televizního signálu. Přestože výkon vysílače na Bukové hoře dosahuje 100 kilowattů, přinejmenším desetinásobku jakéhokoliv doposud spuštěného digitálního vysílače v České republice, ocitla se řada měst v takzvaném digitálním stínu, tedy bez možnosti naladit jakýkoliv český kanál v digitální podobě. A v řadě domácností, kde v létě za pěkného počasí digitální televizi naladili, se nyní – s příchodem deště, mlhy a sněhu – potýkají s nekvalitním obrazem, nebo dokonce výpadky signálu. „Dokud svítilo slunce, tam kde byl signál, fungovala digitální televize bez problémů. Ale jakmile začne souvisleji pršet, voda ve vzduchu signál rozbíjí, vytváří odrazy a na obraz se nedá dívat. Rozloží se do kostiček nebo zamrzne a po určitou dobu se vůbec nehýbe,“ popisuje Rácz. Dlouho očekávané digitální vysílání se tedy obejde bez duchů či zrnění, tradičních „nemocí“ analogového šíření televize, ale také bez samotného digitálního signálu. „Problém je v tom, že zatímco analogový signál umí kopírovat terén a vlnit se podle krajiny, kterou prochází, digitální televizní signál letí rovně, nedokáže se přizpůsobit hornatému terénu. Řadu obcí v údolích proto bude nutné dokrývat prostřednictvím takzvaných zrcadel, které digisignál pošlou přes hřeben dolů,“ vysvětluje Rácz.

Málo informací na velkou obrazovku.

Problémy s kvalitou obrazu mají bohužel i uživatelé digitální televize v místech, kde je příjem digisignálu dlouhodobě stabilní. Může za to nízký datový tok - množství digitálních informací přenesených za určitou časovou jednotku. S problémy se potýkají především majitelé moderních plochých televizí s větší úhlopříčkou. Pavel Borowiec, ředitel sdružení DVDGroup.cz a pořadatel odborné výstavy Home Cinema, tvrdí, že na vině jsou především samotné televizní stanice, které v rámci šetření nákladů omezí kvalitu datového toku, jež distributoři signálu „pouští do vzduchu“. „Na velkých LCD a plazmových televizích, tedy přístrojích s úhlopříčkou přes jeden metr, je nízký datový tok dost znatelný, digitálních informací je tam prostě málo. Přitom by to mělo být obráceně, lepší kvalitu digitální televize oproti analogovému vysílaní by měl na LCD či plazmovém televizoru poznat každý laik,“ soudí Borowiec.
Šéf prodeje televizorů Sharp pro Čechy David Poplužník si myslí, že velké ploché televize, z nichž většina je navíc vybavena zařízením pro zobrazování obrazu ve vysoké kvalitě, v Česku trochu předběhly dobu. „Současné analogové vysílání má dost velké rezervy pro využití kvalitní velké LCD obrazovky a digitální signál je dostupný stále jen u zlomku populace, navíc často v málo kvalitní formě. Prodejci našich televizí se dostávají do úsměvné situace, když ve svých prodejnách pouští do velkých televizorů analogový signál, aby předešli případným reklamacím a stížnostem ze strany budoucích zákazníků,“ říká Poplužník. Borowiec však upozorňuje, že ne všichni obchodníci volí takovýto „férový přístup“, kdy zákazníka vlastně upozorní na to, že kvůli televiznímu vysílání si nemusí kupovat nový přístroj. „Nastávají pak absurdní případy, kdy lidé jezdí televize vracet do obchodů nebo se obrací na servisní střediska, že je přístroj vadný, že nehraje jako ten vystavený v obchodě,“ krčí rameny Borowiec.

Negativní digitalizace.

Ondřej Lukáč, který pracuje v české pobočce společnosti Samsung jako produktový a marketingový manažer pro audio-video techniku, se prý s takovým případem osobně nesetkal, ale připouští, že takovéto zprávy občas slýchává. „Náš servis zatím nehlásil případ, kdy člověk reklamoval televizi kvůli špatnému příjmu, faktem ale je, že digitální signál se ke koncovému zákazníkovi nedostává v takové formě, jak je často prezentován. Kvalitní obraz, který je klientovi slíben, a kvůli kterému si třeba koupí novou LCD televizi se zabudovaným DVB-T tunerem, zatím bohužel příliš nevidí,“ míní Lukáč. S problémem nízkého datového toku se podle Borowiece bude muset do budoucna něco udělat, neboť celosvětový trend spěje ke zvětšování displejů u LCD a plazmových televizí a snižování cen těchto produktů. „Stát by neměl připustit, aby digitální televize používaly nízký datový tok. Mělo by to být ošetřeno v rámci zákona či licence umožňující televizní vysílání,“ říká Borowiec. Jinak prý hrozí, že český národ digitalizaci nepřijme. „Dosud měl průměrný divák televizi, na kterou byl zvyklý, vlastně zcela zdarma, aniž by cítil potřebu na tomto stavu něco měnit. Teď si bude muset pořídit set-top box, nebo dokonce novou televizi a zjistí, že ta digitální televize funguje stejně, nebo dokonce hůř než původní. Když se k tomu připočte roztrpčení diváka z kroků České televize, jež většinu atraktivních sportovních přenosů přesunula z druhého kanálu na specializovaný ČT4-Sport, je digitalizace často vnímána negativně,“ vysvětluje Borowiec.

Přechodný stav, bude lépe.

Duspiva slibuje, že pokrytí digisignálem i jeho kvalita se do budoucna zlepší. Na vině je především fakt, že nyní vysílají digitálně jen vybrané vysílače, jakési ostrůvky v analogovém moři. „Až budou na moderní typ vysílání přepnuty všechny kmitočty, dojde na aktuálně „slabých“ místech k překryvům signálu, takže si lidé budou moci vybrat z několika vysílačů ten, který jim nabídne nejsilnější a nejkvalitnější příjem,“ říká Duspiva. Zkušenosti ze zahraničí prý hovoří jasně: digitální terestrické vysílání přináší solidní kombinaci nízké vstupní investice do STB, lepší kvality a širší programové nabídky. „Pokud člověk nepotřebuje doplňkové služby, jako je obraz v HD kvalitě (High Definition – vysoké rozlišení – pozn. redakce), vícekanálový zvuk nebo nabídku stovek kanálů, pak mu bude česká digitální televize stačit. Nemějte přehnaná očekávání a ještě pár měsíců vydržte,“ vzkazuje televizním divákům Duspiva.

Set-top box, nebo televizor s DVB-T? Z výsledků průzkumu sdružení Digimonitor vyplývá, že na Domažlicku dosáhla průměrná investice do zařízení kvůli přechodu na digitální vysílání sumy 2878 korun. Ve dvou třetinách domácností však výdaje nepřesáhly dva tisíce korun. Naprostá většina domácností, které si pořizovaly zařízení pro příjem pozemního digitálního vysílání, si koupila externí set-top box, nový televizor se zabudovaným digitálním tunerem si pořídil jen zlomek rodin. Pavel Sláma, ředitel a spolumajitel řetězce Datart, si však myslí, že do budoucna bude růst právě podíl LCD a plazmových televizí s interním DVB-T přijímačem. „Před rokem tyto přístroje nebyly takřka vůbec na trhu, nyní se prodávají hlavně do velkých měst a aglomerací. Časem to bude běžné i na malých městech. Mužská část populace vítá digitalizaci TV vysílání jako možnost jak přesvědčit manželku či celou rodinu k pořízení nové, větší a kvalitnější televize,“ říká Sláma. Společnost Internet Mall, která je největším obchodníkem na českém internetu, zaznamenala zhruba 90procentní meziroční pokles prodejů „samostatných“ set-top boxů a významný nárůst plochých televizí s DVB-T tunerem. „Naši zákazníci jsou většinou vzdělanější lidé, kteří umějí pracovat s internetem a dokážou si sehnat pro své rozhodování o koupi potřebné informace. To vysvětluje zvýšený zájem o televize s digitunerem. Ploché přístroje bez DVB-T přijímače jsou dnes na internetu prakticky neprodejné,“ tvrdí Jan Daněk, produktový manažer obchodu VideoExpert.cz, jenž je součástí nákupní galerie Internet Mall.

Jízdní řád digitalizace

  • Novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, jež je základním stavebním kamenem pro přechod celé České republiky na digitální vysílání, odsouhlasili nejprve poslanci Parlamentu. Poté norma prošla hlasováním v Senátu, kde ji podpořilo 60 z 81 zákonodárců. Po podepsání prezidentem bude novela zveřejněna ve Sbírce zákonů, aby byla platná s účinností od 1. ledna 2008. V ten moment se začne odpočítávat 365denní lhůta na spuštění vysílání šesti nových televizních stanic - Barrandova, Febia, Óčka, Pohody, RTA a Z1. Většina z nich se divákům zřejmě představí poprvé na podzim příštího roku. Jen Óčko, jež prostřednictvím kabelu, internetu, satelitu, a digitálního pozemního testu vysílání vysílá již pět let, začne vyjednávat s provozovateli digitálních sítí, takzvaných multiplexů, o co nejvčasnějším termínu spuštění.
  • Samotná diginovela nestanovuje konkrétní termíny zapínání digitálního vysílání a postupného vypínání analogového signálu v jednotlivých regionech České republiky. Dokument, který to bude určovat, je označován jako Technický plán přechodu (TPP) na digitální vysílání, a bude záviset na dohodě televizních stanic (současných i nových), provozovatelů multiplexů a Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Samotný TPP, jenž je považován za jízdní řád digitalizace, by měla v závěrečné fázi odsouhlasit vláda a dokument by měl mít formu vládní – závazné – vyhlášky. Předseda rady ČTÚ Pavel Dvořák prozatím nechce konkretizovat, v jakém pořadí a v jakých termínech se budou přepínat analogové kmitočty na digitální vysílání. „Na konkrétní tabulky s termíny o zapínání digitálu či vypínání analogu je příliš brzy, nejdříve musíme ve shodě všech zúčastněných subjektů dospět k nějakému obecnému konsensu,“ říká Dvořák. Aby se ČTÚ, jakožto moderátor této akce, vyhnul zásadním sporům, bude TPP předcházet vytvoření základních opěrných bodů, z nichž Technický plán přechodu nakonec vzejde. „Předpokládám, že do konce listopadu dokončíme tuto diskusi, abychom mohli dát návrh TPP v průběhu prosince do meziresortního připomínkového řízení,“ řekl Dvořák týdeníku EURO.
  • Kolečka na mapě ukazují přibližné rozparcelování České republiky na oblasti s jedenácti nejsilnějšími vysílači. Podle načrtnutých vysílacích oblastí bude zřejmě v TPP definován harmonogram postupného zapínání digitálních vysílačů a s určitým časovým odstupem vypínání analogového vysílání, aby nedošlo k radikálnímu přepnutí z analogu do digitálu, ale aby několik měsíců běžely oba systémy souběžně. Finální verze TPP by měl dotčené oblasti a harmonogram definovat exaktně, včetně výčtu dotčených měst a obcí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče