Pořiďte si více kopií

04. června 2007, 00:00 - JAN NĚMEC
04. června 2007, 00:00

ZÁLOHOVÁNÍ DAT Optické disky nejsou příliš vhodné pro dlouhodobé zálohování dat. Při správném výběru disku, šetrném zacházení a pravidelném přesunu dat se ale riziko ztráty informací snižuje. Cédéčka a DVD jsou optické disky určené pro ukládání dat. Navenek obě vypadají stejně a neliší se ani velikostí.

ZÁLOHOVÁNÍ DAT Optické disky nejsou příliš vhodné pro dlouhodobé zálohování dat. Při správném výběru disku, šetrném zacházení a pravidelném přesunu dat se ale riziko ztráty informací snižuje.

Cédéčka a DVD jsou optické disky určené pro ukládání dat. Navenek obě vypadají stejně a neliší se ani velikostí. Hlavní rozdíl mezi oběma formáty je dán rozdílnou vlnovou délkou čtecího laseru a odstupem záznamových stop.

Data na cédéčkách jsou ukládána v jedné vrstvě. Existuje několik různých formátů: CD-ROM (pouze ke čtení, data jsou na disk lisována), CD-R (zapisovatelné disky, prodávají se prázdné) a CD-RW (přepisovatelné disky). Vedle tohoto dělení je možné cédéčka rozlišovat také podle obsahu na audio, video a datová. Nejběžnější kapacita současných disků je 700 megabajtů, což odpovídá 74 minutám hudebního záznamu.

Data na DVD mohou být ukládána v jedné, ale i ve dvou vrstvách, což dále zvyšuje kapacitu. Také při jejich vývoji vzniklo několik různých formátů. Vedle dělení podle obsahu, které je stejné jako u cédéček, existuje několik typů dévédéček: DVD-ROM (opět lisovaná, určená pouze ke čtení), DVD-R a DVD+R (určená pro jeden zápis, prodávaná prázdná). Dále přepisovatelné varianty DVD-RW a disky se dvěma vrstvami (DVD+R DL). Obvyklá kapacita jednovrstvého DVD je 4,7 gigabajtu, u dvouvrstvého je to 8,5 gigabajtu.

Životnost dat na těchto médiích zásadně ovlivňuje právě způsob zápisu. CD-ROM a DVD-ROM se nejčastěji prodávají jako „originální“ disky s hudbou nebo filmy. S určitou mírou zjednodušení lze říci, že data jsou na těchto discích vylisována v podobě „důlků“. Naproti tomu u zapisovatelných disků jsou data pouze vypálena laserovým paprskem do speciálního organického barviva krytého další plastovou vrstvou, které pokrývá plochu disku. Místo důlků tak vznikají pro paprsek průsvitná a neprůsvitná místa. Organické barvivo postupem času vinou chemických reakcí s okolím mění vlastnosti a data se mohou stát nečitelnými.

Právě proto jsou lisované disky spolehlivější a „trvanlivější“ než vypalované. Data se z nich nemohou „ztratit“ samovolně, ale pouze vážným mechanickým poškozením záznamové strany (například poškrábáním).

Zvláštním případem jsou pak přepisovatelné CD a DVD disky. Datovou vrstvu u nich netvoří barvivo, ale speciální slitina. Ta různě reaguje na odlišné zahřívání laserem při vypalování. Při jedné teplotě se aktivní vrstva mění na amorfní formu, při druhé na krystalickou. Obě formy mají různou světelnou propustnost. Zapisovat lze na CD-RW a DVD-RW nebo DVD+RW vícekrát. Před novým zápisem je ale třeba disk „vymazat“.

JAKÁ JE ŽIVOTNOST?

Z uvedených vlastností různých typů disků vyplývá jejich životnost a spolehlivost. Přesnou dobu určit nelze, ale odhady odborníků se pohybují v rozmezí jednoho roku až pěti let u médií vypalovaných a desítky let u disků lisovaných.

Nejtrvanlivěji jsou data uložena na lisovaných CD-ROM a DVD-ROM, u kterých by životnost měla teoreticky dosahovat až k výrobci uváděným stu roků. U médií vypalovaných je trvanlivost zásadně nižší a výjimkou nejsou ani disky nečitelné po pár měsících. I u vypalování lze ale dosáhnout lepších výsledků při použití přepisovatelných disků. Na rozdíl od barviva na běžných CD-R a DVD-R discích je totiž slitina u typu RW stabilnější. Proto je také životnost dat na přepisovatelných médiích vyšší a CD-RW a DVD-RW jsou pro zálohování z optických disků nejvhodnější.

Vedle technologie záznamu dat je pro životnost velmi důležitá kvalita disků. S jejich obrovským rozmachem se totiž výrobci začali předhánět, kdo nabídne levnější. Stlačování nákladů se projevilo i na kvalitě. Proto se nevyplácí při nakupování šetřit. U nejlevnějších značek nebo takzvaných „no name“ médií se často vyskytují problémy s loupáním vrstvy s daty nebo nekvalitním a nestabilním organickým barvivem. Výjimkou pak není ani ztráta dat a „porucha“ disku po pouhých několika měsících.

ELIMINUJTE RIZIKA

Zejména u méně kvalitních disků je riziko ztráty dat relativně vysoké a spoléhat na optické disky jako na „nesmrtelný“ nosič se nevyplácí. Nebezpečí lze při dodržování několika pravidel značně snížit.

Podle Richarda Ryšavého ze společnosti CzBackup, která se zálohováním zabývá, je vhodné cenná data vždy jednou za rok až dva „přepálit“ na nová média. „Je taky dobré pořídit si více kopií cenných dat,“ dodává Aleš Wagner z firmy DataHelp.

S kvalitou prázdných médií je to složitější. Dlouhodobě nejspokojenější jsou uživatelé například se značkami Verbatim, TDK nebo Imation. Vzhledem k tomu, že CD a DVD jedné značky mohou pocházet od různých výrobců, nelze nejlepší značku určit univerzálně. Při nákupu by měl informace o aktuálních zkušenostech zákazníků s jednotlivými značkami poskytnout prodejce.

Velmi důležité je také správné zacházení s již vypálenými médii. V první řadě je vhodné disky se zálohovanými daty nepoužívat, aby se eliminovalo riziko mechanického poškození a opotřebení povrchu. Skladovat disky je pak nejlepší v bezprašném prostředí bez přístupu denního světla. Teplota by měla být udržována v rozmezí sedm až 20 stupňů Celsia, vlhkost vzduchu do 40 procent. Teplota ani vlhkost by navíc neměly kolísat o více než 10 procent za hodinu.

DALŠÍ MOŽNOSTI ZÁLOH

„Důvod rozšířenosti a hlavní výhoda optických disků je jejich nízká cena a vysoká kompatibilita,“ vysvětluje Dušan Jirásko z firmy SecureNet. Cena nejlevnějších prázdných médií klesla pod deset korun a i kvalitní disky se dají pořídit do dvaceti korun. CD i DVD je navíc možné snadno přenášet a přehrávat na jiných počítačích nebo přehrávačích. Alternativy pro zálohování dat jsou výrazně dražší. Pro zálohování domácích fotek nebo malého množství dat se určitě nevyplatí pořizovat mechaniku na magnetické pásky. „Vhodnou variantou s dobrým poměrem cena/výkon je zálohovací pevný disk,“ tvrdí Jirásko. I zde však existuje riziko havárie či poruchy. Pro dlouhodobé zálohování obecně proto Jirásko doporučuje data přibližně jednou za tři roky z daného média překopírovat na nové. S tím souhlasí i Richard Ryšavý. „Přibližně ve čtyř až pětiletých cyklech je dobré cenná data přesunout na nový hardware,“ říká.

Poměrně novou možností, která se uplatňuje až v poslední době díky vyššímu rozšíření vysokorychlostních přípojek k internetu, je vzdálené uložení dat. Tuto službu v současnosti poskytuje v Česku podle Ryšavého kolem pěti firem, mezi nimi právě CzBackup. Eliminuje i další riziko ztráty dat - například při požáru nebo krádeži. V případě živelné katastrofy jsou totiž i sebelépe zálohovaná data uložená ve stejném místě jako počítač k ničemu.

Vzdálené uložení dat je podle Ryšavého vhodné jak pro domácnosti nebo malé firmy s několika počítači, tak pro velké organizace. Data jsou při zálohování přenášena do úložného prostoru přes internet. Proto je třeba přizpůsobit připojení, obzvláště pak při zálohování velkého objemu dat. Ceny jsou odstupňovány podle doby uložení a objemu zálohovaných dat. Například za uložení dat do 500 megabajtů zaplatíte 80 korun měsíčně, za uložení 10 gigabajtů pak přibližně 800 korun měsíčně.

VÝVOJ NUTÍ DATA STÁLE PŘESOUVAT

Neopomenutelným faktorem při dlouhodobém zálohování digitálních dat je rychlý technický vývoj. Lidé často zvažují, jak nejlépe uložit například rodinné fotografie v datové podobě, aby byly čitelné i za desítky let. Jenže problém nakonec nemusí být v čitelnosti média, ale v jeho nekompatibilitě.

Zkušenosti totiž naznačují, že stejně rychle, jako CD vstoupila na scénu a vytlačila diskety, ji také opouštějí. Nahrazují je DVD disky, které začínají být přitom již nyní vytlačovány dokonalejšími verzemi (Blu-ray, HD DVD). A ani u nich není jistá doba reálného života. Nemá proto smysl uvažovat o archivaci dat na optických discích v řádu desítek let. Situace, kdy data uložená na cédéčkách jednoduše nebude kde přečíst, neboť budoucí počítače již nebudou obsahovat příslušnou mechaniku, není zdaleka nereálná.

PRAVIDLA PRO ZÁLOHOVÁNÍ * uchovávejte optické disky ve vhodných podmínkách - při stálé teplotě, v bezprašném a temném prostředí s nízkou vlhkostí vzduchu

* při výběru a nákupu nešetřete a nechte si od prodejce doporučit raději dražší, ale kvalitní optické disky

* disk se zálohovanými daty pokud možno nepoužívejte

* při vypalování nepoužívejte nejvyšší možnou rychlost vypalovačky ani média

* vytvořte si více záložních kopií

* nejméně jednou za pět let, raději však častěji, data překopírujte na nové médium

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče