Pořiďte si golfové hřiště!

12. prosince 2005, 00:00 - (pha)
12. prosince 2005, 00:00

INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOST Česko je zaslíbenou zemí pro stavbu golfového hřiště. Přitom k tomu stačí relativně málo: vhodný pozemek a minimálně šestatřicet milionů korun. Vyplývá to z nedávného průzkumu účetní a poradenské společnosti KPMG.

INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOST Česko je zaslíbenou zemí pro stavbu golfového hřiště. Přitom k tomu stačí relativně málo: vhodný pozemek a minimálně šestatřicet milionů korun. Vyplývá to z nedávného průzkumu účetní a poradenské společnosti KPMG.

Za uplynulých pět let vzniklo v Evropě na 500 nových golfových hřišť. Golfovou velmocí zůstává Velká Británie s 2600 hřišti a 1,3 milionu registrovanými hráči. Česká republika je na špičce východoevropských zemí s přibližně pěti desítkami hřišť. Ve Slovinsku, Polsku a Maďarsku je jich zhruba třicet.

Ve světě nyní funguje zhruba 32 tisíc hřišť, na nichž míček odpaluje přibližně 50 milionů lidí. Přestože kolébkou golfu je Evropa, bezkonkurenční velmocí jsou dnes USA se 17 tisíci hřišti pro 27 milionů hráčů. Počet hráčů v Evropě roste tempem šest procent ročně a nyní jsou zde přibližně čtyři miliony registrovaných golfistů, kteří mají k dispozici 6224 hřišť.

Silný růst poptávky zažívají země, které jsou tradičním cílem turistů a kde je golf vítaným doplňkem krásného počasí. Těmi jsou například Španělsko, Portugalsko či Francie. Značný růstový potenciál mají ze stejného důvodu jihoevropské státy: Bulharsko, Řecko, Chorvatsko. Pokud se jim kromě golfových hřišť podaří vybudovat celá rekreační střediska, mohou se nadít velmi bohaté turistické klientely zaměřující se právě na golf.

NĚCO NAVÍC

Z hlediska nárůstu podílu volného času a průměrných příjmů lze očekávat, že i v České republice se o golf jako způsob trávení volného času bude zajímat čím dál tím více lidí. Dalším faktorem je dostupnost finančních zdrojů ze strukturálních fondů Unie pro alternativní využití zemědělské půdy. Pozitivně by se měly projevit i širší televizní pokrytí a úspěšná organizace mezinárodních šampionátů a podobných akcí.

Prostor pro další návštěvníky vytváří existence dalších provozů (restaurace, ubytovací kapacity, jiné sportovní provozy a podobně). Není třeba dlouze se zmiňovat o ekonomickém efektu, který návštěva doprovodu, spojená s konzumací produktů a služeb, přinese jak provozovateli hřiště, tak v širším kontextu celému regionu.

KDE SE VZAL GOLF V ČESKU?

Počátky golfu v českých zemích jsou spojeny se snahou poskytnout rozptýlení příslušníkům společenské smetánky navštěvujícím západočeské lázně (Karlovy Vary a Mariánské lázně). První golfový klub vznikl již v roce 1904 a je jedním z nejstarších v Evropě. Dvacátá a třicátá léta minulého století byla obdobím vzestupu obliby, avšak tehdy byl golf skutečně sportem společenské a ekonomické smetánky. Druhá světová válka a následně rok 1948 znamenaly přerušení slibného rozvoje.

Ale i v letech socialismu tento sport existoval. Nicméně stále byl sportem spíše trpěným, spojovaným s kapitalistickým životním stylem. Jako takový nepatřil k preferovaným a státem podporovaným masovým sportům. Od toho se rovněž odvíjel počet fungujících golfových hřišť a jejich případný rozvoj. Přesto bylo Česko v tomto ohledu jedinou výjimkou v zemích bývalého socialistického bloku.

Změna poměrů v roce 1989 znamenala nový impulz. Nárůst počtu golfových hřišť katapultoval Česko na čelné místo v žebříčku států středoevropského regionu. Stejně tak i počet registrovaných hráčů v České republice dalece předčil údaje ze sousedních států. V rámci zemí bývalého socialistického bloku nás v některých ukazatelích předstihlo pouze Slovinsko. Přesto potenciál České republiky ještě stále čeká na využití.

PRAKTICKÉ RADY

Stavba nového hřiště může trvat i déle než čtyři roky a ve východní Evropě přijde zdaleka nejlevněji. Osmnáctijamkové vyjde v průměru na 1,23 milionu eur (36 milionů korun), devítijamkové o dvě třetiny méně. Z celkových průměrných nákladů činí náklady na přípravu výstavby 11 procent. Z nich největší díl, kolem 45 procent, investor zaplatí za design hřiště, třetinu za konzultace a inženýrské služby a necelou čtvrtinu za povolení. Přípravná fáze zabere v průměru více než dva roky z celkových čtyř let, s nimiž je nutné na stavbu hřiště počítat. Nejdéle, v průměru 17,8 měsíce, trvá získávání potřebných povolení. Za největší brzdu investoři nepovažují nedostatek peněz, ale právě byrokratické překážky. O tom je ve východní Evropě přesvědčeno 65 procent majitelů hřišť.

POČET HŘIŠŤ V ČESKU

| |2000|2001|2002|2003|
| 27jamkové|0|0|0|2|
| 18jamkové|5|8|10|10|
| devítijamkové|18|26|29|31|
| celkem|23|34|39|43|
Pramen: Průzkum KPMG

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče