Poradna: Jak se lze bránit vynášení citlivých dat?

Petr Glogar 23. července 2015, 13:22
23. července 2015, 13:22

Už jednou se nám ve firmě stalo, že zaměstnanec na odchodu si udělal kopii našich citlivých dat. Aktuálně máme ve výpovědi jednoho pracovníka a byl bych nerad, kdyby se to opakovalo. Jakým způsobem mohu bránit vynášení citlivých firemních dat? Petr V., Praha

Únik firemních dat či interních informací o obchodní strategii společnosti, o zákaznících a obchodních partnerech či finančních údajích může v dnešní době technologického rozvoje způsobit zaměstnavateli nemalé škody.

Ačkoli si zaměstnavatelé začínají pomalu uvědomovat, že se musejí bránit „útokům zvenčí“, v praxi zanedbávají možnost, že k úniku citlivých informací může dojít především vinou či nedbalostí jejich vlastních zaměstnanců, ať už současných, nebo bývalých. Na co si tedy dát pozor?

Nejdůležitějším krokem je správné nastavení smluvní dokumentace a vnitřních předpisů společnosti. Pracovní smlouva či interní předpisy mohou obsahovat ujednání o zákazu zneužití či vynášení informací. V praxi se lze setkat i s tím, že takové ujednání je zajištěno smluvní pokutou. To ovšem není řešením, protože smluvní pokutu – až na jedinou výjimku týkající se nedodržování konkurenční doložky – nelze v pracovní smlouvě vůbec sjednat.

Zaměstnavatel však není zcela bez práv. Ze zákoníku práce vyplývá, že může chránit svůj majetek a kontrolovat v určitém rozsahu zaměstnance, zda nevynášejí či nezneužívají citlivé firemní informace.

Z průzkumů vyplývá, že nejčastějším způsobem úniku informací je e-mailová komunikace, vynášení informací pomocí USB disků či využívání firemních tiskáren ke zkopírování textů. Zaměstnavatel může po předchozím oznámení monitorovat a kontrolovat zaměstnance.

Takový monitoring musí být směřován na majetek zaměstnavatele, nikoli na osobu zaměstnance. Ze zákona vyplývá, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky.

Zaměstnavatel je oprávněn dodržování těchto povinností přiměřeně kontrolovat a může v nezbytném rozsahu narušovat soukromí zaměstnanců. Praxe a judikatura vyvodila, že obecně je možné číst jen hlavičky e-mailů u zaměstnanců, kde existuje podezření z vynášení informací.

Je také doporučeno, pokud je to možné, aby e-mailová adresa neobsahovala jméno a příjmení zaměstnance, ale například označení oddělení zaměstnavatele (např. finance@ spolecnost.cz). Korespondence v takové schránce potom již nemusí být považována za soukromou.

Je vhodné proto obecná pravidla sjednat v pracovní smlouvě a bližší pravidla vymezit ve vnitřní směrnici nebo kolektivní smlouvě. V případě, že zaměstnanec způsobí zaměstnavateli zcizením či zneužitím důvěrných dat či informací škodu a zaměstnavatel je schopný toto prokázat, je možné se po zaměstnanci domáhat peněžité náhrady prostřednictvím žaloby.

Krajním řešením pak může být dokonce i podání trestního oznámení na bývalého či současného zaměstnance s podezřením na spáchání trestného činu. Může se jednat o naplnění různých skutkových podstat trestných činů, přičemž bude záležet na konkrétním charakteru zcizených dat či informací.

Autor je advokát společnosti PwC Legal

Musíte si přečíst

Vstup do Casinos Austria českým miliardářům zakázal…

Požár elektrárny Chvaletice způsobil škodu za 50…

Škoda Kodiaq poprvé ukázala interiér

Z ministra prezidentem? Macron podá demisi

Třikrát 15 procent. Školské odbory mají o zvýšení…

Francie z dohody TTIP couvá. Jednání hodlá zastavit

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa