Poradíme, zadlužíme

03. prosince 2007, 10:17 - Petra Pelantová
03. prosince 2007, 10:17

Banky slibují objektivní radu, zda si vzít, či nevzít úvěr

Půjčíme všem. Až 250 tisíc a bez potvrzení příjmu. Důchodcům, ženám na mateřské dovolené i nezaměstnaným. S námi na to máte, půjčíme vám sto tisíc korun na počkání. Přijďte si pro padesát tisíc jen za 888 korun měsíčně. V České republice těmto „výhodným“ nabídkám odolává stále méně lidí. Češi jako by si život bez splátek neuměli představit. Na splátky se bydlí, jezdí autem, sleduje se obří plazmová televize. Na splátky jezdí lidé na dovolenou, studují a jen těžko lze najít věc, kterou by v současné době nebylo možné pořídit na splátky.

Půjčit si, nepůjčit si.

Výsledkem jsou přeplněné registry problémových dlužníků, exekutoři mají napilno a počty rizikových úvěrů rostou. Neziskové organizace či různá nezávislá odborná sdružení se snaží lidem všemožně vysvětlit případná rizika a také je naučit dobře si spočítat, zda si půjčku mohou dovolit. Na poli takzvaného dluhového poradenství se ale objevili noví hráči. Jde o samotné banky, ale i nebankovní poskytovatele půjček. Ti slibují, že jsou schopni lidem objektivně poradit, zda se zadlužit, nebo ne, zda si vzít půjčku, anebo si vysněnou věc raději odepřít.

Finanční gramotnost za tři miliony.

Od prosince například startuje projekt ČSOB s názvem Poradenství v dluhové pasti pro širokou veřejnost. Radit budou pracovníci Asociace občanských poraden, se kterou ČSOB spolupracuje. Do projektu, který by měl trvat tři roky, banka vložila devět milionů korun a podílet by se měl i pražský magistrát. „Poradci nebudou zájemcům radit, kde si vzít lepší půjčku či úvěr, ale pomohou mu se sestavením osobního a rodinného rozpočtu, určením priorit a ukážou mu cestu pro odpovědné rozhodnutí zda se zadlužit, či nikoli,“ slibuje Ondřej Škorpil, ředitel kanceláře generálního ředitele ČSOB, který má na starost společenskou odpovědnost. „Naším cílem je spokojený, nikoli předlužený klient. Nízkou finanční gramotnost považujeme za celospolečenský problém a jeden z hlavních důvodů nebezpečného zadlužování. Cílem projetu je především umožnit přístup k důvěryhodným informacím, kterých se v současné době lidem mnohdy nedostává,“ dodal Škorpil. Prostřednictvím nezávislé spotřebitelské organizace bude v oblasti dluhů radit také Česká spořitelna, banka s největším počtem klientů v zemi. „V současné době se vytvoření poradny nachází v konečné fázi. Společně se Sdružením českých spotřebitelů jsme založili obecně prospěšnou společnost s názvem Poradna při finanční tísni. Formálně tedy nezávislá poradna již existuje a vše se připravuje pro otevření veřejnosti začátkem ledna 2008,“ sdělila Kristýna Havligerová z firemní komunikace České spořitelny.

Chudí, ale nezávislí.

Jenže Sdružení na obranu spotřebitelů, které se poradenstvím v oblasti dluhů také věnuje, upozorňuje, že spojení nezávislého dluhového poradenství přímo s poskytovatelem půjček může znamenat střet zájmů a ohrožení nezávislosti takové činnosti. „Je věcí občanských poraden, s kým budou spolupracovat. Víme, že třeba některé spotřebitelské organizace v zahraničí tenhle způsob osvěty dělají, ale my to dělat prostě nebudeme. Domníváme se, že by spotřebitelé mohli zpochybnit naši nezávislost. Naše prostředky kvůli tomu budou výrazně slabší, výrazně nižší - s takhle silným partnerem v zádech bychom samozřejmě mohli dělat daleko větší kampaň - ale pak bychom to cítili jako své omezení i ztrátu důvěry spotřebitelů. Pro nás je to nepřípustné,“ prohlásila mluvčí sdružení Ivana Picková.
Šéf Asociace občanských poraden Hynek Kalvoda ale tvrzení Pickové odmítá a ve spojení s jednou z největších tuzemských bank nevidí žádný problém. „Jedním z našich principů je nestrannost, snažíme se přispívat k tomu, aby člověk svoji situaci vyřešil a nenavádět ho k něčemu,“ řekl Kalvoda s tím, že jedním z cílů je dostat lidi do poradny ještě předtím, než se zadluží a než třeba už drží v ruce exekuční příkaz. Nyní totiž dlužníci chodí pro radu, až když už je pozdě. „Chceme upozornit na to, že finanční gramotnost je velké společenské téma,“ doplnil Kalvoda.

Ministerstvo financí: není to jednoduché.

Zda je v pořádku, že nezávislé poradny jsou financovány poskytovateli půjček, řeší i ministerstvo financí. „Otázka spolufinancování projektů finančního vzdělávání či dluhového poradenství soukromými subjekty, které nabízí úvěrové produkty, není jednoduchá,“ řekl náměstek ministra financí Milan Šimáček s tím, že resort se této problematice věnuje ve své Strategii finančního vzdělávání. Na tomto projektu ministerstvo financí spolupracuje s resortem průmyslu a obchodu a s ministerstvem školství. „Dle této strategie se daný projekt nesmí týkat propagace konkrétních produktů a služeb či konkrétního poskytovatele. Musí se tedy jednat pouze o obecnou informaci o principu daného produktu, například spotřebitelského úvěru, výhodách či nevýhodách, dopadech a podobně. Obdobný přístup lze použít i pro dluhové poradenství. Pokud zapojení soukromých prostředků nepovede k porušení popsaného principu, nemělo by být na škodu,“ vysvětlil Šimáček. Jenže kontrolovat, jak nezávisle organizace radí, nikdo nebude. Zřejmě nikomu nepřijde divné, když se půjčky chtivý Čech přijde poradit a v kanceláři rádce uvidí loga ČSOB jako pyšného sponzora poradny. Navíc se prý nejedná o problém pouze České republiky. Jak tvrdí Šimáček, i v zahraničí je běžné, že poradenské společnosti jsou podporovány soukromými subjekty. „Tímto směrem jde vývoj i v České republice,“ doplnil. Samo ministerstvo se v dluhovém poradenství nijak angažovat nechce. Tato oblast je v ČR v současné době pokryta spotřebitelskými sdruženími a dalšími subjekty, zdůraznil Šimáček.

Pomůžeme lidem se zorientovat.

Kromě bank ale do budoucna plánují „nezávislé dluhové poradenství“ i některé splátkové společnosti. „Firma Cetelem sleduje velmi pečlivě problém zadlužení. V první fázi dbáme na důkladné vyškolení našich pracovníků, aby byli schopni seznámit klienty se všemi aspekty poskytovaných úvěrů. Současně věnujeme velkou pozornost celkové finanční situaci klienta při posuzování žádostí o úvěr,“ konstatovala Irena Loukotová, šéfka komunikace Cetelem ČR. Do budoucna nevyloučila zavedení dalších projektů, které by klientům pomohly zorientovat se ve světě financí a případně vyřešit jejich situaci.

Předpříprava dlužníků.

Někteří ekonomové podobné aktivity finančních domů brání. Zároveň ale říkají, že banky si tímto způsobem zcela účelně „připravují“ budoucí klienty. „Poradenství bank, zda se zadlužit, je možno chápat spíš jako předvýběr klientů, u kterých je z hlediska banky předpoklad, že budou schopni splácet, a z hlediska klienta těch, pro které je zadlužení vhodné. Takové předselektování tedy může být výhodné pro obě strany,“ míní šéfka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Je sice pravda, že řada lidí se cítí být oběťmi bank, které je vehnaly do dluhové spirály, ale myslím, že dost neoprávněně. Banky naopak mají velmi velký zájem na tom, aby zadlužen byl jen ten, kdo dokáže splácet,“ doplnila. Podobný názor má i hlavní analytik Patria Finance David Marek. „Ono je to podobné jako v teorii her: pokud chcete hrát dlouhodobě, musíte hrát poctivě. Banky, které by vědomě poskytovaly nesprávné informace, by riskovaly ztrátu důvěry. Zároveň díky edukaci a poradenství v této oblasti mohou snížit riziko vlastních problémů při insolvenci svých klientů,“ vysvětlil Marek.

Expanze půjček pokračuje.

Z údajů České národní banky vyplývá, že zadlužení domácností se vyšplhalo na 662 miliard korun a meziročně narostlo třicetiprocentním tempem. Podobně rychle ale sprintují i rizikové úvěry. V roce 2004 činily takzvané pochybné úvěry 3,8 miliardy korun a loni už to bylo 7,3 miliardy, uvádí statistika centrální banky. Oficiální statistika přitom sleduje právě jen pochybné úvěry, tedy ty, jejichž splacení je vysoce nepravděpodobné a jsou po splatností více než 180 dní. Problematických pohledávek, které jsou po splatnosti méně než půl roku, je přitom nesrovnatelně víc. Takové údaje ale centrální banka nesleduje. Dle informací Asociace občanských poraden má se splácením problémy každá sedmá rodina. „Pozitivním trendem v zadlužování domácností je ale to, že nejvíce peněz si lidé půjčují na řešení dlouhodobých, nikoliv jednorázových potřeb. Téměř tři čtvrtiny z celkového objemu úvěrů evidovaných v bankovním registru totiž tvoří hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, kterých lidé využívají zejména k financování vlastního bydlení,“ tvrdí Petr Kučera, výkonný šéf společnosti Czech Credit Bureau, která založila v Česku bankovní a nebankovní registr. Tvrzení Kučery dokládají i statistiky. Ke konci letošního září bylo více než 463 miliard korun rozpůjčováno právě na bydlení.

P

ůjčky jako časovaná bomba.

Největší riziko v sobě skrývají nebankovní půjčky. Jejich poskytovatelé zatím nemají oznamovací povinnost vůči České národní bance, takže neexistují oficiální statistiky. Získat nebankovní úvěr je přitom nejsnazší - firmy půjčí téměř každému, ale za vysoký úrok. Výjimkou není ani to, že u desetitisícové půjčky musejí lidé ručit nemovitostí. To je případ jedné ostravské firmy, která si v regionu zjistila, kdo dluží za nájem na družstevním bytě. Pak tyto lidi oslovila s tím, že za ně dluh zaplatí. Ve smlouvě ovšem bylo miniaturním písmem uvedeno, že při jakémkoliv prodlení se splácením se veškerá práva na byt přepíšou na firmu, což se také v některých případech stalo.

Unie se zlobí.

Na způsob nabízení půjček si rozhodla posvítit i Evropská unie, které pomalu dochází trpělivost s aktivitami některých poskytovatelů úvěrů. Cílem unie je sjednotit pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů v celé Evropě a chránit spotřebitele tím, že dostanou maximum objektivních informací ještě dřív, než se zadluží. Jenže konečný plán je v nedohlednu. Kromě toho, že unie narazila na neochotu jednotlivých států přizpůsobit svá pravidla, nemohou se mezi sebou dohodnou ani jednotlivé instituce v unii. Zatímco třeba Evropská komise letos odsouhlasila, aby se poskytování půjček v unii regulovalo, Evropský parlament už tak jednoznačný názor nemá.

Neziskovky v rukou bank?

Zřejmě tedy zůstane jen u slov a problém zadlužovaní budou dál řešit nezávislé neziskové organizace tím, že budou lidem trpělivě radit a vysvětlovat. Byť za peníze jiných poskytovatelů půjček. Možná že si banky svými aktivitami nejen připravují budoucí klienty, ale rovněž si zadělávají na podporu ze strany nezávislých expertů. Pokud by totiž přece jen došlo na nějakou zákonnou regulaci způsobu nabízení úvěrů, budou to právě nezávislí experti, koho se na danou problematiku budou zákonodárci ptát. A je otázka, jak se k tomu analytici postaví. Nyní sice říkají, že nabízení půjček by mělo mít jasná pravidla a nějaká regulace by nebyla na škodu, jenže budou mluvit stejně, až přijde na věc? Inu, silný sponzor je silný sponzor.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče