Poplatníci získali silnější zbraně

10. prosince 2007, 00:00 - Mgr. Ing. Ondřej Lichnovský, Ing. Roman Ondrýsek
10. prosince 2007, 00:00

NOVELA ZÁKONA O SPRÁVĚ DANÍ A POPLATKŮ - Nejnovější změna zákona o správě daní a poplatků přináší poplatníkům příjemné novinky. Mnohem více jejich práv je totiž nově uvedeno výslovně v zákoně.

Od letošního 31. října je účinný zákon č. 270/2007 Sb., kterým došlo k důležité novelizaci zákona o správě daní a poplatků (takzvaného daňového řádu). Původně mělo jít pouze o technickou novelu, která jen opravuje dosavadní chyby v zákoně. Díky pozměňovacímu návrhu poslance Michala Doktora (ODS) ale došlo k podstatně významnější novelizaci. Poplatníci tak nyní mohou ve většině případů počítat s mnohem širšími právy výslovně uvedenými v daňovém řádu. V čem tato práva spočívají?

Nahlížení do spisů

Při nahlížení do spisů poplatník zjišťuje obsah spisového materiálu, který si o něm finanční úřad vede. Až do zmíněné novely platilo, že poplatník obdržel k nahlédnutí pouze „přípustné“ písemnosti, zatímco zbytek spisu včetně obsahu zůstal před jeho zrakem pečlivě uschován. Poplatník tak vůbec netušil, co dalšího se ve spisu nachází a neměl tak vůbec možnost posoudit, zda správce daně před ním něco v rozporu se zákonem nezatajil.

Této praxi by díky novele mělo odzvonit. Nově má totiž správce daně povinnost seznámit daňový subjekt s obsahem spisu. Finanční úřad je tedy povinen poplatníkovi předložit kompletní spis včetně takzvané mašličky, z kterého budou pouze odstraněny písemnosti deklarované jako neveřejné. Z mašličky spisu tak poplatník může zjistit, k čemu se vztahují veškeré písemnosti, tedy i ty neveřejné. Jestliže si nelze udělat představu o tom, co je předmětem neveřejné písemnosti, je povinností správce daně toto poplatníkovi podrobněji objasnit. Stále sice platí, že poplatník nemá právo na konkrétní seznámení se s neveřejnou písemností, avšak nyní by již měl být (z mašličky či dotazu) schopen posoudit, zda se opravdu jedná o písemnost neveřejnou.

Z vlastní praxe můžeme poznamenat, že již dříve se obdobné přístupy objevovaly u pražských správců daně, kteří poplatníkům předkládají spis včetně obsahu a poplatníka (na jeho dotaz) seznamují v obecné rovině s účelem či obsahem neveřejných písemností. Bohužel kromě Prahy existuje takováto praxe jen výjimečně, pakliže vůbec.

Aby mohl daňový subjekt případné tvrzení o špatné formě nahlížení do spisů v dalším řízení prokázat, je od účinnosti novely povinností finančního úřadu vyhotovovat o nahlížení do spisů protokol o ústním jednání (namísto dosavadního „pouhého“ úředního záznamu). Je tak v zájmu poplatníků, aby v případě problematických nahlížení do spisů trvali na maximální možné přesnosti protokolu a případně využívali námitek proti obsahu protokolu.

Oznamování plánovaného výslechu svědka

Daňový řád dosud nestanovoval správci daně povinnost seznámit poplatníka s plánovaným výslechem svědka. Avšak soudy ve svém rozhodování (judikatuře) v tomto ohledu velmi dobře vyložily, že nezávisle na slovech daňového řádu takovou povinnost finanční úřad má. Nerespektování této povinnosti by vedlo k nezákonnosti důkazu.

Novela tuto povinnost zavedla výslovně do zákona, avšak s jednou odlišností. Správce daně má nyní povinnost vyrozumět daňový subjekt o provádění svědecké výpovědi včas, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Formulace „nehrozí-li nebezpečí z prodlení“ je podle našeho názoru velmi nešťastná. Jednak daňový řád nebezpečí prodlení v tomto případě vůbec nezná, a nás ani moc nenapadá, kdy by mohlo k prodlení vůbec dojít. Nicméně důvtipnost některých pracovníků správce daně je obrovská, a tak do budoucna můžeme jistě počítat s uplatňováním této námitky prodlení ze strany správce daně, a to vždy ke škodě daňových subjektů.

Jako krajní variantu bychom viděli úmyslné provádění výslechu svědků těsně před prekluzí daně či vypršením jiné lhůty (kterých je v tomto případě „naštěstí“ málo). Z tohoto důvodu si myslíme, že došlo k nesprávné aplikaci soudních rozhodnutí (ustálené judikatury) do textu předpisu, a to ke škodě poplatníků.

Ochrana před nečinností

Velmi významnou částí novely je rozšíření ochrany před nečinností správce daně. Doposud byla tato úprava takřka bezzubá a příliš ochrany poplatníkům neposkytovala. Novela rozšiřuje definici nečinnosti o jeden bod. Ten spočívá v konstatování, že správce daně se dopouští nečinnosti, pakliže neprovedl úkon ve lhůtě, která je pro provedení takového úkonu obvyklá. Nicméně i toto ustanovení je vcelku vágní a bude třeba, aby se k němu konkrétněji postavila judikatura.

Nově má nadřízený správce daně povinnost vyrozumět daňový subjekt o provedených opatřeních neprodleně. Poplatník by tak měl být mnohem více informován o postupu v řízení.

Další podstatná změna se týká nečinnosti spočívající v tom, že správce daně nevydal rozhodnutí, ačkoliv již byly soustředěny podklady potřebné pro vydání tohoto rozhodnutí. Z tohoto doposud vágního ustanovení se díky novele stalo ustanovení velmi účinné: Nově je totiž správce daně (na žádost poplatníka) povinen jej vyrozumět o tom, které podklady pro vydání rozhodnutí dosud nebyly soustředěny. Již tak nebude stačit vyhýbavé tvrzení správce daně, že dosud nemá všechny podklady – nyní bude nucen tyto podklady konkrétně specifikovat. Poplatník tak získává mnohem větší možnost bojovat proti nečinnosti úřadu a kontrolovat postup případu.

Vytýkací řízení

Poměrně velkou změnu doznalo i vytýkací řízení. Při pochybnostech ohledně daňového přiznání je nyní správce daně povinen tyto pochybnosti poplatníkovi sdělit způsobem umožňujícím mu určitou odpověď a předložení důkazních prostředků. Opět se zde patrně vycházelo z dosavadních soudních rozhodnutí, podle nichž by mělo být vytýkací řízení zahajováno jen při konkrétních pochybnostech a výzva nesmí být pouze obecná.

Pokud z podaného daňového přiznání, popřípadě dodatečného daňového přiznání vyplývá, že poplatníkovi má vzniknout přeplatek a finanční úřad má pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti tohoto přiznání, zahájí úřad postup k odstranění pochybnosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo daňové přiznání podáno. Mohlo by se zdát, že ustanovení nabourává námi formulovaný názor v Profitu č. 44/2007. Ten stavěl na tom, že vytýkací řízení lze zahájit pouze do doby, kdy lze podat proti daňovému přiznání odvolání, tedy do 30 dnů, a to nehledě na to, zda má vzniknout přeplatek či ne. Avšak při bližším zkoumání zjistíme, že tímto způsobem pouze zákonodárce okamžitě a jednoznačně řešil palčivý problém. To však neznamená, že by to na správnosti našeho názoru něco měnilo. Avšak své k tomu řekne teprve judikatura. Nyní však můžeme dozajista říci, že u nadměrných odpočtů či jiných přeplatků je – v případě pochybností – povinností správce daně zahájit vytýkací řízení do 30 dnů. V opačném případě dochází k vyměření daně mlčky se všemi následky.

Novela dále stanovila, že v průběhu vytýkacího řízení má daňový subjekt práva přiměřeně podle § 16 odst. 4 (zde jsou upravena práva poplatníka při daňové kontrole). Výsledek vytýkacího řízení pak pracovník správce daně projedná s daňovým subjektem postupem podle § 16 odst. 8 (zde je upraveno právo na projednání zprávy obsahující výsledky řízení). Tyto skutečnosti však již přímo či nepřímo vycházely z ustálené judikatury. Tímto tedy došlo „jen“ k výslovnému zanesení do daňového řádu.

Odůvodňování rozhodnutí

Poslanec Doktor chtěl do novely zanést také povinnost správců daně odůvodňovat svá rozhodnutí. V současné době totiž platí, že platební výměry doměřující daň se neodůvodňují. Takže pokud chce poplatník zjistit důvody doměření, je povinen požádat o sdělení důvodu rozdílu na základě ustanovení § 32 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků.

Nicméně tento Doktorův pozměňovací návrh zamítl Senát, a do novely se tak nedostal. Důvodem byla jeho velmi špatná formulace, která by v případě přijetí způsobila značný chaos.

V Senátu však byla patrná velmi podstatná věc: Sám ministr financí Miroslav Kalousek vyjádřil souhlas s tím, že by se rozhodnutí v daňovém řízení měla mnohem více odůvodňovat. Ministr tak s návrhem poslance Doktora plně souhlasil, avšak kvůli způsobu jeho provedení byl nucen návrh odmítnout. Do budoucna tedy přesto můžeme s touto změnou určitě počítat. Doufejme, že nebude trvat dlouho a brzy se dočkáme ustanovení, že úřady musí v daňovém řízení svá rozhodnutí povinnosti odůvodňovat.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Polil vás v hospodě číšník? Kdo to zaplatí?
Návod, jak zatočit s neplatiči alimentů
Jak se vám zvýší splátka hypotéky při refinancování?
8 mýtů, kterým při placení sociálního pojištění nevěřte
Týkají se vás nedoplatky na daních? Pozor, exekutoři už je začali vymáhat
Auta
Video: To nejlepší z Goodwood Revival 2017
Také Toyota Auris (ne)míří do terénu. Verze Freestyle přidává plasty, ale nic dalšího
Už i Hyundai přechází na uhlíková vlákna, prozrazuje nový patent
Mazda představila svou Škodu Kodiaq. Sedmimístná CX-8 ale do Evropy nemíří
Hyundai i30 N se už vyrábí. Do konce roku vznikne pouze 1450 exemplářů
Technologie
Na nereferenční Radeony RX Vega se může čekat až do půlky října, výrobci nemají čipy
Některé počítače HP se po servisní aktualizaci Windows 10 spouští až 10 minut
Tohle by mohla být revoluce. Pi Charger slibuje první opravdu pohodlné bezdrátové nabíjení
Ovladač od Nvidie způsobuje problémy s Nočním osvětlením [Windows Insider]
Naděje v kauze drahých pamětí. Výrobci DRAM konečně investují do zvýšení kapacit
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít